Politika

Velikost textu:

Zbořil: Po roce 1989 se z „komunardů“ stávali modří kapsáři

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout První máj 1890, o kterém píše ve svém fejetonu Jan Neruda.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

4. května 2022 - 03:20

Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„První máj 1890, byl také pochod Prahou na Střelecký ostrov, kde se setkali nejenom organizovaní ale i neorganizovaní socialisté a sociální demokraté. Byl také parádním číslem komunistické interpretace českých a československých dějin. Ale nebyla to jenom záležitost komunistů nebo Komunistické strany Československa, ale byla to skutečně vzpomínka na událost, která jako by symbolicky završovala diskusi o otázce sociální, kterou vzpomínal Tomáš Garrigue Masaryk, a která pak měla svoje pokračování v poválečných dějinách nového nezávislého státu,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Symbolika Prvního máje…

„Tato událost ovšem má určité znaky symbolické, které dodnes přežívají v souvislosti s oslavami Prvního máje. Není to jenom vzpomínka na jednu událost ve Spojených státech, která tak trochu nepřímo ovlivnila události v Evropě. Jan Neruda připomíná také krvavou barvu komunardů vyvražděných v Paříži po pádu Pařížské komuny (1871), ale je to i připomínka budoucího francouzského bonmotu, že „srdce je barvy rudé, ale modrá bude kapsa bývalých komunardů“.

Skoro by se dalo říct, že by toto mohlo být mementem i pro naši dobu po roce 1989, kdy se z komunardů stávají modří kapsáři a kdy musí být zapomenut odkaz Prvního máje. Proto raději končíme u Karla Hynka Máchy a obáváme se připomenout Jana Nerudu, který krátce před svojí smrti si dovolil to všechno připomenout a předběhl budoucnost celého přicházejícího století, které dost často mělo barvu rudou,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.