Svátek má: Slavomír

Komentáře

Jak to vidím já

Nejmasovější vrah současnosti – pohybové nicnedělání

Michal Kraus

ekonom a politik
Zatímco v České republice je polemika o zajištění státní podpory rozvoje sportu stále vnímána toliko jako provinční spor o finanční zajištění volnočasových aktivit dětí a mládeže,...

Nejmasovější vrah současnosti – pohybové nicnedělání

...řada evropských i světových organizací již pochopila, že pohybové aktivity, zdravý životní styl a aktivní přístup k životu jsou faktory, které zásadním způsobem ovlivňují nejen kvalitu života lidí, ale také ekonomiku všech států EU i EU samotné (viz například Memorandum EU z 19. června 2014 – Sport jako motor růstu ekonomiky EU), a především větší produktivitu, vyšší aktivitu a výkonnost pracovní síly, průměrnou délku života a úroveň zdraví celé populace.

Nejnovější studie, zveřejněná 17. června 2015 Centrem výzkumu pro ekonomiku a obchod (CEBR) ukázala skutečnou hodnotu časované bomby v podobě pohybového nicnedělání.

Tato časovaná bomba zabíjí půl milionu Evropanů ročně a postupně se stává závažnějším rizikem pro zdraví veřejnosti než kouření.

Tato časovaná bomba stojí každý rok rozpočtové výdaje ve výši 80 miliard EUR, tedy o 5 miliard EUR víc, než kolik celý svět vydá na léky proti rakovině za jeden rok.

Nutno dodat, že tato studie vychází z průměrných výsledků zemí EU, které vykazují ve všech aspektech pozitivnější hodnoty, než je realita České republiky a proto dopady pohybového nicnedělání v České republice jsou ještě otřesnější.

Zatímco v EU studie prokazuje, že průměrně je v EU pohybově neaktivních zhruba 26% dospělých, což v konečném důsledku způsobuje až 10,4 % celkových úmrtí, v Česku se toto číslo pohybuje podobně jako například ve Velké Británii nad hranicí jedné třetiny veškerého dospělého obyvatelstva a procento zemřelých v souvislosti s pohybovým nicneděláním je ještě vyšší – až 16,9 %. Přitom v sousedním Polsku, které už řadu let věnuje této problematice náležitou pozornost, je počet pohybově neaktivních někde kolem 19% a počet úmrtí v souvislosti s pohybovou neaktivitou je méně než poloviční - 7,4%.

Naprosto otřesné výsledky ale studie CEBR prokazuje u adolescentů, kde se procento mladých lidí bez pohybových aktivit pohybuje kolem 80%. Podle jiné studie WHO z roku 2011 pod názvem Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků (HBSC) tráví v České republice více než 50% dětí v pracovní dny dvě a více hodin denně u TV, 70% dětí tráví více než dvě hodiny denně u počítače, v 15 letech tráví u počítače 6 a více hodin denně 33% chlapců a 16% dívek, nedostatek pohybu pozitivně koreluje s výskytem obezity a nadváhy dětí, přičemž u dětí, které u PC a TV tráví více než 2 hodiny denně se projevuje časté vadné držení těla, bolesti hlavy a páteře, nadváha a obezita.

Od roku 1995 klesla délka pohybových aktivit mládeže v Česku ze 3 hodin na 45 minut denně, přičemž až 1/3 dětí se omlouvá z hodin školní tělesné výchovy a tento předmět se z druhdy nejpopulárnějšího stal u české školní mládeže jedním ze tří nejméně oblíbených společně s matematikou a fyzikou.

Kromě toho podle případové studie Mezinárodní zdravotnické organizace WHO z roku 2013 vykazuje česká populace nejvyšší procentní zastoupení osob s BMI indexem vyšším než 25 (nadváha a obezita) ze všech více než 50 zemí Evropy, a to až 66%. Tedy dva Češi ze tří mají nadváhu nebo jsou obézní.

Přitom citovaná studie CEBR ukazuje, že u půl milionu Evropanů, kteří ročně umírají důsledkem pohybového nicnedělání, jsou nejčastější příčinou úmrtí nemoci pohybového ústrojí, nemoci dýchacího ústrojí, metabolického syndromu spojeného s cukrovkou 2. typu, infarktu myokardu, ischemických chorob srdečních a chorob věnčitých tepen, aterosklerózy, cévních chorob mozku a onkologických onemocnění, zejména kolorektálního karcinomu a karcinomu prsu.

Studie také poukazuje na to, že pohybová neaktivita může za další zdravotní obtíže. Podle výsledků studie je jeden ze čtyř Evropanů (zhruba 83 milionů) postižen mentálním onemocněním. Zpráva CEBR říká, že nepřímá cena poruch nálad a úzkosti v závislosti na pohybové neaktivitě je průměrně přes 23 miliard EUR ročně.

Současně studie prokázala, že pohybová a sportovní aktivita se ukazuje jako významný faktor při redukci projevů deprese, úzkosti, nízkého sebehodnocení a psychického a citového strádání. Studie dále prokázala, že osoby s pravidelnou pohybovou aktivitou uváděly lepší spánek, větší produktivitu, rovněž se cítily zdravější a méně stresovány v práci.

V Česku je postiženo metabolickým syndromem až 28% populace a výdaje spojené s léčbou chorob vznikajících v jeho důsledku činí ročně kolem 74 miliard Kč. Podle analýzy KPMG z roku 2014 lze prokázat, že za pouhých 100 Kč vložených do pohybových aktivit jako do prevence vzniku chorob spojených s metabolickým syndromem lze ušetřit více než 253 Kč.

Studie CEBR prokázala, že kdyby jen 20% v současnosti pohybově neaktivních lidí v rámci EU začalo provozovat pohybové aktivity, předešlo by se ročně 100 000 úmrtí a ušetřilo by se ročně16,1 miliard EUR.

Nutno podotknout, že se nejedná o žádné masivní sportování. Podle prezidenta WHO je doporučeno provozovat přibližně 120 až 150 minut týdně mírnou pohybovou aktivitu. U dospělých to znamená to zhruba 20 minut denně a stačí i jednoduché pohybové činnosti, jako vystoupit z autobusu nebo tramvaje o stanici dříve a dojít svižnou chůzí do práce, použít schody místo výtahu, procházka se psem nebo si dokonce jen pohrát s dětmi či vnoučaty v parku. U adolescentů je doporučeno cvičit 60 minut denně, od mírného do vysokého stupně intenzity.

Myslím, že se závěry této a dalších podobných studií by se měli povinně seznámit všichni naši vládní činitelé s ministrem financí Andrejem Babišem v první řadě. Zjistili by totiž nejenom to, že existují levné a efektivní cesty výrazných úspor výdajů státního rozpočtu v řádu desítek miliard Kč, a to nejen ve zdravotnictví – vytvořit občanům podmínky pro pohybové aktivity a přimět lidi k pohybu.

Pan ministr financí by možná i pochopil, že jeho dětské hrátky o výši výdajů státního rozpočtu do podpory sportu a pohybových aktivit, které jsou hlavní příčinou toho, že tato výše je v letošním roce na úrovni pouhých necelých 19 % průměrných výdajů EU, na necelé polovině vládních výdajů na sport a pohybové aktivity oproti roku 2006 a dokonce na 1/3 výdajů na sport oproti roku 1989, jsou v kombinaci s nízkou pohybovou aktivitou mládeže, vysokou mírou nadváhy a obezity Čechů, stále se zhoršujícími podmínkami pro pohybové aktivity obyvatel na úrovni měst a obcí, zastaráváním sportovní infrastruktury a stále se zvyšujícím podílem výdajů domácností na sport, který v současnosti činí až 80% (průměr EU je 50%), což vytváří již dnes pro každou čtvrtou českou rodinu finanční bariéru pro realizaci sportu a pohybových aktivit, smrtícím koktejlem pro současnou mladou generaci a finančně neřešitelnou rovnicí pro financování budoucího českého zdravotnictví, které bude muset v příštích letech řešit dopady současných nesmyslných úspor a škrtů u výdajů na pohybové aktivity a sport.

Čím dříve to pochopí, tím méně mrtvých, zmrzačených a nemocných Čechů bude mít na svědomí.

Michal Kraus

Profil autora  Všechny články autora

Proč ta Valachová zase lže

Michal Kraus 

14.prosinec 2017
Jsou lidé, pro které je lež naprosto standardním způsobem vyjadřování. Zdá se, že nejvíc jich je, bohužel, mezi politiky, a to bez rozdílu stranické příslušnosti.

Nezákonná dotace nebo dotační podvod?

Michal Kraus 

7.prosinec 2017
Je až neuvěřitelné, jakým způsobem se snaží Policie ČR za každou cenu najít v jednání zástupců ČUS najít rozpor se zákonem.

Další zvěrstvo z dílny MŠMT

Michal Kraus 

2.prosinec 2017
Paradoxně ve stejný den, kdy Sobotkova vláda ohlásila demisi, zveřejnilo MŠMT svůj záměr nevypsat na rok 2018 dotační program na provoz a údržbu sportovišť.