Svátek má: Andrea

Byznys

Velikost textu:

České stopy v Černé Hoře a kilometry krásných pláží

České stopy v Černé Hoře a kilometry krásných pláží

Expozice Černé Hory ani letos na turistickém veletrhu Holiday World 2018 nechyběla. Dokonce se na ní prezentovali i zástupci největších černohorských turistických destinací. Není divu.

Stánek Černé Hory na veletrhu Holiday World 2018
25. února 2018 - 14:43

Sousední Chorvatsko patří mezi nejoblíbenější a nejnavštěvovanější místo, kam se přesouvá v prázdninových měsících velká část českých turistů. Proto i Černá Hora by mnohým z nich ráda připomněla, že pokud zamíří trochu jižněji, naleznou stejně krásné moře a snad ještě krásnější okolí za mnohdy značně lacinější obolus. Na rozdíl od kamenitých chorvatských pláží, které leckomu nevyhovují, níže na Jadranu od Budvy až po Ulcinj mohou našinci relaxovat na písečných plážích.

Podle zástupce ředitele turistické organizace Budva, Vuka Rucoviče, je to právě město Budva, která se zapsala do dějin jadranské turistiky. Češi, kteří jsou známí jako zdatní cestovatelé, objevili tuto dnes nejpopulárnější destinaci v Černé Hoře již za rakousko-uherského mocnářství. Hromadná turistika se však počítá až od roku 1934, kdy sem přijel první zájezdový a navíc otevřený autobus Čedoku. V témže roce založili v hotelu Union v Praze Nuslích ctitelé jadranského pobřeží Spolek přátel Budvy a Jižního Jadranu. Mimochodem v roce 1981 ho obnovili a ve stejné době podepsali představitelé jmenovaných měst Smlouvu o přátelství mezi Budvou a městskou částí Praha 4. Budva je sice malé město, ale má bezpočet písečných pláží, nádherné lesnaté zázemí. Jeho historie sahá několik tisíc let zpět do historie. Patří mezi jedno z nejstarších měst na Jadranu. Mezi sedmi sty tisíci hosty, kteří každoročně navštíví toto město, samozřejmě nechybějí ani Češi.

Na veletrhu Holiday World prezentovali zástupci Černé Hory i destinaci Ulcinj, což je nejjižnější město Dříve v Jugoslávii, dnes v Černé Hoře. Je známé úžasnou písečnou pláží s jemným pískem, která měří více jak 15 km. Mimo hotely a priváty tady nechybějí ani kempy, z nichž některé najdeme přímo u pláže či dokonce na plážích, takže návštěvník může přímo z bungalovu či stanu pozorovat východ a západ slunce nad mořem. A protože tu jsou velice dobré povětrnostní podmínky, zejména příznivý vítr, tak tu najdeme příznivce všech typů windsurfingu. Kromě Černohorců tu žije i početná enkláva Albánců. Ti se tu na rozdíl od sousední Makedonie začlenili do místního života, a dokonce při jednání o statutu města se nepřiklonili ani ke Kosovským Albáncům ani k Albánii, ale podpořili Černou Horu. Na druhé straně právě díky nim a díky historickým památkám z časů srbských králů a později osmanských dobyvatelů, citlivě zasazených do současné architektury, vládne městečku Ulcinj milá orientální atmosféra.

Další oblíbenou turistickou oblastí je město Bar. Ten ale musíme rozdělit na průmyslovou část, kde je největší černohorský přístav a na historický Starý Bar, kde mimochodem roste prý nejstarší olivolivovník, který je starý více než 2240 let. Dodnes prý plodí olivy. Turistickou oblast Baru se může pochlubit čistými plážemi a krásným mořem. Destinace je zvláštní i tím, že má dvojí pobřeží. Na jedné straně je moře a o pár desítek kilometrů druhé strany velká sladkovodní plocha. Jedná se o Skadarské jezero, největší sladkovodní krasový vodní zdroj na Balkáně s rozlohou 40 000 hektarů. Je dokonce jedno z největších jezer v Evropě a také největší ptačí rezervací. Vody jezera si čistotou nezadají s Jaderským mořem. Místní o tu vybudovali velkou turistickou 115 km dlouhou okružní cestu, kde najdou zájemci o aktivní turistiku osm vyhlídkových míst. Začíná ve Virpazaru, městečka, které leží na břehu jezera, a vede až do Baru.



Boka Kotorskoa, jinak Kotorský záliv, podle mnohých patří k jednomu z nejkrásnějších fjordů na světě. Přístavní město Kotor patří mezi kulturně historické skvosty. Najdeme tu velký počet muzeí a historických staveb. Za návštěvu jistě stojí i budova zdejší Vysoké námořní školy. Navíc se tu pravidelně konají karnevaly a Kotorské večery. Zdejší Staré město si zachovalo svoje genius loci, a je zapsané jako památka Unesco. Pro Čechy má ještě jeden ne zrovna milý bonus tím, že tu máme i vzpomínku na čtyři námořnické vůdce vzpoury v Boce Kotorské, kteří byli, včetně Čecha, Františka Rasche, u zdi kotorského kláštera popraveni. Někdo však tvrdí, že Rasch byl vlastně Němec…..

Zajímavá je i vnitrozemská destinace Podgorice, hlavní město Černé Hory. Krom jiného je tu i mezinárodní letiště, kam létá jednou týdně a v sezóně dokonce dvakrát z Prahy do současného hlavního města země letadlo, takže už není zapotřebí se trmácet po silnicích zhruba 1600 km. Ve vnitrozemí, v okolí Podgorice, najdou dobrodruzi, hledači adrenalinu či ctitelé cyklistiky všechno, po čem touží. Jsou tu horolezecké terény, kopce pro paragliding, stezky pro horská kola nebo horskou turistiku a samozřejmě i jízdy rafty. Navíc tady spojují aktivní dovolenou s mnohými památkami a kulturními zážitky. Pro ctitele vinného moku, u Podgorici také leží největší vinohrad v celé Evropě. Má 2300 ha a najdete v něm více jak 20 odrůd révy vinné. Nechybí v ní ani oblíbené místní odrůdy, jako jsou bílé víno Krstač a modré Vranac.

Nelze navštívit Černou Horu a nezmínit se o letovisku Miločer, které se rozkládá jihovýchodně od Budvy, v sousedství ostrůvku-hotelu Sveti Stefan. Prý je mnohem lacinější, než zmíněný Sveti Štefan určený pro milionáře. Miločer bývalo letní sídlo královského roku Karadjordjevićů. Zdejší královský komplex tvoří také krásný přímořský park (18 ha). Najdete v něm vzácné druhy stromů, jako je libanonský cedr, tropická mimóza, japonské mišpule, ale i mnoho kaktusů či rostlin agáve. Podle některých odborníků je miločerský park hodnocený jako jeden z nejkrásnějších dendrologických parků na jižním Jadranu. Mimochodem ho také projektoval zahradní architekt z Čech, Emil Lhoták.

Černá Hora však není jenom o plážích, opalování a vodních sportech. Ctitelé historie tu mají k dispozici ruiny starověkých staveb, mnoho úžasně zachovalých klášterů a chrámů s památkami nevyčíslitelných hodnot a architekturu, připomínající osmanskou nadvládu. Proto by si neměli nechat ujít například chrámový komplex v Cetinje, klášter na řece Pivě dále klášter Savinav Zelenice, kostel Sv. Trifuna v Kotoru, nebo mešitu Huseina paši v městě Plevlja na seveu Černé Hory. Černá Hora však není jenom o plážích, opalování a vodních sportech. Ale i tady najdeme Českou stopu, kterou zanechal v dřívějším bývalém hlavním městě Cetinje významný český malíř Jaroslav Čermák, jehož obrazy z dějin Černé Hory, či malby Černohorců známe z Národní galerie v Praze. Samozřejmě mnoho originálů tohoto malíře mají i v tomto městě.

Na závěr ještě něco pro milovníky vzdutých vod. V Černé Hoře teče řeka Tary. Její koryto je prý nejhlubší v Evropě s maximální hloubkou 1300 metrů. To je jen o 200 metrů méně než kolik činí hloubka Grand Canyonu v Coloradu. Výlety na raftu v okolí řeky nabízí mnoho agentur. Ti, kteří některé vhodné úseky sjeli, tvrdí, že to stojí za pokus.




(Antonín Karoch, Prvnizpravy.cz, foto: ps)