Svátek má: Zlata

Byznys

Velikost textu:

Reálné výdaje Američanů ukáží na slabší vstup ekonomiky do letošního roku

Reálné výdaje Američanů ukáží na slabší vstup ekonomiky do letošního roku

Tento týden bude nabitý jak ekonomickými, tak politickými událostmi. Čeká nás vystoupení Maria Draghiho před Evropským parlamentem i vystoupeni Jeromeho Powella před americkým kongresem.

Ilustrační foto
26. února 2018 - 09:45

Únorová inflace v eurozóně i v Německu vykáže pravděpodobně mírný pokles. V následujících měsících však znovu nabere na tempu. Mírně zkoriguje i spotřebitelská důvěra v eurozóně. Naopak indikátor PMI bude revidován směrem nahoru, sděila ve svém týdenním souhrnu Jana Stecketová, analytička komerční banky.

Spotřebitelské výdaje Američanů zřejmě v lednu vykáží mírný pokles a ohrozí tak optimistická očekávání ohledně pokračování 3 % růstu HDP. V neděli proběhnou volby v Itálii a také vnitrostranické referendum SPD o koalici s CDU/CSU. V německém referendu pravděpodobně těsně převáží hlasy pro koaliční smlouvu. Italské volby dopadnou podle našeho očekávání podobně jako v Německu – roztříštěný parlament a následně dlouhá koaliční vyjednávání.

Inflace v Německu padne na své dno

Dnes zveřejněná data budou patřit k méně zajímavým. Čeká nás pouze lednová statistika prodeje nových domů ve Spojených státech a index ekonomické aktivity v okolí Dalasu. Obě statistiky zřejmě vykáží solidní výsledky. Na zahýbání finančními trhy to ale nejspíš stačit nebude. Pozornost tak dnes bude směřovat na Maria Draghiho, který vystoupí před Evropským parlamentem.

Americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v lednu pravděpodobně o 0,7 % m/m poklesnou. Negativně se v nich projeví propad objednávek letadel i ostatních dopravních prostředků. Dobrou zprávou je, že objednávky kapitálových statků po očištění o vojenskou techniku a letadla o 0,4 % stoupnou a potvrdí tak rostoucí investiční aktivitu v korporátním sektoru.

Vzhledem k již zveřejněným předstihovým indikátorům v eurozóně (PMI, IFO, INSEE) očekáváme, že důvěra spotřebitelů v eurozóně podle průzkumu Evropské komise v únoru mírně poklesne (na 113,8 bodu). To je ale stále ještě 1,4 směrodatné odchylky nad jejím dlouhodobým průměrem. Únorový výsledek by byl konzistentní s růstem HDP v Q1 18 o 0,6-0,7 %. Přestože očekáváme, že v následujících měsících bude spotřebitelská důvěra mírně korigovat ze současných historických maxim, díky dobré situaci na trhu práce, nízké inflaci a uvolněné fiskální politice by se měla udržet na solidních úrovních.

Harmonizovaná inflace v Německu pravděpodobně zpomalí z lednových 1,4 % y/y na 1,2 % y/y v únoru. Podle ekonomů však v následujících měsících opět nabere na tempu, aby se v již létě nacházela na úrovni 1,8 % y/y. Za celý letošní rok by měla podle SG dosáhnout v průměru 1,6 % y/y.


Vystoupení Jerome Powella před americkým kongresem zřejmě mnoho převratných novinek nepřinese. Zápis z lednového zasedání Fedu byl zveřejněn minulý týden a do dalšího zasedání (21. března) je ještě daleko. Zajímavá by mohla být závěrečná část otázek a odpovědí, která se může týkat dopadů daňové reformy na ekonomiku, vývoje mezd, vládních deficitů a způsobu, jakými by Fed na danou situaci reagoval.

Inflace v eurozóně podle našeho odhadu v únoru zpomalila z 1,3 % y/y na 1,2 % y/y. Jádrová inflace by měla mírně akcelerovat (na 1,1 % y/y z 1,0 % y/y). V důsledku vývoje cen ve službách se rizika koncentrují ve směru rychlejšího růstu jádrových cen. Na současných úrovních se jádrová inflace bude podle ekonomů SG držet i v následujících měsících. V závěru roku by pak měla akcelerovat na úroveň 1,3 %. Celková inflace by díky efektu statistické základny (ceny ropy se loni v létě pohybovaly v průměru na úrovni 50 dolarů za barel) měla podle SG v polovině roku vyhoupnout na 1,7 % y/y.

Počet nezaměstnaných v Německu podle ekonomů SG v únoru poklesl o dalších 16 tis. po lednových 24 tis. Míra nezaměstnanosti bude pravděpodobně stagnovat na 5,4 %, nejnižší úrovni od dob sjednocení Německa. Nejdůležitějším tématem na německém trhu práce stále zůstávají mzdová vyjednávaní. Největší odborová organizace v oblasti průmyslu IG Metall vyjednala pro letošní a příští rok mzdový růst na úrovni 3,4 %. Ten lze považovat za přiměřený. Z hlediska produktivity práce však budí obavy možnost zkrácení pracovního týdne z 35 na 28 pracovních hodin.

Maloobchodní tržby ve Spojených státech byly v lednu slabé, a tak je podle ekonomů SG možné, že reálné výdaje Američanů vykáží v lednu pokles. To by ukazovalo na horší vstup americké ekonomiky do začátku letošního roku a ohrožovalo tak očekávání trhu, že růst HDP bude v letošním roce pokračovat 3% tempem. Oproti tomu příjmy Američanů v lednu zřejmě vzrostly o 0,5 % s tím, že rizika se koncentrují ve směru nahoru. Deflátor soukromé spotřeby, preferovaný inflační indikátor Fedu, pravděpodobně poklesne z 1,7 % na 1,6 %.

Podle předběžných odhadů únorový PMI za celou eurozónu poklesl o 1,7 bodu na 58,5 bodu. I tak zůstává 0,9 směrodatné odchylky nad dlouhodobým průměrem. Vzhledem k lepším výsledkům indikátoru PMI ve Francii očekáváme, že PMI za celou eurozónu bude revidován mírně směrem nahoru (na 58,7 bodu).

Konec týdne bude spíše než zajímavými daty nabitý politickými událostmi. V neděli nás čekají volby v Itálii a také vnitrostranické referendum SPD o koalici s CDU/CSU. Podle ekonomů SG bude nakonec společná vláda sestavena. Výsledek nedělních italských všeobecných voleb bude s největší pravděpodobností vypadat podobně jako německé nebo nizozemské volby, to znamená roztříštěný parlament a potenciálně dlouhé období koaličních rozhovorů.

Společná evropská měna minulý týden ztrácela

Společné evropské měně se minulý týden nedařilo. Zatímco ještě na začátku týdne se její kurz nacházel kolem úrovně 1,240 USD/EUR, na konci týdne to bylo již o 0,8 % méně (1,230 USD/EUR). Německý ZEW index dopadl sice o něco lépe, než se čekalo, únorové PMI indikátory však za očekáváním zaostaly. Hůře dopadl i německý Ifo index. K oslabení eura přispělo i zveřejnění zápisu z lednového zasedání Fedu. Podle něho američtí centrální bankéři považují další růst úrokových sazeb za vhodný. Někteří členové FOMC se navíc vyjadřovali optimističtěji i k růstovým vyhlídkám americké ekonomiky pro letošní rok.

Český růst HDP táhla v Q4 17 domácí poptávka

V České republice a v Maďarsku bude dnes zveřejněna únorová důvěra v domácí ekonomiku. V lednu dosáhl maďarský ekonomický sentiment úrovně 8,2 bodu, což byla nevyšší hodnota od roku 1996. Poblíž maxim z roku 2002 se drží i spotřebitelská důvěra. Podobně je na tom i Česká republika, kde se díky rostoucím mzdám a klesající nezaměstnanosti drží důvěra spotřebitelů na rekordních úrovních. Naopak českým podnikatelům dělá vrásky nedostatek vhodné pracovní síly, což by se mohlo odrazit i na únorové podnikatelské důvěře.


České ceny průmyslových výrobců podle našeho odhadu v lednu meziměsíčně vzrostly o 0,2 %. Směrem nahoru je postrčily především ceny ropy, které v lednu vyšplhaly až na 70 dolarů za barel. V meziročním vyjádření inflace cen výrobců zpomalila na 0,2 % z prosincových 0,7 %.

V pátek bude zveřejněna struktura růstu českého HDP v závěrečném čtvrtletí loňského roku. Ten podle předběžných údajů ČSU v mezičtvrtletním vyjádření přidal 0,5 %, což v meziročním srovnání představuje růst o 5,1 %. Meziroční dynamika byla podle ČSU tažena všemi složkami poptávky, což je i v souladu s naší prognózou. Za celý loňský rok dosáhl výkon domácí ekonomiky podle předběžných údajů 4,5 %. Dobře by se české ekonomice mělo dařit i v letošním roce. Náš odhad počítá s růstem 3,6 %. Spotřeba domácností bude těžit z rekordně nízké nezaměstnanosti a růstu mezd, zatímco investicím pomůže příliv peněz z EU. Jediný, od koho kladný příspěvek letos nečekáme, jsou čisté exporty, ve kterých se promítnou jak dovozně náročné investice, tak i apetit domácností utrácet.

Regionální měny se svezly dolů společně s oslabováním eura na globálním trhu

Začátek minulého týdne začínal pro středoevropské měny slibně. Koruna v pondělí posílila na úroveň 25,30 CZK/EUR, přičemž zisky si připisovaly i ostatní regionální měny. Zlotý posílil dokonce o více než půl procenta, když mu pomohlo jestřábí vyjádření člena rady pro měnově politické otázky Eugeniusze Gatnera. S  oslabováním eura na globálním trhu se však trend otočil a regionální měny začaly ztrácet. Nejlépe z toho vyšla česká koruna, která se pohybovala celý týden ve velmi úzkém pásmu 25,30-25,36 CZK/EUR. Polský zlotý ztratil necelého 1,5 % (4,17 PLN/EUR). Od oslabování polský zlotý neuchránila ani série dobrých dat, která z tamní ekonomiky minulý týden přicházela. Velmi dobře si v lednu vedla polská průmyslová produkce i maloobchodní tržby. Stavební výroba stoupla v meziročním srovnání dokonce o téměř 35 %. Nejhůře z celého regionu dopadl minulý týden maďarský forint. Ten v průběhu týdne oslabil o 2 %, když se posunul z 311,0 HUF/EUR na 313,0 HUF/EUR, dodala Jana Steckerová.

(js, jk, prvnizpravy.cz, foto: arch.)