Svátek má: Ivo

Politika

Velikost textu:

Roček: Vzpomínka na Ukrajinu a polské podvraťáky

Roček: Vzpomínka na Ukrajinu a polské podvraťáky

Dnes kdekdo z NATO a EU předstírá, že mu ze zadku rostou andělská křidélka a satanova říše ohrožující Evropu se nazývá Rusko. Ale příležitost neustále dělá zloděje. Proto svatost v rámci Evropy či EU či NATO je jen pocit momentální mikrodočasnosti, varuje publicista František Roček.

František Roček, publicista
27. března 2022 - 09:01

Například nic nelze čekat ani od Visegrádské čtyřky (V4). Bohužel, maďarská a polská politika má historicky od sudiček ve vínku agresivní, militantní sebestřednou pachuť. Ani z této strany nevanou větry politické naděje.

Historie varuje

Například Poláci se dostávají do podobného hysterického (protiruského) rauše jako ve 20. letech 20. století. Není od věci si připomenout některé historické detaily: Poláci v roce 1918 začali s obsazováním oblastí, na kterých měli jenom menšinu – kolem nich byly buď běloruské nebo ukrajinské vesnice. Není náhodou, že na okupační polské orgány se snesla spousta běloruských a  ukrajinských stížností – resp. na polské vojenské četnictvo.

Dochoval se obsah rozhovoru s britským velvyslancem ve Varšavě Rumboldem z 16. 12. 1919, kdy generál Pilsudski prohlásil, že do jara 1920 by mohl s armádou dojít do Moskvy. Ale Poláci by potřebovali materiální pomoc. Dochovalo se holedbání Pilsudského na jedné tajné konferenci, že válka je výhodný podnik. Kvůli stagnaci průmyslu by museli vydávat více na nezaměstnané, kteří místo toho skončili jako vojáci polské armády. V roce 1920 z 300 pěších praporů bylo možné v Polsku postavit 21 divizí, zároveň měli Poláci 15 jezdeckých pluků.



Polští agresoři

Operace na Ukrajině zahájili Poláci 25. dubna 1920. Agresorem byli mírumilovní Poláci a bránilo se vznikající sovětské impérium…

Poláci postupovali a v květnu provedli mohutný útok na Kyjev. Jenže sovětská vojska se z Kyjeva předtím stáhla. Rychlá porážka sovětských vojsk se nekonala a dobyvatel Pilsudský nevěděl co dělat. Chtěl zbavit sovětský stát Ukrajiny, ale zároveň nechtěl riskovat vytvoření svobodné Ukrajiny. Co když nebude Ukrajina proti Rusku dost silná? Zároveň doufal, že Polsko s  Rumunskem by mohlo provádět samostatnou politiku proti Rusku. V květnu mezi Poláky panovalo velké nadšení nad obsazením Kyjeva.

V  červenci 1920 sovětská armáda zahájila protiútok. Do  listopadu 1920 měli na vrch jednou Sověti, potom zase Poláci. A zbytečná válka skončila na podzim mírovými rozhovory, táhnoucími se až do března 1921. Na polském území zůstala řada běloruských a ukrajinských vesnic a měst, jejichž obyvatelé odmítali polonizaci.

„Válka sehrála velkou roli v  nejnovějších dějinách polského národa a  silně ovlivnila jak utváření vnitřních poměrů v Polsku, tak vztahy Polska s jeho sousedy, zvláště s Litevci, Rusy a Ukrajinci… Válka hluboce ovlivnila politické vztahy s nejbližšími sousedy… Válečný stav s Litvou trval formálně do roku 1938.“ (Antoni Czubinski, Rusko-polská válka v letech 1918–1921, str. 401–402, Bonus A, 1996) A zbytek historie známe.

Text František Roček uveřejnil v doslovu knihy „Bombardovat nemocnice je normální“ (AOS Publishing, 2017).

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)