Svátek má: Ivo

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Mohli bychom se dočkat polsko-ukrajinského soustátí?

Zbořil: Mohli bychom se dočkat polsko-ukrajinského soustátí?

<< VIDEO >> Můžeme si říct, že hranice, mnohé hranice, jsou důvodem k válce, ale po skončení války zase důvodem k jejich překreslování.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
23. dubna 2022 - 03:20

Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„Je to trochu složitější, ony se ty války skutečně většinou vedou kvůli tomu, abychom mohli na nějaké mapě, pokud možno shora a pokud možno z pozice nějaké velké autority, silnou tužkou namalovat hranice bez ohledu na to, kdo v těchto zemích žije a kdo s tím bude souhlasit a nebo nesouhlasit.

Podobně tomu tak bývá na konci nějaké velké,  stejně jako malé války, kdy se mění hranice až neuvěřitelným způsobem. Máme zkušenost, že uprostřed střední Evropy máme jen několik států, které mají historické hranice.  Přinejmenším nezměněné za posledních 1000 let, a to je nejenom Česká republika se svým kulturním a politickým centrem Prahou.  Podobné je to trochu s ostrovy Velké Británie, zeměmi za Rýnem a před Rýnem a nebo na Pyrenejském a Apeninském poloostrově. TI ostatní s tím zápasí velice obtížně a při každém větším konfliktu,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Takže předpoklad, že dojde k překreslení hranic Ukrajiny je více než pravděpodobný…

„I dnes se na Ukrajině a v jejím okolí  znovu vrací  téma překreslení hranic. Ukrajina s tím má bohaté zkušenosti z doby carského Ruska, Zlaté hordy  Chzarského chanátu,   z let první světové války, z dvacátých a třicátých let 20. století a samozřejmě také z dob pozdějších. Nápad rozdělit Ukrajinu na 3-4 územní celky neměli jenom němečtí generálové v letech první světové války, kdy si kreslili  ty čtyři podivně definované celky bez ohledu na zájem lidí, kteří tato území obývali.

Stejně tak hranice měnil Josef Vissarionovič Stalin, když pro potřebu nové ústavy připravované v roce 1935 a vydané v roce 1936, překreslil státy tehdejšího už Sovětského svazu podle jisté libovůle, chcete-li zvůle autority politické a de facto i určující etnicitu těch jednotlivých zemí. Na Dálném východu téměř v povodí řeky Amur se objevil Izraelský stát, dnes  Židovský stát  jako součást Ruské federace s hlavním městem Birobidžan, a paralelně se mluvilo o podobném státním útvaru na poloostrově Krym. Debata o tomto území, jako budoucím projektu sionistického hnutí, trvala docela dost dlouho a možná nebyla zapomenutá. Ale asi to dneska už nikomu nic neříká,“ pokračuje Zdeněk Zbořil.

A výsledek…

Já se obávám, že ta jednání po skončení války na Ukrajině, která se vlastně dost rychle blíží, tak budou stejně složitá jako ty jiné podobné mírové smlouvy nebo smlouvy o příměří. Stejně tak se bude asi mluvit o tom, komu patří území obývané maďarsky mluvícími obyvateli dnešní Ukrajiny a stejně tak se už  v Polsku objevily názory, že by mělo vzniknout Polsko-ukrajinské soustátí tak jako kdysi Polsko-litevské. Ten moderní argument je, že by se tím usnadnila cesta Ukrajiny do Evropské unie, nevím jestli je to nápad rozumný, myslím si tedy, že nikoliv, ale už se to objevilo na stole a možná, že na tato jednání v nejbližší době také dojde,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.
 


(rp,prvnizpravy.cz, foto:arch.)





43 - 9274490247 / 0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ6201000000439274490247 
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX