Svátek má: Alžběta

Regiony

Velikost textu:

Jaké Svatomartinské můžeme letos očekávat? Určitě dobré

Jaké Svatomartinské můžeme letos očekávat? Určitě dobré

O zavedení Svatomartinského vína na náš trh se velkou měrou zasadila i Vinařská unie ČR. Tento spolek, který vznikl v roce 1994 jako Českomoravský svaz vinařských podniků, sdružuje téměř tři desítky významných vinařství z Česka. Jak  se na vinařskou akci vinařství přichystala  letos?

Ondřej Beránek, Josef Svoboda, David Šťastný a František Drahonský
8. listopadu 2018 - 17:35

Jaké bude letošní Svatomartinské vino, když výrazně révu vinnou poznamenal nedostatek srážek?  Ten tradičně přináší vinařům negativa i pozitiva. Ale jen někde. Například přes nadprůměrné teploty ve Znojemské podoblasti deště napadlo více než za celý rok 2016 či 2017. Na druhé straně, ti, kteří očekávali rekordní úrody, budou asi zklamaní. Odhady hovoří o necelých deseti procentech více, než v průměrných letech. Vinobraní však přišlo o téměř měsíc dříve, takže i Svatomartinské mělo čas trochu vyzrát a nejspíše poskytne zajímavé chuťové zážitky.

Proč zrovna Svatomartinské?

Na to je několik teorií. Když staří pamětníci uslyší pojem martinské, vybaví se jim víno z tzv. martinských hroznů. To jsou hrozny, které vyrůstají z tzv. fazochů, nebo-li zálistků, které normálně každý vinař raději vylamuje. Sklízely se právě na Sv. Martina v obavě mrazivým počasím. Ovšem pouze v letech, kdy udeřily jarní mrazy, a květenství na jaře vymrzla. Pak byly tyto hrozny jedinou vinařovou spásou, aby měl v tom roce alespoň nějakou úrodu. Další teorie mluví o tom, že tradice sahá mnohem hlouběji do historie. Prý až na dvůr císaře Josefa II. Začátkem listopadu totiž končila většině poddaných u vrchnosti služba a vyplácely se odměny. Při tom se hodovalo a přítomní dojednávali služby pro rok následující. To vše stvrzovali přípitkem mladým vínem, tedy Svatomartinským.


Novodobá zkušenost je prozaičtější. Když se po roku 1990 otevřely trhy a Česká republika byla zaplavená kvalitními, méně kvalitními i nekvalitními, ale levnými, víny ze zahraničí, byli to především moravští vinaři, kteří se museli této záplavě ubránit. A to nejenom kvalitou, ale i nápaditým marketingem. Napadlo je, že i naše republika by mohla mít něco jako obdobu francouzského Beaujolais Nouveau, tedy prvního mladého vína, vyrobeného a daného do prodeje ještě v roce sklizně. A tak se také stalo.

"Již léta pracujeme na zviditelnění značky našich mladých vín. Nejdříve jsme je označovali jako „Morava Vino Nouveau“. Pod značkou Svatomartinské tato unikátní vína uvádíme na trh od roku 2005. Začínali jsme na několika stech tisících lahvích a momentálně se číslo ustálilo na několika milionech," zavzpomínal  František Drahonský, ředitel Vinařství Mikulov, a. s.

Do hodnocení odborné komise, která uděluje vínu značku Svatomartinské, se v letošním roce přihlásilo celkem 451 vzorků vín.

"Letošní brzká sklizeň prospěje právě mladým vínům. Přinesla nám delší dobu od sběru po lahvování. Tedy více času na technologické kroky i na vývoj vína. To, že Svatomartinská a mladá vína mají letos více času ležet v lahvi, je vždy jen k prospěchu kvality," doplnil  Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie ČR.

Pro informaci Svatomartinské není možné vyrábět z jakýchkoliv hroznů. Červené je například povolené vyrábět pouze z hroznů Portugalského modrého a Svatovavřineckého, bílé z odrůdy Müller Thurgau, Veltlínského červeného raného a Muškátu moravského. Růžová vína mohou vinaři vyrábět z odrůd Portugalské modré, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe.

"Dnes už mohu bez obav říci, že se v současnosti značka Svatomartinské stala velice úspěšnou. Má za sebou dlouhou cestu a tím, že jsme s ní dobře od samého začátku zacházeli po stránce marketingu i kvality, začíná přinášet úspěch. To vidíme na počtu prodaných lahví. To, že na svatomartinskou tradici restaurací s obligátní svatomartinskou husou navázali vinaři s mladým a svěžím vínem, se ukázalo jako velmi prozíravé spojení. Přiznávám, že nám dlouho trvalo, než jsme přesvědčili naše gastronomy o vhodnosti tohoto spojení. A také jim chvíli trvalo zjištění, že není potřeba se soustředit pouze na Beaujolais Nouveau, ale že by mohli zkusit i naše domácí svatomartinské.“ „Podle našich odhadů to vypadá, že úroda bude vyšší o přibližně 10 %. Do toho však zahrnuji i část nových vinohradů, které nám začaly letos plodit. Na cenu hroznů ale letošní dobrá sklizeň nemá zásadní vliv. Kvalitních hroznů je na Moravě stále nedostatek, takže za každý dobrý ročník, jako je ten letošní, jsme moc rádi," shrnul David Štastný, ředitel vinařství Vinné sklepy Valtice, a. s. a Vinařství Kovács, s. r. o.  „

Radosti i strasti

Letošní rok však nebyla pro moravské ale i české vinaře pouze idyla.  "Největší obavy jsme měli právě díky suchému a nadprůměrně teplému počasí z nedostatku kyselin v bobulích a někde paradoxně i z malé cukernatosti. Při teplotách nad 30 °C se totiž réva dostává do latentního stavu, kdy se asimilační procesy zastavují a v bobulích se netvoří cukry. Bohužel naopak dochází k tzv. dodýchávání, tedy snižování kyselin. Zmíněných dnů bylo v letošním létě rekordních 35. Rané odrůdy proto neměly očekávanou cukernatost, ale zato měly dost snížený obsah kyselin. Zářijové srážky přinesly zlepšení situace alespoň pro odrůdy, které dozrávají později na přelomu září a října. U nich byla cukernatost vysoká až velmi vysoká. Týká se to i modrých odrůd, takže se těšíme na letošní červen,“ řekl ředitel vinařství Habánské sklepy, Velké Bílovice, Josef Svoboda.

Nový přírůstek

O zavedení Svatomartinského vína na náš trh se velkou měrou zasadila i Vinařská unie ČR. Tento spolek, který vznikl v roce 1994 jako Českomoravský svaz vinařských podniků, sdružuje téměř tři desítky významných vinařství z České republiky.

"Jenom namátkou bych jmenoval firmy jako je Bohemia Sekt, Znovín Znojmo, Vinné sklepy Valtice a další. Cílem unie je podporovat rozvoj vinařské kultury, spolupracovat s vinaři a podporovat jejich profesní rozvoj. Také se snažíme přiblížit produkci našich vinařů české veřejnosti, což se týká i akcí na podporu Martinského vína. Členové unie vyrábí 40 % tuzemského vína, zaměstnávají 1300 zaměstnanců a přímo hospodaří na 20 % ploch všech vinic u nás. Konkrétně na 3300 ha." řekl Ondřej  Beránek.

Mimochodem, Vinařství Lahofer je poslední členský přírůstek vinařské unie. Obhospodařuje na Znojemsku 430 ha vinic na tratích Babičák, U Hájku, Volné pole či Lampelberg. Po nákupech vinohradů produkuje vína z hroznů z vlastních vinic. Vinařství také dovybavili technologiemi tak, aby nová výrobní hala umožnila výrobní kapacitu vinařství okolo jednoho milionu lahví. Ve vinici U Hájku zase staví moderní, designovou budovu nového vinařství podle projektu brněnské architektonické kanceláře Chybík a Kryštof. Otevření plánují na červen příštího roku.

"Díky počasí se nám letos v podstatě vyhnuly nemoci révy vinné. Na druhou stranu nás místy trápilo zasychání hroznů,“ řekl Petr Chalupecký, ředitel posledně jmenovaného vinařství. Podle jeho slov bude letošní ročník obecně charakteristický právě vyšší cukernatostí, nízkými kyselinami a vysokým pH, díky čemuž bude více přívlastkových vín. Vinařství však právě díky velkému množství sacharidů v hroznech nevyrábí Martinská vína, ale tzv. Mladá vína ročníku 2018. Od Martinských se liší právě vyšším obsahem cukrů. Vinařství uvedlo na trh již 22. října 2018 cuvée Müller Thurgau a Muškát moravský a dále Svatovavřinecké především díky atypickému průběhu letošního roku. Ke cti výrobce je nutné připsat i snahu o uctění stého výročí vzniku Československé republiky. Na etiketách najdeme jak českého lva, tak i hornaté symboly Slovenska.