Svátek má: Dana

Zprávy

Velikost textu:

GT: Arogance vůči Rusku se stala velkou chybou Washingtonu!

GT: Arogance vůči Rusku se stala velkou chybou Washingtonu!

Spojené státy ztrácejí sympatie ve světě, a věří se, že kvůli Donaldu Trumpovi. Ale ve skutečnosti se to děje již dlouhou dobu.

Ilustrační foto
5. března 2018 - 10:15

Po skončení studené války si Washington usmyslel, že rozpadu SSSR je jeho zásluha, a nikoliv důsledek domácích problémů země. Proto Amerika „nadmula“ a ve své domýšlivosti učinila celou řadu chyb, kvůli nímž nyní ztrácí svůj vliv, uvedl čínský expert Jin Canrong pro Global Times.

Přijímaným faktem je, že Spojených státech nyní zaujímají pozici světové jedničky, uvedl profesor  Ústavu mezinárodních vztahů na lidové univerzitě v Číně Jin Canrong ve svém článku pro Global Times. Americké vedení stojí na čtyřech pilířích: vědecké a technické úspěchy, vojenská síla, finanční páka a konečně „měkká síla  („soft power“). A díky tomu poslednímu je vliv Ameriky tak silný.

V poslední době se však vládnoucí elita ve Spojených státech obává, že kvůli prezidentství Donalda Trumpa je „měkká síla“ Ameriky stále slabší. Ostatně o tom nedávno napsal i tvůrce konceptu „soft power“, Joseph Nye, který s odkazem na četné průzkumy veřejného mínění, poznamenal, že s oslavovaným příchodem k moci republikánského vůdce se ve světě vůči Americe začali chovat s menšími sympatiemi.

Ale podle autora článku nelze ze všeho vinit výhradně Trumpa. Ztráta „měkké síly" není jednorázový proces. Za prvé a především, v současnosti je to způsobeno tím, že po skončení studené války jak v zahraniční, tak i domácí politice USA učinily celou řadu chyb, které zasadily vážnou ránu jejich „soft power“. A to znamená, že odpovědnost leží na několika prezidentech po skončení studené války, stejně jako na představitelích politické elity.

Z hlediska zahraniční politiky Washingtonu bylo hlavního chybou, že si nesprávně vyložil své „vítězství ve studené válce“, napsal čínský analytik. Podle něj USA opravdu vyhrály v konfrontaci se Sovětským svazem, ale stalo se to kvůli vnitřním problémům Sovětského svazu, které zemi rozvalily. Nicméně si za toto vítězství orgány USA připsaly zásluhu, a Washington se „nadmul“, a ve své aroganci začal utlačovat ostatní. Je to zvlášť patrné ve vztahu k Rusku, v němž Spojené státy vždy viděly „zemi, která prohrála válku“ - a v tom spočívá hlavní kořen konfliktu mezi Moskvou a Washingtonem.

Za prvé, Rusové doufali v hospodářskou pomoc Američanů, stejně jako jejich nevměšování v oblasti bezpečnosti. Ve skutečnosti získala ruská ekonomika od Spojených států „šokovou terapii“, organizací privatizace státních podniků v zemi. A zpočátku Rusové šťastně spěchali k nákupu akcií, ale hyperinflace vše znehodnotila a multimilionový státní majetek byl fuč. Tehdy se obyvatelé země mohli střízlivě podívat na „pomoc" Západu.

Forbes: V očích světa nebyly USA vůdcem, ale samolibým idiotem!

Ekonomikou se to nezastavilo. V oblasti bezpečnosti po studené válce se Rusku také dostalo od Spojených států. Vezměme si přinejmenším nepřetržitou expanzi NATO na východ, navzdory všem slibům. Po zajištění pobaltských zemí Aliance okamžitě zaměřila svoji pozornost na Gruzii a na Ukrajinu, jejichž členství v NATO by Rusko nejzranitelnější. To již Moskva nemohla tolerovat a proto začal vzrůstat jeho odpor.

Dalším chybou zahraniční politiky Ameriky bylo „arabské jaro", poukázal čínský odborník. Zpočátku se vše v regionu točilo okolo zhoršení vnitřních rozporů, ale západní mocnosti všechno obrátily z nohou na hlavu - stabilní sekulární režimy byly poraženy. V tomto procesu Rusko ztratilo na Středním východě mnoho ze svých tradičních spojenců, a jakmile zůstala pouze Sýrie, není překvapující, že se Vladimir Putin rozhodl zakročit v tamní občanské válce.

Výše popsaný přístup k Rusku je „velmi velká chyba“ USA, poukázal Jin Canrong. Pokud by si Američané brzy uvědomili, že jejich „vítězství“ ve studené válce není jejich zásluhou, ale „darem z nebes“, pokud změnili svůj postoj k Rusku a pomohlo by ho integrovat do mezinárodního systému, tak by se jim žilo mnohem lépe.

Podobný arogantní postoj Spojených států zažívá i Čína, když se Washington snaží vyvíjet tlak prostřednictvím otázky nezávislosti Tchajwanu, incidenty v Jihočínském moři, nebo případy, jako je prohlídka v Saúdské Arábii čínského civilního plavidla „Yinhe“, které podezřívali, že má  přepravovat do v Íránu materiály pro chemické zbraně. Stejně špatně se Amerika chovala vůči muslimům. Počínaje Kosovem po nekonečné války na Středním východě a popravách místních vůdců, vnutily USA místnímu obyvatelstvu pocit, že „nic neznamenají“.

Washington panoval v Latinské Americe, ignoroval důležitou Afriku a po úspěšném konci studené války zcela zapomněl na potřeby svých evropských spojenců. Arogance a stala se hlavní chybou Američanů.

V domácí politice docházelo k podobným věcem. Inteligence připsala „vítězství" ve studené válce vítězství liberální demokracie, kterou se ve formě neoliberalismu snažila zavést i do ekonomiky. A bylo to dobré, bohatly elity, bohatla i střední třída – dokud se v roce 2008 manipulace nepřenesla do globální krize, která výrazně ovlivnila i střední třídu, a skuteční viníci nebyli potrestáni. Proto se vyvolaly hromadné protesty proti síle korporací a výzvy k „Occupy Wall Street".


Takže Spojené státy začaly ztrácet svoji „měkkou sílu" nejen kvůli příchodu Donalda Trumpa k moci, což bylo jen důsledkem velkých změn ve veřejném mínění Američanů. Koneckonců, tento prezident vyhrál volby zejména proto, že jeho program je postaven na populismu a směřoval proti elitám. Z tohoto důvodu je nutné, aby elity přehodnotily svůj postoj k zahraniční i domácí politice, opustily svoji aroganci, ale problémem je, že ztratili schopnost sebereflexe.

Na druhou stranu, zmenšení americké „měkké síly“ je samozřejmě skutečnost, ale nesmíme zapomínat, že Západ jako celek si stále udržuje své vedoucí postavení na světové scéně a jeho převaha je zatím očividná, připomněl čínský expert.

(kou, prvnizpravy.cz, huanqiu.com, foto: arch.)