Svátek má: Zbyšek

Zprávy

Velikost textu:

Orbán: Míru nelze dosáhnout sankcemi, které „nás bolí víc než Rusy"

Orbán: Míru nelze dosáhnout sankcemi, které „nás bolí víc než Rusy"

Maďarsko pomáhá těm, kdo jsou v nesnázích, ale chce prosadit, chce chránit vlastní národní zájmy, prohlásil premiér Viktor Orbán v rozhovoru pro veřejnoprávní média po summitech EU a NATO konaných v Bruselu.

Viktor Orbán, maďarský premiér
28. března 2022 - 09:01

Předseda vlády zdůraznil, že u příležitosti každého mezinárodního setkání se Maďarsko musí znovu a znovu postavit za své vlastní národní zájmy. K současné situaci premiér zastával názor, že jsou země, které říkají, že jde o válku, které samy chtějí být stranou. Maďaři však říkají, že je tu rusko-ukrajinská válka, která se vede hned vedle nás; nemůžeme být lhostejní, protože existuje lidské utrpení a miliony lidí mají potíže. Zároveň existují maďarské zájmy, které by válka probíhající v našem bezprostředním okolí mohla ohrozit.

„To znamená, že jsme v nebezpečné situaci, ale jsme na straně Maďarska a díváme se na tuto situaci s maďarskou myslí z maďarského pohledu," uvedl Orbán.

Podle premiéra se na summitu NATO jasně ukázalo, že za maďarským postojem je více zemí, a proto NATO otevřeně prohlásilo, že „není stranou této války, nechce se jí zúčastnit, chce být z ní vynecháno, nepošle ani zbraně ani vojáky a rovněž nezavede bezletovou zónu“.

V souvislosti s jednáním na summitu EU o ekonomických sankcích řekl, že je pochopitelný návrh, že pokud chtějí pomoci Ukrajincům a chtějí co nejdříve mír, musí to dát Rusům najevo. že pokračovat v této válce není v jejich nejlepším zájmu. Považuje to za férové úsilí, protože i podle něj je dnes nejdůležitější mít mír.

„Jsme na straně míru," prohlásil a zároveň dodal, že míru nelze dosáhnout přijetím sankcí, které „nás bolí víc než Rusy" .

Pokud se sankce rozšíří i na energetiku, nastane situace, kdy se maďarská ekonomika ocitne pod neúnosným tlakem a mezitím to „Rusům pravděpodobně ani trošičku neuškodí“.

Řekl, že dnes všichni mluví o Polsku a Maďarsku, které byly dříve vystaveny velké kritice, „slovy nejvyšší chvály“.  Každý vidí obrovskou zátěž, kterou nese polský a maďarský lid, protože Polsko přijalo dva a půl milionu uprchlíků, zatímco Maďarsko více než 500 000.

Ocenil práci dobrovolníků, organizací občanské společnosti a církví pomáhajících uprchlíkům a zdůraznil, že tentokrát nezáleží na tom, jaké spory jsme dříve měli s Ukrajinci, například v otázce maďarské menšiny, protože jsou nyní v problémech  a tak jim pomáháme.

Uvedl, že naléhal na Brusel, aby v co nejkratší době zajistil přístup k finančním prostředkům, které má Maďarsko k dispozici, a od Komise již obdržel odpověď: Prvních 300 milionů EUR bude Maďarsku poskytnuto mnohem flexibilněji, mnohem více rychleji a s mnohem větší svobodou ve srovnání s dřívějšími cíli při jejich využívání.



V komentáři k tomu, že ukrajinský prezident nebyl spokojen ani s NATO, ani s EU, a že na něj také apeloval a kritizoval ho, Orbán řekl, že v takové situaci musíme ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského pochopit; v takové situaci by si přál, aby celý svět nejen sdílel jejich bolest a nejen pomáhal uprchlíkům, ale aby přijal ukrajinský postoj a okamžitě zasáhl. Ukrajina je ve složité situaci, na jejím území probíhá válka, miliony lidí jsou nuceny zemi opustit. Musí to být srdcervoucí, velmi těžký pocit," řekl Orbán.

Z jeho pohledu je z pohledu Ukrajinců naprosto pochopitelné, že žádají NATO, aby vstoupilo do války, podniklo vzdušný boj a poslalo zbraně. Zároveň „nejsme Ukrajinci, nejsme Rusové, jsme Maďaři,“ poznamenal.

Na otázku, kde stojí Maďarsko, odpověděl Viktor Orbán, že „Maďarsko stojí na straně Maďarska“.

Orbán zdůraznil, že kromě pomoci ukrajinskému lidu – a na to by měl pamatovat i samotný ukrajinský prezident – se Maďarsko nechce zapojit do této války, protože je to v rozporu s maďarskými národními zájmy.

Pokud jde o ceny energií, Orbán také řekl, že bez ohledu na válku ceny energií v posledních měsících rostly a situaci jen „vyhrocovala válka“. Podle jeho názoru nemohou jen sedět a nic s tím nedělat, a proto maďarská vláda zavedla strop na ceny pohonných hmot a základních potravin a hájí snižování cen energií pro domácnosti.

Premiér zároveň zastává názor, že opatření na národní bázi nebudou stačit, je potřeba společná evropská odpověď. Podle jeho názoru je jedním z důvodů růstu cen energií politika, která se provádí v Bruselu, a to „úmyslné a neustálé zvyšování cen energií“ , protože vychází z principu, že pokud jsou ceny vyšší, lidé spotřebují méně energií a tím můžeme zachránit naši planetu.

Vyzval proto Brusel, aby po dobu války pozastavil „bruselskou politiku, která je založena na zvyšování cen energií“ . Podle jeho názoru nesmí penalizovat energii získanou z uhlí, ropy nebo plynu, protože „dnes není otázkou, co se stane s klimatem; dnes je otázkou, co se stane s našimi rodinami“.

(rp,prvnizpravy.cz,hungaryjournal,foto:arch.)