Svátek má: Zora

Zprávy

Velikost textu:

Proč by Joe Biden měl vést restart NATO?

Proč by Joe Biden měl vést restart NATO?

I když Spojené státy nemusí poskytovat ochrannou bariéru evropské obraně, neznamená to, že by Spojené státy měly úplně opustit NATO. K prokázání závazku Ameriky k NATO stačí malá vojenská stopa, píše pro National Interest analytik Charles V. Peña.

Ilustrační foto
25. listopadu 2020 - 07:20

Joe Biden ještě ako kandidát na nominaci za Demokratickou stranu napsal v eseji pro zahraniční věci, že jeho program „postaví Spojené státy zpět do čela stolu, aby mohly spolupracovat se svými spojenci a partnery na mobilizaci inkasní akce na globální hrozby.“ Když psal o partnerství USA se spojenci a citoval NATO, řekl: „Budu vést úsilí o jejich reimaginaci pro svět, kterému dnes čelíme.“  Ale co by to mělo znamenat? Ptá se v článku analytik Charles V. Peña

NATO bylo původně vytvořeno jako vojenská aliance k ochraně západní Evropy před sovětskou vojenskou hrozbou a komunistickými expanzivními ambicemi. V té době byla Evropa zpustošena - z vojenského i ekonomického hlediska - od druhé světové války a žádala Spojené státy, aby poskytly ekonomickou pomoc a bezpečnostní deštník. Základním kamenem aliance je koncept kolektivní obrany zakotvený v článku 5: „ozbrojený útok proti jednomu nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem.“ To znamenalo, že Sovětský svaz musel vzít v úvahu, že jakákoli invaze do Evropy riskovala přímou vojenskou konfrontaci se Spojenými státy, včetně přízraku jaderné války.

Ale Berlínská zeď padla v roce 1989. Sovětský svaz již neexistuje. Varšavská smlouva byla rozpuštěna. Bývalí spojenci Sovětského svazu z Varšavské smlouvy jsou integrováni do Evropy a nyní jsou součástí NATO. A Rusko nepředstavuje stejnou hrozbu jako bývalý Sovětský svaz.

Pokud je však Rusko považováno za hrozbu pro Evropu, je to hrozba, které by Evropané měli být schopni sami čelit, aniž by museli být závislí na Spojených státech, jako tomu bylo během studené války. Celkový HDP evropských zemí NATO v roce 2019 činil 17,5 bilionu USD, což bylo desetkrát více než v Rusku (1,7 bilionu USD). A výdaje NATO na obranu více než čtyřikrát vyšší než v Rusku: 287 miliard USD oproti 65 miliardám USD. Vzhledem k finančním možnostem je férové se ptát, jakou Rusko představuje hrozbu a proč se jí Evropa nemůže sama bránit.



Tím nechci říci, že ruská hrozba je neškodná, ale je důležité dát tuto hrozbu do kontextu. A nebezpečí, které Rusko pro Evropu představuje, může být menší z vojenského hlediska a více z kybernetických útoků a dezinformačních kampaní, které mají podkopat volby a důvěru ve vlády a instituce.

V omezené míře, že Rusko představuje přímou vojenskou hrozbu, není součástí problému ani to, kolik peněz Evropané utratí, ale to, jak je utrácejí. NATO má operační, materiální a administrativní standardy i interoperabilitu pro mnoho svých zbraňových systémů. Evropský kontingent NATO však stále sestává z dvaceti osmi samostatných armád. Může být příliš mnoho žádat suverénní národy, aby se vzdaly kontroly nad svými jednotlivými armádami (ačkoli evropské země to dokázaly v jiných oblastech, jako je měna, prostřednictvím Evropské unie), ale nově představené NATO by bylo tím, kde by Evropa měla jednotnější a integrovanější společné síly svých členů. Zejména musí NATO přijmout koncepci a implementaci plně propojeného velení, řízení a komunikace, což je v digitálním věku zásadní.


Další částí problému je, že NATO se rozhodlo provádět operace mimo oblast, které odvádějí pozornost od jejího hlavního poslání - kolektivní obrany před přímými vojenskými hrozbami pro Evropu. Stejně jako navždy válka v Afghánistánu není pro národní bezpečnost USA rozhodující, není to ani pro evropskou bezpečnost.

I když Spojené státy nemusí poskytovat ochrannou bariéru evropské obraně, neznamená to, že by Spojené státy měly úplně opustit NATO. K prokázání závazku Ameriky k NATO stačí malá vojenská stopa. Ale místo toho, aby byla obranou v první linii pro Evropu - jak tomu bylo během studené války a zůstává jím i dnes - by převážná část americké vojenské podpory byla jako offshore balancer jako poslední instance, který je připravený, schopný a ochotný reagovat v případě potřeby s drtivou silou na obranu Evropy.

Nově zvolený prezident Biden řekl zahraničním vůdcům, že „Amerika je zpět“. Ale být zpět by nemělo znamenat návrat k předtrumpovskému NATO založenému na starém paradigmatu. Místo toho by jako prezident měl vést re-boot NATO pro svět, kterému dnes NATO čelí.

(rp,prvnizpravy.cz,nationalinterest,foto:arch.)