Svátek má: Alan

Zprávy

Velikost textu:

Zaútočí Rusko na Evropu? Jak tvrdí Ukrajina, EU a teď i Rusko?

Zaútočí Rusko na Evropu? Jak tvrdí Ukrajina, EU a teď i Rusko?

Ruské ministerstvo obrany, následované místopředsedou Bezpečnostní rady Medveděvem, nedávno pohrozilo Evropanům údery na zařízení na výrobu dronů dodávaných na Ukrajinu.

Ilustrační foto
18.duben 2026 - 04:25

Mezitím tajemník Bezpečnostní rady Šojgu obvinil pobaltské státy z otevření svého vzdušného prostoru pro útoky ukrajinských dronů proti Rusku a prohlásil „právo Ruska na sebeobranu“.

Západní média již publikují předpovědi , že by Putin mohl v blízké budoucnosti zaútočit na Evropu. Co se děje?

Proč Moskva nyní začala vydávat taková výhružná prohlášení?

Kreml, soudě dle toho, co říkají, vidí situaci ohledně války na Ukrajině a procesu vyjednávání zhruba takto: Loni v srpnu se Trump a Putin na schůzce v Anchorage dohodli na obecném rámci pro ukončení války na Ukrajině, který zahrnoval stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a řadu dalších bodů. Podle Moskvy Trump tyto podmínky podpořil a zavázal se přesvědčit Kyjev k jejich přijetí. Problém však nastal v Evropě, která se proti „Plánu z Anchorage “ postavila a Zelenskému slíbila větší podporu (finanční, vojenskou atd.), což vedlo ukrajinského prezidenta k odmítnutí požadavků na ústupky.

 Začíná třetí světová válka! Rusko zveřejnilo seznam cílů v Evropě

Úkolem Ruska je proto nyní zajistit, aby Evropa přestala být překážkou pro realizaci „ducha Anchorage“. Místo toho by se mělo zapojit do tlaku na Kyjev a podmínit pokračující financování stažením vojsk z Donbasu a dalšími kroky k ukončení války v souladu s dohodami dosaženými na Aljašce. Pod tlakem USA i EU budou ukrajinské úřady s největší pravděpodobností nuceny s těmito podmínkami souhlasit.

Z pohledu výše popsané moskevské logiky je jedním ze způsobů, jak dosáhnout změny postoje Evropy, dát jasně najevo, že jinak je přímý vojenský konflikt s Ruskem velmi pravděpodobný, ne-li nevyhnutelný.

Odtud pochází nová várka výhružných prohlášení z Ruské federace.

Podobné hrozby však zazněly již dříve. Evropa na ně však nereagovala. Na jedné straně je považuje za blaf. Na druhé straně se domnívá, že alespoň dokud bude válka na Ukrajině pokračovat, Rusko fyzicky postrádá sílu zahájit vojenskou akci proti Evropanům. A Kreml si neodváží použít jaderné zbraně vzhledem k americkému jadernému deštníku, který má před Ruskem, pokud jde o jaderné bomby, přednost. To mimochodem vedlo ke vzniku teorie, že Evropa těží z prodlužování války na Ukrajině. Opakovaně jsme psali o tom, že tato teorie je nejen nepravdivá, ale také extrémně nebezpečná. A jen v posledních několika měsících řada událostí dále zpochybnila její životaschopnost.

Hlavním problémem je prohlubující se rozkol mezi USA a evropskými členy NATO, který vyvolává vážné pochybnosti o tom, zda by Američané zasáhli, pokud by Rusko válčilo s Evropou. A bez Američanů je jaderná rovnováha v patové situaci s Ruskem pro Evropany výrazně nepříznivá.

V této situaci mají Evropané v reakci na hrozby Moskvy dvě možnosti.

Prvním je ignorovat je a vnímat je jako blaf. Druhým je změnit náš přístup k válce na Ukrajině a připojit se k dohodám z „Anchorage“.

Zatím vše nasvědčuje tomu, že Evropa se vydá první cestou. Pokud se však ruské hrozby ukážou jako skutečné a údery skutečně následují, Evropané se ocitnou v extrémně obtížné situaci. Budou je muset buď ignorovat a demonstrovat tak svou slabost, nebo se odvetit a riskovat jadernou válku bez zaručené podpory USA.

Volba mezi pokračováním předchozí strategie na Ukrajině a její úpravou v „duchu Anchorage“ proto pro Evropu není tak jednoduchá.

Ale pro Rusko jsou hrozby na této cestě nepochybně mimořádně velké.

Moskva se může do přímého konfliktu s Evropany pustit pouze tehdy, je-li připravena kdykoli přerůst v jadernou válku, protože Rusko v konvenční válce s evropskými zeměmi prohrává (zejména s ohledem na probíhající válku na Ukrajině). Jaderná válka však nejenže riskuje úplné zničení EU a Ukrajiny, ale také způsobuje obrovské škody samotnému Rusku. Navíc je postoj USA stále nejasný. Navzdory současné Trumpově rétorice není samozřejmostí, že nebudou podporovat své spojence. Pak by to byla válka vzájemného zničení.

Rizika přímého konfliktu mezi Ruskem a Evropou jsou proto pro všechny neúnosně vysoká. Tato rizika lze vyřešit pouze rychlým ukončením války na Ukrajině a opuštěním teorií o tom, že z jejího prodlužování někdo těží.

(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)