V komentáři ze dne 16. srpna 2021 (Názor ministerstva spravedlnosti zpochybňuje poslední volbu Jiřího Kejvala) jsem se snažil najít odpověď na to, do kdy byl Jiří Kejval skutečným předsedou, a tedy skutečným statutárním zástupcem Českého olympijského výboru (ČOV).

Už minule jsem ale upozornil na skutečnost, že právě mezi odborníky panuje nesoulad v odpovědích na otázku, v kterém období byl či nebyl Jiří Kejval právoplatným předsedou ČOV. Zatím vydané výroky soudů sice říkají, že předsedou vlastně od skončení jeho čtyřletého mandátu (listopad 2020) až do jeho opětovného zvolení (červen 2021) nepřestal být, ale zdůvodnění těchto závěrů jsou velmi nepřesná, obecná, neodkazují na konkrétní paragrafy či jiná pravidla, a proto působí víceméně dojmem subjektivního hodnocení. Oproti tomu je právní stanovisko ministerstva spravedlnosti velmi jednoduché, v jeho zdůvodnění jsou odkazy na konkrétní právní předpisy… a vyplývá z něj, že Jiří Kejval byl platným statutárním zástupcem ČOV pouze do konce minulého roku, a proto nemohl v první polovině letošního roku ČOV zastupovat.

Znamenalo by to, že všechny úkony, které v prvním pololetí 2021 Jiří Kejval učinil, a dokumenty, které jménem ČOV podepsal, jsou neplatné! Mimo jiné, v květnu byla slavnostně Jiřím Kejvalem a prezidentem republiky podepsána přihláška na ZOH 2022 v Číně. Nebyl-li v té době platným statutárním zástupcem ČOV, co potom? Jsme, nebo nejsme přihlášeni?