Svátek má: Ilja

Komentáře

Tuskova vláda bruselských „mstitelů“ v Polsku nastupuje

„Jsem si jist, že projekt, který vám představuji, bude vítězný. Pokud se tak nestane dnes, stane se tak určitě někdy v budoucnu,“ prohlásil ve svém vystoupení končící polský premiér Morawiecky před poslanci Sejmu, když včera žádal o vyslovení důvěry svému kabinetu.


Jeho snaha byla beznadějná. Parlamentní volby z 15. října 2023 sice jeho konzervativní strana Právo a spravedlnost se ziskem 194 mandáty vyhrála, koaliční slepenec Donalda Tuska však 460 členný polský parlament ovládl a bude to proto Tusk, jehož vláda získá důvěru.

Vše v Polsku probíhá mimořádně rychle. Tusk se chce již ve středu zúčastnit summitu EU – Balkán v roli polského premiéra, odtud chce odcestovat do Bruselu na čtvrteční zasedání Evropské rady, kde prý hodlá „demonstrovat dramatickou změnu postojů Varšavy k Bruselu“.

Tuskova „podivná“ koalice, skládající se z liberálů Polsko 2050, Polské lidové strany, Třetí cesty a Levice, je klasickým politickým kočkopsem. V tom si budou Tusk s Fialou rozumět. Přestože ji Tusk označuje za „centristickou“, k takovému politickému zařazení má hodně daleko. Tmel mezi jednotlivými subjekty neobstaraly ideje, sjednocujícím byl program „antiKaczyński“. Podobně jako v Čechách program „antiBabiš“.  Že je to politická cesta do beznaděje už v Čechách víme, Poláky to možná čeká také. Nejprve, a i v tom jsou Tuskovy postoje podobné těm Fialovým, však v Polsku dojde – a to velmi rychle – k vyřizování si účtů. Budoucí polský premiér to řekl jasně: „Nebude žádné smíření se zlem. Každý, kdo porušil zákon, kdo kradl, kdo za veřejné peníze lhal, se bude zodpovídat … budeme tady po PiS uklízet velmi rychle a velmi rozhodně“.

Po osmi letech relativně úspěšné polské vlády (viděno alespoň očima těch, kteří do Polska v posledních letech cestovali a byli příjemně překvapeni mohutným rozmachem například dopravní infrastruktury či výrazným zlepšením úrovně poskytovaných služeb) přichází „mstitelé“ v čele s probruselským Tuskem.

Oddychne si Jourová, protože se zbavuje neposlušných polských konzervativců. S Tuskem přijde do Varšavy bruselský výklad „vlády práva“, neboť reformu justičního systému prosazeného Právem a spravedlností Tusk významně reviduje či dokonce odvolá. Co na tom, že podstatou této reformy byl chvályhodný pokus zbavit se přestárlých soudců s komunistickou minulostí a odstranění z komunismu zakořeněného zlozvyku „dědění taláru z otce na syna“, Brusel nad polskou soudcovskou klikou z minulosti držel ochrannou ruku. Vždyť vše, čím mohl vnitřně oslabovat sebevědomou a na unijních institucích co nejvíce nezávislou vládu Práva a spravedlnosti, se Bruselu hodilo.

Tusk bude „nadšeným Evropanem“, ostatně Brusel je jeho politická kolébka. Tam patří. Tím obslouží polské metropolitní liberály a do katolického Polska otevře dveře evropským ideologiím genderismu, feminismu a kultuře LGBTQ. Tuskovo evropanství vychýlí poměry sil ve V4 ve prospěch Bruselu a Berlína. Česká proevropská vláda Petra Fialy najde s Tuskem jistě mnohem více styčných politických témat, než tomu bylo v případě Morawieckého kabinetu. Ministrem zahraničních věcí bude Sikorski, což v zásadě nezmění polskou zahraniční politiku směrem na východ, ani intenzivní bezpečnostní a zbrojní orientaci Polska na USA.

A přesto, realisticky viděno, budoucí Tuskova vláda by měla trpět ideologickou nestabilitou a to by ji mohlo oslabovat. Vše samozřejmě za předpokladu, že ideje ještě něco znamenají. A právě v tomto kontextu bude rozdíl mezi Morawieckého a Tuskovou vládou nejviditelnější. Ideově definovatelní (přestože třeba ne vždy v souladu s naším názorem) politikové Práva a spravedlnosti jsou střídáni beztvarou politickou „hmotou“, která je sjednocena pouze svým „antikatcziństvím“, „bruselantstvím“ a finančními zájmy, které jí Brusel slibuje splnit – a moc rád to udělá.

Na rozdíl od výsledků voleb třeba v Itálii nebo nedávno v Nizozemí budoucí polská vláda příliš nadějí neslibuje.

Ivo Strejček

Ať se Bek nevymlouvá, takhle se dnes totiž v naší zemi vládne

Ať se Bek nevymlouvá, takhle se dnes totiž v naší zemi vládne

Ivo Strejček 

3. července 2025
Kdo si myslel, že s koncem školního roku a začátkem prázdnin už s úlevou neuslyší také nic o zoufale neschopném ministru školství Mikuláši Bekovi, ten se mýlil. Oč jde?

Proboha, už jděte!

Proboha, už jděte!

Ivo Strejček 

11. června 2025
Poslaneckou sněmovnou prošla před pár dny rozsáhlá novela školského zákona. Projde-li Senátem (což se dá očekávat) a najde-li podporu u prezidenta Pavla (což je velmi pravděpodobné), některé změny nabydou platnosti již na začátku příštího školního roku, tedy letos v září.

Chtít spravedlivý mír ještě neznamená mír opravdu chtít

Chtít spravedlivý mír ještě neznamená mír opravdu chtít

Ivo Strejček 

28. května 2025
Kromě potvrzení, že „pomoc Ukrajině je nejvyšší zahraničně-politickou prioritou české vlády“, a kromě toho, že „Česká republika bude podporovat Ukrajinu všemi dostupnými prostředky, ….

Mohou být Trumpova cla šancí pro renesanci národních zájmů?

Mohou být Trumpova cla šancí pro renesanci národních zájmů?

Ivo Strejček 

3. května 2025
Stalo se již každodenním mediálním i politickým tématem rozčilovat se nad Trumpovými cly a vyhrožovat celosvětovou ekonomickou krizí, které toto rozhodnutí amerického prezidenta může způsobit.

Hrozí americko-izraelská válka s Iránem?

Hrozí americko-izraelská válka s Iránem?

Ivo Strejček 

19. dubna 2025
Ač se nám zdá, že vývoj rusko-ukrajinské války je tím nejpodstatnějším, co by nás mělo v těchto měsících zajímat, neměli bychom se dopustit lehkovážné nevšímavosti a nezajímat se o vývoj na Středním východě.

Tady je tvůj Rhodos, tady skákej

Tady je tvůj Rhodos, tady skákej

Ivo Strejček 

10. dubna 2025
Předvolební kampaň v naší zemi se rozbíhá plným tempem, ač ještě s vyhlášením jejich přesného termínu prezident Pavel otálí.