Svátek má: Zuzana

Zprávy

Velikost textu:

P.C.Roberts: Nedat Rusku žádnou naději je nebezpečné

P.C.Roberts: Nedat Rusku žádnou naději je nebezpečné

Americko-ruský konflikt, vzkříšený k životu v 21. století neokonzervativci a americkým vojenskobezpečnostním komplexem, je  mnohem nebezpečnější než Studená válka století dvacátého.

Paul Craig Roberts, americký publicista
13. ledna 2022 - 06:20

Jedním kolečkem tehdejší studené války  jsem jako člen tzv Komise pro aktuální nebezpečí osobně byl. píše v komentáři Paul Craig Roberts.

Tehdejším nebezpečím byl Sovětský svaz a členové komise se starali o to, aby se situace nevymkla kontrole. Existovaly tehdy dva aspekty situace. Jedním bylo, aby Sověti nezískali vojenskou převahu, a aspektem druhým byla starost, aby napětí mezi dvěma nukleárními mocnostmi nevzkypělo v otevřený konflikt. O zahraniční politice se tehdy vzrušeně debatovalo, byli zde lidé jako Stephen Cohen, který vždy připomínal i sovětský pohled na věc, čímž obrušoval pohled jednostranně vlastenecký, jemuž, kdyby se zcela uvolnila cesta, mohl vést k nukleární válce. I v naší komisi byli lidé, kteří dokázali vidět obě strany problému a drželi tak extrémní pozice , např. neokonzervativců, mimo hlavní proud naší agendy.

Dnes už se nedebatuje. A neexistuje ani žádná politická komunita, zabývající se zahraniční politikou. Existuje jen parta rusofobů, kteří vidí v Kremlu ďábelský záměr, a nic jiného než dobro ve Washingtonu. A lidé jako Cohen a další, kteří dokázali držet názory v rovnováze, jsou mrtví.  V důsledku čehož nedokáže už Washington pochopit ruské obavy. A jak napsal nedávno Ritter: „Je to jakoby jak Biden, tak Blinken byli hluší, němí a slepí, když jde o to číst Rusko“.

Jak hluchý, němý a slepý Washington skutečně je, lze vidět z toho, na koho se Bidenův poradce pro Národní bezpečnost obrátil s prosbou o radu, jak by měl Bilý dům na jednání s Ruskem o jeho bezpečnostních obavách reagovat. Berme v úvahu, že tato jednání byla vyvolána Ruskem, které se cítí být ohroženo stále sílicím prstencem amerických základen na svých hranicích, které jsou potencionálními prostory pro pohotové umístění amerických nukleárních raket. Je to tedy Rusko, které se cítí být ohroženo, nikoli USA. Takže co Bidenův bezpečnostní poradce udělal?

Obrátil se na Michaela McFaula, Obamova velvyslance v Rusku, který je specialistou na zhoršování vztahů s Ruskem. No a jaká byla McFaulova rada? Navézt ještě víc zbraní na Ukajinu, čili zařídit, aby se Rusko cítilo ještě ohroženější.



Nikdo z nás by zde nebyl, kdyby takto reagoval prezident John F.Kennedy na kubánskou raketovou krizi.

Kreml se už léta pokouší přimět Washington k tomu, aby jej vyslechl, a současně probíhající rozhovory jsou, jak věřím, jeho posledním pokusem. Jestliže však jedna strana neposlouchá, nemá strana druhá s kým jednat. Což je frustrace, která se v Kremlu hromadí už celé roky, protože to jediné, co tam z Washingtonu slyší je. „Nemáte pravdu, pravdu máme my!“

Situace v USA je tak špatná, že kdokoli, pokoušející se vysvětlit ruský názor, je odsouzen jako ruský agent. A vzdejme hold trpělivosti Rusů za to, že nepřestávají usilovat o mírovou koexistenci, a to bez ohledu na to, že se nemůže uskutečnit.

Protože jak jsem už napsal: Jádro pudla je v tom, že Washington nechce, aby se Rusko cítilo zabezpečené.
Takže Rusku zbývají jen dvě možnosti. Může přijmout americkou nadvládu, neebo odvalit NATO od svých hranic silou či zastrašením.

Situace je nebezpečná, protože Kreml došel k názoru, že šance nukleární války bude větší, když dovolí umístění amerických raket na svých hranicích, než když akcí odvalí NATO zpět na postavení, na němž stálo v roce 1997.

(rp,prvnizpravy.cz,pcroberts, přeložil Lubomír Man,foto:arch.)