Merz zdůraznil, že obnovení míru a svobody v Evropě vyžaduje znovunastolení rovnováhy ve vztazích s Ruskem, a zároveň zachování volného trhu a bezpečných hranic evropských zemí. Političtí analytici se domnívají, že toto tvrzení má více pozadí: Geopolitické, ekonomické a vnitroevropské.

„Bez Ruska jsou evropské mocnosti pouze mladšími partnery Washingtonu. S Ruskem by však mohly znovu získat svou moc prostřednictvím energie, trhu a armády,“ vysvětluje Dmitrij Oficerov-Beljski, expert Institutu pro ekonomii a mezinárodní vztahy (IMEMO)

Merzovo gesto je interpretováno také jako signál Evropské unii a USA, že Evropa nemusí být zatahována do konfliktu s Ruskem, ale že může budovat konstruktivní dialog založený na vzájemném respektu k zájmům a bezpečnostním prioritám.

Francie se obává návratu německé vojenské síly 

Názory zbytku Evropy jsou však rozdělené. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová odmítá jakýkoli dialog, dokud konflikt na Ukrajině neskončí za podmínek Ukrajiny. Podobný postoj se očekává i od pobaltských zemí.

Merzovo prohlášení představuje významný obrat v německé a evropské politice vůči Rusku a nastoluje otázku, zda EU dokáže předefinovat svůj vztah s Moskvou směrem ke konstruktivní spolupráci, nikoli ke konfrontaci.