Evropa dnes čelí bezpečnostnímu prostředí, které se mění rychleji než jakákoli dlouhodobá strategie. Válka na Ukrajině není jen střetem dvou armád. Je to ukázka toho, jak bude vypadat případný budoucí konflikt na evropském kontinentu. Proto je nutné opřít se o analýzy, které tuto válku popisují systematicky. Jednou z nejvýznamnějších je studie Micka Ryana publikovaná institutem Center for Strategic and International Studies pod názvem Seven Contemporary Insights on the State of the Ukraine War. Analýza je dostupná zde:

Seven Contemporary Insights on the State of the Ukraine War

Ryan ve své studii vysvětluje, že ukrajinské bojiště není tradiční fronta, ale komplexní systém, v němž se setkává technologie, průmysl, informační prostředí, logistika, inovace a společenská odolnost. Civilní a vojenský svět se zde prolínají tak těsně, že je prakticky nelze oddělit. Tato proměna vyžaduje nejen úpravu armádních doktrín, ale i celospolečenské přemýšlení o tom, jaké profese a dovednosti budou pro Evropu klíčové v příštích desetiletích.

Nová povaha moderního konfliktu

Moderní válka se odehrává současně na bojišti, v kyberprostoru, ve výrobních halách, na univerzitách, v nemocnicích i v domácnostech. Fyzický střet je pouze jednou z vrstev konfliktu. Kybernetické útoky, narušení infrastruktury, energetické vydírání či informační operace mohou vyvolat paralýzu státu ještě dříve, než se objeví první tanky.

Ukrajinské bojiště je laboratoří budoucnosti. Přesycenost drony, elektronickým bojem a rychle se měnícími taktikami ukazuje, že největší výhodou není počet vojáků, ale schopnost učit se rychleji než protivník. Improvizované dílny vyrábějí průzkumné i útočné stroje, civilní firmy poskytují satelitní snímky a amatérští vývojáři řeší problémy, které armády nestíhají.

To vše dokazuje, že moderní konflikt vyžaduje rozsáhlé spektrum profesí a že armáda sama nedokáže obstát bez podpory celé společnosti.

Profese dronů, robotiky a autonomních systémů

Drony dnes tvoří páteř moderního boje. Na Ukrajině způsobují většinu ztrát a ovlivňují každý taktický i operační krok. Potřeba odborníků je široká: od operátorů přes programátory autopilotů až po techniky přenosu obrazu či opraváře, kteří dokážou zachránit improvizovanou flotilu přímo v terénu.

Do této oblasti vstupuje také pozemní robotika. Autonomní platformy se používají pro průzkum, přepravu materiálu, odminování i zdravotnickou evakuaci. Budoucnost obrany bude do značné míry záviset na tom, zda děti od útlého věku získají zkušenosti s robotikou a základním programováním.

Digitální a kybernetická připravenost

Kyberprostor je bojiště, kde válka začíná i probíhá. Kybernetické útoky na nemocnice, energetické sítě, datová centra nebo dopravní uzly mohou ochromit fungování státu stejně účinně jako fyzický útok.

Evropa proto nutně potřebuje odborníky na síťovou bezpečnost, datovou analytiku, kryptografii, vývoj obranných algoritmů a elektronický boj. Současně lze klíčové dovednosti rozvíjet i prostřednictvím prostředí, které mladí lidé spontánně vyhledávají. Soutěžní e sport podporuje strategické myšlení, rychlé rozhodování, koordinaci týmů i práci pod tlakem. Tyto dovednosti mají překvapivě přímý přesah do kybernetických i velitelských profesí.

Průmyslové a technické profese: Válka jako střet výroby

Konflikt na Ukrajině potvrzuje starou skutečnost: válka je především střetem výrobních kapacit. Státy, které dokážou rychle opravovat techniku, vyrábět elektroniku, přestavovat linky na výrobu munice a udržovat infrastrukturu v chodu, získávají zásadní výhodu.

Česká republika proto potřebuje techniky, strojní inženýry, elektromechaniky, odborníky na automatizaci, energetiky i logistiky. Patří sem i specifické profese jako potápěči pracující na vodních stavbách, záchranářští kynologové a trenéři branných sportů, kteří rozvíjejí orientaci v terénu, koordinaci pohybu a psychickou odolnost.

Lékařské a záchranářské profese

NATO označuje zdravotnickou odolnost za jeden z pilířů moderní obrany. Stát musí mít dostatek lékařů, záchranářů, dobrovolných hasičů, sanitářů i vyškolených dobrovolníků, kteří zvládnou první zásah ještě před příjezdem profesionálních jednotek.

Výuka první pomoci, orientace v terénu a základní psychologická odolnost patří k dovednostem, které by měly být součástí základního vzdělávání.

Sportovní spolky jako základ sociální odolnosti společnosti

Podle průzkumu SANEP veřejnost považuje dnešní děti za málo připravené na krizové situace, ale zároveň očekává, že právě sportovní oddíly budou hrát klíčovou roli v jejich přípravě. Toto očekávání má silnou logiku.

Sport je jedno z mála prostředí, které dokáže dětem nabídnout disciplínu, spolupráci, respekt, týmovou odpovědnost, psychickou odolnost a schopnost překonávat překážky. V době, kdy mnoho dětí tráví většinu času na sociálních sítích, představuje sport jedinečný prostor pro vznik reálných vztahů a zdravé socializace.

Trenéři jako pilíř odolnosti: proč je musíme vzdělávat

Sportovní trenéři jsou často jedinými dospělými, které děti mimo rodinu skutečně respektují. Proto je nutné jejich systematické vzdělávání. Trenér by měl mít znalosti nejen ve svém sportu, ale také v psychologii práce s mládeží, v bezpečnostních principech, v technické gramotnosti a v základní krizové připravenosti.

Bez podpory trenérů nelze vytvořit odolnou společnost.

Role univerzit a nový výzkum

Technické univerzity, fakulty sportovních studií i pedagogické fakulty by měly vytvářet programy zaměřené na robotiku, drony, strojové řízení, odolnost, fyzickou zdatnost i krizovou komunikaci. Je třeba podporovat výzkum vzdělávacích metod, které propojí sport, techniku a bezpečnostní dovednosti.

Bez vědeckého zázemí nelze vybudovat moderní systém obrany.

Psychologická a informační odolnost

Informační válka je dnes stejně důležitá jako válka fyzická. Schopnost ověřovat zprávy, kriticky hodnotit informace a rozpoznat manipulaci je nutná dovednost pro každého občana.

Soběstačnost domácností

Evropské plány počítají s tím, že domácnosti musí zvládnout minimálně třídenní soběstačnost. Základní technické dovednosti, plánování zásob, orientace a schopnost racionálně reagovat jsou důležité nejen ve válce, ale i při běžných mimořádných událostech.

Závěr: Jak vychovat generaci, která dokáže obstát

Česká republika musí chápat obranu jako celek. Nestačí mít moderní armádu. Je nutné mít také techniky, zdravotníky, programátory, záchranáře, trenéry i odolné komunity. Je dobře, že stát podporuje sport, ale tato podpora by měla být širší. Sport není pouze volnočasová aktivita. Je to prostředí, v němž se vytváří odolnost, disciplína a charakter.

Budoucí konflikt bude testem celé společnosti. Pokud chceme, aby Česká republika obstála, musíme podle toho vychovávat dnešní děti. 

Ne proto, aby se bály, ale proto, aby byly silné a schopné.

Zdeněk Ertl