Ti, co tenkrát drželi  pusu, ji mají dnes plnou řečí o demokracii a solidaritě a tehdejší hlasatelé vědeckého komunismu neslučitelného s tmářstvím víry v křesťanského Boha dnes nadšeně slučují islám s marxismem v jednu krásnou multikulti  pohádku.

Krok za krokem kráčíme ke katastrofě a na naší obtížně čitelné politické scéně dnes najdeme pouze dvě strany schopné říct jasně NE snahám zničit zbytky normálního světa. Tu starší – SPD usadila pravda a láska (nevím proč) na samý okraj politické pravice a nová perspektivní Trikolora vyplňuje místo po ODS, kterou snaha rozkročit se nad co největším počtem voličů posunula o kus do leva. Bez účinné pomoci to NE tyto dvě strany neprosadí.

Centrálně a ideologicky řízené hospodářství až na malé vyjímky neumožňovalo přesun příliš velkého množství proletářů do naší země. Na rozdíl od centrálního plánování nemáme s přísunem migrantů žádné vlastní zkušenosti. Rovnostářství, apatie a státem řízené hospodářství způsobilo pak v celém socialistickém bloku návrat ke kapitalismu. Naše dnešní lhostejnost způsobí, že za ni zítra zaplatíme a nejen penězi. Když vidím evropské policisty poklekat a omlouvat se za barvu své kůže lidem, co si přišli převzít jejich zem, bojím se, že někde je již k obratu pozdě.

Nedělejme stejnou chybu po druhé. Využijme tu 74 let trvající zkušenost. Tentokrát nebude kam utéct. Ti, co dnes začínají budovat nový lepší svět tím, že drancují obchody, zapalují auta a mlátí každého, kdo má jiný názor, sahají po moci. Nebudou mít s nikým slitování až ji získají. Znovu je to s podporou velké části  „kulturní fronty“, která je ZASE v tak hlubokém předklonu tentokrát před úžasným západem, že nevidí, co se odtud zase valí. Jen dělníky jako akční složku nahradila znuděná a oklamaná mládež a manažeři firem, které u nás zkoupili jejich zahraniční páni.  Dnes ještě můžeme zachránit bez boje to, co zítra bude nevybojovatelné. Tak to zase nepodělejme.