Komentáře

František Roček

novinář a spisovatel

Kauza Babiš & Šaroch: Chvála demokratické onanie

Kdysi dávno na den svatého Řehoře Velikého v srpnu Léta Páně 2019 v nějakém Deníku Mňau napsali, že ctihodný státní zástupce Jaroslav Šaroch změnil názor na kauzu Čapí hnízdo....

...a po čtyřech letech vyšetřování zastavil stíhání premiéra Andreje Babiše, jeho rodinných příslušníků a bývalých spolupracovníků. Jeho rozhodnutí ještě posoudí jeho nadřízený.

Tím okamžikem propukla pozoruhodná demokratická onanie, karneval žvástů.

Správně řekl občan Pavel Zeman, zaměstnaný jako nejvyšší prokurátor, v české demokratické mluvě dnes zvaný státní zástupce: „Informovat o nějakých mezitímních procesech v rámci státního zastupitelství… není dobře. Měl by být komunikován výsledek, to znamená rozhodnutí ve věci.“

Zemanův výrok měl správně pronést již dříve mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze. Měl informovat média takto: o postupu státního zastupitelství nebudou poskytovány žádné informace do pravomocného rozhodnutí o věci.

Vedení Městského státního zastupitelství v Praze se zachovalo jako stádo blbců, když dovolilo, aby mluvčí úřadu řekl: „Dozorový státní zástupce předložil konečné rozhodnutí ve věci v mediálním prostoru označované jako „kauza Čapí hnízdo“, v jehož rámci změnil svůj původní právní názor na posouzení věci.“ Tímto zbytečným prohlášením pozvali prokurátoři alias státní zástupci žvástaly k mediálním orgiím.

Kdyby byl soudný i občan Pavel Zeman, místo ukecané tiskové konference by dal k dispozici tiskové prohlášení o několika řádkách, kde by uvedl, že nebudou poskytovány informace dokud nebude pravomocné rozhodnutí o věci. Jako by Zeman nevěděl z televizních detektivek, že „cokoliv řeknete, může být použito proti vám.“

Na základě Zemanovy tiskové žvanírny dostaly politické spekulace plnotučné grády. Naprosto typický byl komediální pořad na ČT 1 (8.9.2019, v 21:45 hod., pořad 168 hodin) nazvaný „Justiční rarita“.

K pořadu lze citovat např. co řekla Marie Benešová, ministryně spravedlnosti, řekla: „Co mě jaksi vyvedlo z míry, že se očekávalo konečné rozhodnutí přes ten víkend. Aspoň to takhle bylo ohlášeno. A v podstatě jsme se toho konečného rozhodnutí nedočkali. Takže jedná se o jakýsi polotovar.“

Benešová plácala - nikdo nic neavizoval. Pouze interně měl státní zástupce své rozhodnutí v kauze „Babiš a jeho loupežníci“ předat nadřízenému, aby se na to juknul. Ono juknutí má i oficiální název – aprobace. Aprobaci provádí vedoucí státní zástupce nebo jeho náměstek v souladu s organizačním a aprobačním řádem.

Iva Brožová, bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu, také mlela páté přes deváté: „…jejich jednotlivé kroky, toto informování veřejnosti, prostě důvěryhodnost vypustili na pastvu, pověsili na hřebík. To je jejich největší selhání. Protože v právním státu občané mají právo na důvěryhodný výkon spravedlnosti.“

. Chtěla snad říci, že státní zastupitelství má informovat až bude vydáno oficiální rozhodnutí? Že státní zástupci důvěryhodnost vypustili na pastvu, pověsili na hřebík? Ne, komunikace Městského státního zastupitelství v Praze byla hloupě toporná, nic více. Důvěryhodnost vypustili na pastvu a pověsili na hřebík média, včetně ČT1 a straničtí politikáři.

Slonková plácá polopravdy

Když v den svatého Řehoře Velikého v srpnu Léta Páně 2019 bylo kdesi v novinách od donašeče ze státního zastupitelství napsáno o interním vývoji v kauze „Babiš a jeho loupežníci“, objevily se v reakcích na to jenom spekulace.

Jako třeba informační nula pronesená Sabinou Slonkovou: „Jaroslav Šaroch byl vlastně ten, kdo po celou dobu za policií stál. Společně s policistou Nevtípilem chodil do sněmovny obhajovat jejich žádost o vydání pánů Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání. Vlastně obhajoval skutečnost, že jsou důvody k tomu, aby byli oba pánové obviněni. O to víc působí jeho konečný obrat pro nezasvěcené překvapivě.“

Slonková ze sebe vypouštěla jenom kecy, protože konání ctihodného Jaroslava Šarocha bylo normální. Slonkové povídání lze přeložit i do normálního pohledu:
„Jaroslav Šaroch byl vlastně ten, kdo po celou dobu za policií stál, protože když policisté tvrdili, že mají na Babiše, tak jim dal možnost, ať to dokáží. Proto společně s policistou Nevtípilem chodil do sněmovny obhajovat jejich žádost o vydání pánů Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání. Tím Šaroch neobhajoval, aby oba (Babiš a Faltýnek) byli obžalováni, tedy postaveni před soud. Jenom poskytoval policii prostor, aby vinu v rámci přípravného trestního řízení, nebo-li ve stádiu vyšetřování, skutečně prokázali konkrétními důkazy.

Když Šaroch zamítl stížnost Babiše a spol. proti zahájení trestního stíhání, neznamenalo to tím nic jiného, než, že státní zástupce vyhověl vyšetřovatelům policie. Ti tvrdili, že mají důvodné podezření. V dalším vyšetřování mohli obhájci prokázat, že nedošlo k žádnému trestnému činu. Čili Šaroch poskytl policii, a v návaznosti na to i obhájcům, prostor k jednání.

Proto u Šarocha nejde o nečekaný konečný obrat v kauze. Pouze po 4 letech, kdy dal policii možnost dokázat trestní odpovědnost Babiše a spol., došel k závěru, který zní pro nezasvěcené překvapivě.“ Takový je pohled bez spikleneckého pohledu Slonkové.

Můj pohled na stíhání občana Babiše a spol. je pouze vyjádřením znechucení nad stupiditou těch, kteří se k tomu v těchto dnech vyjadřovali. Je mi zcela lhostejný Pavel Zeman, nikdy jsem neuvažoval o existenci Jaroslava Šarocha, je mi lhostejný i Andrej Babiš a jeho klan ANO - viz 24.11.2017 .

František Roček