Svátek má: Blažej

Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Kdo dnes nepochopí Kantovo varování, ten nepřežije

V době, kdy politici, technologové i aktivisté sní o „novém“ a „lepším“ člověku, zní Kantovo staré varování aktuálněji než kdy dřív. Kdo dnes nepochopí, že svět ani lidé nejsou rovní, dokonalí a snadno řiditelní, ten v realitě plné krizí a nejistot jednoduše nepřežije.


Všichni to dnes cítíme. Svět se zrychlil, zpřetrhal vazby, rozvrátil staré jistoty a místo odpovědí nabízí technologické iluze. Jedna z nejnebezpečnějších iluzí současnosti je ta, že člověka lze „napravit“, „vylepšit“ nebo dokonce „přeprogramovat“ jako stroj. Stačí prý dost dat, dost kontroly, dost pravidel – a lidské slabosti zmizí.

Jenže nic není vzdálenější pravdě. Už před více než dvěma sty lety to přesně vystihl Immanuel Kant, když napsal: „Z tak křivého dřeva, jako je člověk, nelze nikdy zhotovit něco úplně rovného.“

To není pesimismus. To je realismus. Kant nevěřil v dokonalého člověka — věděl, že člověk je ze své podstaty nedokonalý, plný vnitřních rozporů, slabostí, chyb i omezení. Právě tahle „křivost“ dává lidství jeho hloubku a skutečnou hodnotu.


Dnes ale žijeme v době, která se rozhodla na tento základní fakt zapomenout. Vidíme to všude — v marketingu ideálního života, v algoritmickém řízení chování lidí, v transhumanistických vizích nebo v politice, která místo porozumění lidské přirozenosti nabízí represi, moralizování nebo ideologii čistoty.

Jenže svět ani člověk nejsou rovné desky. A kdo to nechápe, bude opakovat stejné chyby jako utopisté před námi. Snaha narovnat lidstvo končí vždy stejně — frustrací, vzpourou, destrukcí.

Budoucnost nepatří těm, kdo sní o ideální společnosti bez problémů. Patří těm, kdo dokážou žít v realitě, chápat její složitost, nepředvídatelnost a křehkost. Těm, kdo vědí, že přežít znamená nevymazat chyby, ale naučit se s nimi pracovat.

A možná bychom měli znovu slyšet Kantova slova z Kritiky praktického rozumu: „Dvě věci naplňují mysl stále novým a vzrůstajícím obdivem a úctou — hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.“

Protože ten, kdo dnes zapomene na lidské limity — zapomene i na vlastní přežití.

Zdeněk Ertl

Jaké profese potřebuje Evropa pro příští válku

Jaké profese potřebuje Evropa pro příští válku

Zdeněk Ertl 

25. listopadu 2025
Válka na Ukrajině ukazuje, že budoucí konflikt rozhodnou profese od dronových operátorů po zdravotníky a že o schopnosti státu obstát rozhoduje také sport, technické vzdělávání a komunita trenérů.

Sport mezi obranou a zábavou: Co jsme cestou ztratili

Sport mezi obranou a zábavou: Co jsme cestou ztratili

Zdeněk Ertl 

4. listopadu 2025
Od starověku sloužil sport k posílení odolnosti a přípravě na krize. Dnes je hlavně show. Data i historie ale naznačují, že stát by měl změnit priority.

Veřejně prospěšná činnost: krásné slovo bez zákona

Veřejně prospěšná činnost: krásné slovo bez zákona

Zdeněk Ertl 

11. října 2025
Občanský zákoník přinesl v roce 2014 do českého právního řádu nový termín „veřejně prospěšná činnost". Znělo to nadějně, protože za tímto pojmem se skrýval plán posunout neziskový sektor na evropskou úroveň a dát mu jasný právní rámec

Dobrovolník ve sportu a u hasičů: Prázdný pojem českého práva

Dobrovolník ve sportu a u hasičů: Prázdný pojem českého práva

Zdeněk Ertl 

1. října 2025
České právo rádo používá hezká slova, ale často jim chybí obsah. Typickým příkladem je pojem „dobrovolník".

Mozek a hormony štěstí: Jak blahobyt mění naši budoucnost

Mozek a hormony štěstí: Jak blahobyt mění naši budoucnost

Zdeněk Ertl 

29. srpna 2025
Hormony štěstí kdysi spouštěl pohyb a námaha. Dnes je nahrazují potraviny, sítě a obrazovky. Co to znamená pro vývoj lidstva?

Jak naučit děti mít rády své tělo už od malička

Jak naučit děti mít rády své tělo už od malička

Zdeněk Ertl 

9. srpna 2025
Děti se neučí, co je správné a krásné, z časopisů, ale od nás – rodičů. Každé naše slovo, gesta i drobná rozhodnutí formují jejich vztah k vlastnímu tělu.