Překvapilo mě to, protože takové vidění pol. reality nepřipouští výskyt pravicových homosexuálů. Ti buď skutečně nejsou, nebo toto společenské zneuznání přijali. Soc. dem. dosáhla u nás největšího politického vlivu v době, kdy v jejím čele stál Zeman, a stavěla se do průvodů dělníků, úředníků a zaměstnanců, prostě hájila zájmy střední třídy a sociálně slabších. Potom se zhlédla v západním modelu soc. dem. S opuštěním své účasti v čelech průvodů těch pro ni tradičních skupin, začala soc. dem. padat, až dopadla tam, kde dnes je. Jsem zvědavý, zda se, se změnou vlády, přihlásí homosexuálové i ke své pravicovosti, nebo jim pečeť nerozborného sepětí s moderní levicí zůstane. Slovem moderní, myslím levici řízenou západním kapitálem, bojující s miliardovými dotacemi tu za planetu, tu za práva sexuálních menšin, tu eskalací války za mír na Ukrajině, případně zeleným blouzněním za dosažení šťastné chudoby pro většinu občanů. Místo opuštěné tradiční soc. dem. se pokouší vyplnit hnutí STAČILO. Dnes má například živnostník mnohem blíž k tradiční soc. dem., jak ji představuje Vidlák, než ke korporátní pravici, která ovládá EU. Jen si to někteří živnostníci a malé firmy nechtějí přiznat. Když jsem viděl předsedu STAČILO Vidláka jak vlastníma rukama oře pole, uvědomil jsem si, že tato demonstrace spojení práce a politiky nemůže být trvale poražena spojením politiky a homosexuality.