Rozbuškou pro svolání demonstrace "milionářů" byla sms zpráva směřovaná nikoliv přímo prezidentu republiky, ale jeho pobočníkovi Petru Kolářovi. Ten konec konců nemá na Pražském hradě co pohledávat, neboť ani není zaměstnancem kanceláře prezidenta republiky a není ani v jiném vztahu k Hradu. Kromě toho, že  je prezidentovým "přítelem na telefonu" a hlavním organizátorem úspěšné volební kampaně Petra Pavla a architektem jeho úspěchu v prezidentské volbě. Kontroverzností osoby Koláře se budu zabývat na jiném místě a v jiném článku. Dnes je aktuální něco jiného.

Na Staroměstském náměstí a v přilehlých ulicích a na dolním konci Václavského náměstí se sešlo několik desítek tisíc odpůrců vlády vyhecovaných k účasti mainstreamovými médii a  zejména pak veřejnoprávními médii. A přirozeně také na sociálních sítích intenzivním působením profesionálních svolavatelů protivládních demonstrací. Apetit pana Mináře a spol. organizovat protivládní demonstrace v minulém období byla nulová.  A to  jsme zažívali ostudné "bomby" typu Fialovy kampeličky, dále bitcoinů či kauzy Dozimetr. Ani v jedné z těchto kauz se pan Minář a jeho komplicové neobjevili na scéně. Jako by to nebyl žádný společenský a morální problém. Dnes jakýsi pan Zévl, spoluzakladatel jakéhosi spolku, mluví cosi o 'morálních trpaslících". Posuďme, kdo má větší čáku být "morálním trpaslíkem". Jestli ten, kdo má dvojí metr anebo ten, kdo zůstává v klidu a soustřeďuje se na konstruktivní práci ve vládě.

Myslím, že Andrej Babiš a jeho vláda dělají dobře, pokud se soustřeďují plně na práci ministerstev a centrálních úřadů. A parlamentní opozici, která  dříve stála za tak neúspěšnou vládou Petra Fialy, ponechávají ulici. Koneckonců Andrej Babiš i ostatní vládní politici umí dobře komunikovat se svými voliči prostřednictvím sociálních sítí. Nepotřebují trápit své stoupence v mrazu na pražských náměstích nebo na náměstích jiných českých měst. Některé argumenty použité organizátory shromáždění v Praze byly do nebe volající. Jednalo se často o lži, o lživá tvrzení jen s malým zrnkem pravdivosti. Když vystupoval Aleš Cibulka se svým životním partnerem, jehož jméno si nepamatuji, změnila se protivládní demagogie a slovní pyrotechnika předchozích řečníků na  blábolení zcela postrádající logiku. Tvrdit svobodným a rozumným občanům, že veřejnoprávní média ztratí svobodu. A tvrzení, že  občané  budou o něco ochuzeni, když nebudou platit rozhlasové a televizní poplatky, se přeci nezakládá na pravdě. Z 27 členských států Evropské unie platí v převážné většině, jak jsem to sám spočítal, v 18 státech, jsou placena veřejnoprávní média nikoliv z poplatků od občanů, ale ze státního rozpočtu.
A chce někdo snad tvrdit, že v těchto státech, kde tomu tak je, je ohrožena svoboda slova? Připomínám znovu, že jsou to státy Evropské unie a ne nějaké banánové republiky. Svoboda slova je spíš ohrožená u nás, protože veřejnoprávní média, ať se jedná o ČT anebo Český rozhlas, jsou prakticky okupována redaktory a lidmi stejných názorů. Tedy těch, kteří jsou momentálně proti Babišově vládě. V předchozím volebním období ale byli na straně Fialovy vlády. Nyní přenáší ČT demonstrace v Praze a v některých dalších Českých městech na podporu bývalého komunistického rozvědčíka Petra Pavla a jeho manželky, bývalé politručky a pilné studentky marxismu- leninismu na vojenské vysoké škole. 

Jsou sice věcí, kterou nelze podceňovat, ale ani přeceňovat. Jak to kdysi řekl dlouholetý britský premiér Walpole: "Zachovat klid, zůstat ve funkci a sledovat, jak roky plynou."

Ústavní pořádek státu se nemění. Prezident je podle ústavy v politickém  systému země v pozici, která není  tak silná jako je pozice předsedy vlády. Prezident by se měl věnovat především kladení věnců, přijímání zahraničních velvyslanců, udělování různých prezidentských záštit a návštěvám regionů. To by měla být jeho práce a měl by se zamyslet nad tím, zda může ve svém okolí dál trpět lidi typu Petra Koláře, kteří přemýšlí, jak eskalovat napětí ve společnosti s cílem zajistit znovuzvolení P. Pavla. Vláda Andreje Babiše  se musí soustředit na výkon své hlavní činnosti a to není reagovat na opoziční akce ulice, ale úspěšná exekutivní činnost a příprava dobré legislativy.