Nová vědecká studie varuje: klíčovou ochranou je každodenní pohyb.

Stačí pět dnů nevhodné stravy – a mozek začne fungovat jinak. Nová studie zveřejněná v prestižním časopise Nature Metabolism přináší důkaz, že už krátkodobé přejídání vysoce kalorickými potravinami může narušit citlivost mozku na inzulin. A to bez ohledu na to, zda člověk během těchto několika dnů vůbec přibere na váze.

„Mozek reaguje na změnu stravy rychleji, než bychom čekali. A to i bez zjevného přibírání na váze," upozorňuje spoluautorka studie Stephanie Kullmann.

Studie, která probíhala na 29 zdravých mladých mužích, ukázala, že již po pěti dnech konzumace sladkostí a tučných snacků navíc (1500 kcal denně) dochází k měřitelným změnám v mozkové aktivitě. Tyto změny přetrvávaly i poté, co se účastníci vrátili k běžné stravě.

Co se děje v mozku?

Bezprostředně po přejídání byla u účastníků studie zaznamenána zvýšená inzulinová aktivita v centrech mozku odpovědných za odměnu – tedy v oblastech, které nás nutí mít chuť na další a další jídlo. Naopak po návratu k běžnému jídelníčku došlo ke snížení citlivosti na inzulin v oblastech mozku spojených s pamětí a vnímáním podnětů.

Jinými slovy – krátkodobé přejídání nezpůsobuje jen dočasnou únavu nebo těžkost. Mění způsob, jakým mozek pracuje s chutěmi, odměnou i rozhodováním.

Navíc došlo i ke změnám ve struktuře mozkové bílé hmoty – tedy v místech, která propojují centra odměny s oblastmi odpovědnými za kontrolu chování.

Proč nestačí jen „začít zase jíst normálně"?

Studie ukazuje, že návrat k běžnému stravování sám o sobě nemusí stačit k úplné obnově mozkových funkcí narušených přejídáním. V mozku totiž dochází ke změnám, které přetrvávají i nadále a mohou zvyšovat riziko dalšího přejídání nebo rozvoje obezity.

Tento poznatek je mimořádně aktuální v době, kdy jsou vysoce kalorické potraviny běžně dostupné na každém kroku a kdy zároveň řada lidí tráví většinu dne vsedě – v práci, v autě, u počítače.

Jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak se bránit negativním dopadům stravování na mozek, zůstává podle odborníků pravidelný pohyb. Fyzická aktivita totiž podporuje nejen celkovou metabolickou rovnováhu, ale i zdravou citlivost mozku na inzulin.

Pohyb tedy není jen „spalovač kalorií". Je to přirozená obrana proti tomu, aby si mozek „nezvykl" na nezdravý způsob života. O to důležitější je zařadit do každodenního režimu alespoň krátkou procházku, cestu po schodech nebo jakoukoli jinou formu pravidelné aktivity.

Protože jak ukazuje nová vědecká práce – mozek si velmi dobře pamatuje, co jsme jedli. A někdy si to pamatuje déle, než by nám bylo milé.


Celý článek „A short-term, high-caloric diet has prolonged effects on brain insulin action in men" byl publikován v časopise Nature Metabolism, dostupný online na adrese: https://www.nature.com/articles/s42255-025-01226-9