Zní mi cize pojem „dezinformace“, jímž se jedni jejich šiřitelé, zvaní „dezinformátoři“, vzájemně kamenují s druhými, neméně horlivými držiteli jediné falešné pravdy. Obrana proti jejich šíření je tak důležitá, že Fialova asociální vláda si na to za peníze daňových poplatníků zřídila další neužitečný úřad.

Čeština je bohatý jazyk. Na vystižení obsahu „dezinformací“ by jistě stačilo slovo „bludy“, byť by jeho uživatel nepůsobil dojmem vzdělance. A kdyby si politici a novináři sáhli do svědomí, museli by připustit, že jako rádoby bojovníci proti „dezinformacím“ sami občas šíří bludy.

Mám například pochybnosti, zda nejsou bludem zprávy o zlepšení výkonnosti národní ekonomiky, měřené malým zvýšením hrubého domácího produktu na hlavu. Jeho zvýšení je možné také větším utrácením domácností, za nímž se ale skrývá významné zdražení značné částí životních potřeb. Skutečným výsledkem je chudnutí obyvatelstva. Statistické zlepšení výkonnosti národní ekonomiky, provázené chudnutím obyvatelstva, si zasluhuje označení contradictio in adjecto.

Veřejnost mé pochybnosti asi nesdílí. Zprávy tohoto druhu přijímá s důvěřivou netečností.

Častým šiřitelem bludů jsou veřejnoprávní média, která se právě teď  dožadují, aby jejich uživatelé zvýšili finanční příspěvky na jejich činnost. Mohou si to dovolit jen proto, že veřejnost zachovává netečnost a nebouří se. Netečnost k jejich požadavkům vykazují i poslanci, kteří se vyžívají ve vzájemném urážení a hádkách o nicotnosti a na rozumných opatřeních napříč politickým spektrem se nedohodnou.

Česká televize mi hned při vstupu do nového roku připravila lehký šok, když jsem se od její redaktorky v poledních zprávách dověděl, že podle novely trestního zákoníku, jež právě nabyla platnost, jsou trestné sexuální praktiky s dětmi ve věku pod 12 let (pro jistotu jsem si ověřil v oficiálním zvukovém záznamu, že jsem se nepřeslechl). V dalších zpravodajských relacích se zpráva neopakovala.

Sdělení se vztahuje k obsahu III. Hlavy trestního zákoníku, v něm pak trestních kvalifikací činů „znásilnění“, „sexuální útok“, „sexuální nátlak“, „pohlavní zneužití“, „navazování nedovolených kontaktů s dítětem“. Podle dosud platné právní úpravy trestní právo chrání nedotknutelnost dětí ve věku pod 15 let a novela, kterou dne 23. září 2024 poslal  ministr Pavel Blažek vládě k projednání, takový návrh změny neobsahovala. Nezaznamenal jsem, že by se o ní debatovalo ve Sněmovně. 

Posunutí zákonné ochrany nedotknutelnosti dětí na 12 let by znamenalo, že tři ročníky dětí by se díky změně zákona náhle staly „lovnou zvěří“ pro beztrestné řádění pedofilů. To by mělo pobouřit veřejnost.

Netuším, kolik diváků sledovalo polední zpravodajství ČT dne 1.1.2025. Ale až dosud jsem nezaznamenal jakýkoli ohlas na zmíněné překvapující sdělení. Je to další palčivý důkaz netečnosti veřejnosti, jež nectí Masarykovu zásadu, že „demokracie si žádá lidí činných“, a ohavností v dění ve státě si nevšímá a neklade jim odpor.