Svátek má: Miloslav

Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Sladké nápoje ničí zdraví dětí. Většina rodičů to přehlíží

Víc než polovina českých dětí podle rodičů nejčastěji pije slazené limonády. Moderní věda přitom varuje: právě tyto nápoje výrazně zvyšují riziko cukrovky 2. typu.


Alarmující zjištění potvrzuje rozsáhlý průzkum mezi rodiči, který ukazuje, že většina dospělých se o pitný režim svých dětí příliš nezajímá.

Jako rodič i jako odborník dlouhodobě sledující pohyb, zdraví a výživu dětí nemohu zůstat v klidu, když vidím tenhle rozpor. Zatímco mezinárodní vědecké studie bijí na poplach kvůli škodlivosti tekutých cukrů, běžná česká rodina limonádu považuje za normální součást dětského života. To je hluboce nebezpečný omyl.

Podle průzkumu mezi rodiči dětí starších tří let, provedeného na jaře 2025, více než 51 % dětí podle jejich rodičů nejčastěji pije slazené limonády. Jen 16,8 % rodičů uvedlo, že děti pijí hlavně vodu nebo minerálky. Zhruba 16,5 % zmiňuje džusy a 12,2 % dokonce energetické nápoje. Neslazené nápoje a čaje? Jen zlomek – 3,2 %.

Zarážející je, že 64 % rodičů pitný režim dítěte buď vůbec neřeší, nebo jen okrajově. Jen necelá pětina rodičů uvedla, že se tím skutečně zabývá.

Věda mluví jasně: Tekutý cukr = vyšší riziko diabetu


Nedávná meta-analýza publikovaná v prestižním odborném časopise Advances in Nutrition (květen 2025) přináší jednoznačný závěr: každá denní plechovka slazeného nápoje zvyšuje riziko cukrovky 2. typu o 25 %. A každá sklenka ovocného džusu přidává dalších 5 % navíc. Džus sice vzniká z ovoce, ale bez vlákniny, která by zpomalila vstřebávání cukru. V těle tak působí podobně jako limonáda.

„Nejnebezpečnější není samotný cukr, ale forma, ve které ho konzumujeme – a tekuté cukry jsou z metabolického hlediska nejškodlivější,“ vysvětluje prof. Karen Della Corte z Brigham Young University.

Proč je problém u dětí ještě horší?

Dětský metabolismus je citlivý. Játra malého dítěte mají omezenou schopnost zpracovat nadbytečný cukr, zejména fruktózu, která se ve slazených nápojích hojně vyskytuje. Výsledkem může být rozvoj inzulinové rezistence, tukového jaterního onemocnění, metabolického syndromu a postupně i cukrovky 2. typu. To vše v organismu, který se teprve vyvíjí.

Jedním z častých rodičovských omylů je představa, že džus je zdravý, protože je „z ovoce“. Ve skutečnosti mu chybí to nejcennější – vláknina, která v celém ovoci tlumí prudké výkyvy krevního cukru. Džus je tak spíš cukrová bomba než zdravý nápoj. Přesto ho děti běžně dostávají k snídani či svačině.

Podle doporučení WHO a EFSA by děti neměly denně přijmout více než 25 gramů přidaného cukru, což odpovídá přibližně šesti kostkám cukru. Jenže jedna plechovka běžné limonády obsahuje přibližně 10 kostek. Sklenice džusu pak 5 až 6. Dítě tak překročí bezpečný limit už během jednoho dopoledne – bez jakéhokoli sladkého jídla.

Kde se stala chyba?

Odpověď není jednoduchá, ale zahrnuje několik zásadních bodů:
  • Potravinářský průmysl cíleně oslovuje děti reklamou na sladké nápoje.
  • Školy často nenabízejí zdravé alternativy k pití.
  • Rodiče nemají dost informací, nebo nevnímají rizika jako reálná.
  • A věda? Ta zůstává často uzavřena v odborných kruzích, místo aby se dostala do veřejného prostoru.

Co můžeme udělat hned teď?

Dětské zdraví se nedá odložit na zítra. Pokud chceme děti chránit před obezitou, cukrovkou a dalšími civilizačními chorobami, musíme začít tam, kde to dává největší smysl: u pitného režimu. Nejde o to zakázat dětem sladké navždy. Ale naučit je, že základem každodenního pití je voda.
Jednoduchá, dostupná a zdravá.

Slazené nápoje se staly tichým, ale systematickým ohrožením zdraví našich dětí. Věda už dnes ví, že forma cukru je rozhodující – a že právě tekutý cukr je nejrychlejší cestou k civilizačním nemocem. Je čas přestat přehlížet realitu. Děti si samy vodu nevyberou – musí ji nabídnout a upřednostnit dospělí.

Zdeněk Ertl

Zdroj vědecké studie:
Dietary Sugar Intake and Incident Type 2 Diabetes Risk: A Systematic Review and Dose-Response Meta-Analysis of Prospective Cohort Studies - ScienceDirect

Jaké profese potřebuje Evropa pro příští válku

Jaké profese potřebuje Evropa pro příští válku

Zdeněk Ertl 

25. listopadu 2025
Válka na Ukrajině ukazuje, že budoucí konflikt rozhodnou profese od dronových operátorů po zdravotníky a že o schopnosti státu obstát rozhoduje také sport, technické vzdělávání a komunita trenérů.

Sport mezi obranou a zábavou: Co jsme cestou ztratili

Sport mezi obranou a zábavou: Co jsme cestou ztratili

Zdeněk Ertl 

4. listopadu 2025
Od starověku sloužil sport k posílení odolnosti a přípravě na krize. Dnes je hlavně show. Data i historie ale naznačují, že stát by měl změnit priority.

Veřejně prospěšná činnost: krásné slovo bez zákona

Veřejně prospěšná činnost: krásné slovo bez zákona

Zdeněk Ertl 

11. října 2025
Občanský zákoník přinesl v roce 2014 do českého právního řádu nový termín „veřejně prospěšná činnost". Znělo to nadějně, protože za tímto pojmem se skrýval plán posunout neziskový sektor na evropskou úroveň a dát mu jasný právní rámec

Dobrovolník ve sportu a u hasičů: Prázdný pojem českého práva

Dobrovolník ve sportu a u hasičů: Prázdný pojem českého práva

Zdeněk Ertl 

1. října 2025
České právo rádo používá hezká slova, ale často jim chybí obsah. Typickým příkladem je pojem „dobrovolník".

Mozek a hormony štěstí: Jak blahobyt mění naši budoucnost

Mozek a hormony štěstí: Jak blahobyt mění naši budoucnost

Zdeněk Ertl 

29. srpna 2025
Hormony štěstí kdysi spouštěl pohyb a námaha. Dnes je nahrazují potraviny, sítě a obrazovky. Co to znamená pro vývoj lidstva?

Jak naučit děti mít rády své tělo už od malička

Jak naučit děti mít rády své tělo už od malička

Zdeněk Ertl 

9. srpna 2025
Děti se neučí, co je správné a krásné, z časopisů, ale od nás – rodičů. Každé naše slovo, gesta i drobná rozhodnutí formují jejich vztah k vlastnímu tělu.