Od malička jsme slýchali varování před nezdravým jídlem. Ačkoliv nikdo přesně nevymezil, co to vlastně znamená, většina z nás si pod tím představila potraviny plné tuku, soli a cukru – věci, které patřily spíše na oslavy nebo do výjimečných chvil, nikoliv do každodenního jídelníčku.

Dnes už se ale nemluví jen o „nekvalitních potravinách". Mluvíme o „ultrazpracovaných potravinách" (UPF – ultra-processed foods), vědecky definované kategorii, která sahá daleko za hranice obyčejných sladkostí. A nové důkazy jsou alarmující.

Podle nové studie publikované 28.4.2025 v prestižním časopise American Journal of Preventive Medicine bylo v roce 2018 ve Spojených státech přibližně 57 % veškeré přijaté energie tvořeno ultrazpracovanými potravinami. Výzkumníci zjistili, že každé zvýšení podílu těchto potravin ve stravě o 10 % zvyšuje riziko předčasného úmrtí o 2,7 %. Závěr je šokující: konzumace ultrazpracovaných potravin mohla být v USA přímo spojena s více než 124 000 předčasnými úmrtími za jediný rok.

Co přesně jsou ultrazpracované potraviny?

Podle klasifikace NOVA jde o produkty, které neobsahují pouze tradiční suroviny, ale zpravidla směs látek vzniklých průmyslovým zpracováním – hydrolyzovaných bílkovin, škrobových derivátů, umělých sladidel, barviv, aromat, stabilizátorů, emulgátorů a dalších přísad navržených tak, aby byl produkt levný, trvanlivý a chuťově přitažlivý.

Patří sem slazené nápoje, balené pečivo, polotovary, mražené pizzy, instantní nudle, cereálie, energetické tyčinky, ale i některé druhy dětské výživy.

Ultrazpracované potraviny jsou spojovány s:

• kardiovaskulárními chorobami

• cukrovkou 2. typu

• depresí

• některými typy rakoviny (např. hlavy a krku – riziko vyšší o 23 %, adenokarcinom jícnu – o 24 %)

Navíc narušují přirozené signály sytosti: lidé konzumující více UPF snědí denně v průměru o 500 kcal víc než ti, kteří jedí převážně nezpracované potraviny.

Proč je to problém i v České republice?

I když Česká republika zatím není v tak extrémní situaci jako USA, spotřeba ultrazpracovaných potravin roste i zde alarmujícím tempem. Podle údajů Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity tvoří tyto potraviny přes 40 % denního kalorického příjmu u dospělé populace, u dětí školního věku je to dokonce ještě více.

Mezi nejčastější UPF v českých domácnostech patří:

• ochucené jogurty

• cereálie a müsli tyčinky

• hotové omáčky

• instantní polévky

• mražené polotovary jako řízky a krokety

Podle lékařky a výživové poradkyně MUDr. Kateřiny Cajthamlové „vidíme jasnou souvislost mezi konzumací těchto výrobků a vzrůstajícím výskytem metabolických onemocnění v ČR – zejména u dětí."

Odborníci volají po tom, aby se s UPF zacházelo podobně jako s tabákem:

• povinné označování a varování na obalech

• zákaz reklamy na výrobky s vysokým podílem UPF zaměřené na děti

• veřejné kampaně upozorňující na rizika

• podpora výroby a dostupnosti čerstvých, nezpracovaných potravin

Profesor Carlos Monteiro, autor NOVA klasifikace, říká: „Ultrazpracované potraviny by měly být opatřeny jasnými varovnými štítky – stejně jako cigarety. Jsou to produkty, které přinášejí více škody než užitku."

Data jsou jasná. Konzumace ultrazpracovaných potravin je spojena s tisíci zbytečných úmrtí ročně. Týká se to i České republiky. Ale místo aby stát přijal opatření na ochranu veřejného zdraví, nechává potravinářské giganty určovat pravidla. Bohužel zatím Sněmovnou po mnoha letech pokusů neprošel ani zákon omezující prodej energetických nápojů pro děti.

Je čas, aby se politici i veřejnost probudili a přestali brát levné potraviny jako samozřejmou součást moderního života. Cena, kterou za ně platíme – naší délkou a kvalitou života – je příliš vysoká.