V nečekaném a pro britskou diplomacii mimořádně silném prohlášení oznámil britský premiér Keir Starmer, že Spojené království uzná Palestinu jako samostatný stát, pokud Izrael do září nepřijme „zásadní kroky“ vedoucí k ukončení katastrofální humanitární situace v Gaze. Tento krok přichází v době rostoucího mezinárodního tlaku na Izrael kvůli zhoršující se situaci civilistů, a zároveň signalizuje, že nová britská vláda pod vedením labouristů je připravena na radikální změnu kurzu vůči Blízkému východu.

„Spojené království uzná stát Palestina v září, pokud izraelská vláda nepodnikne podstatné kroky k ukončení otřesné situace v Gaze a nezaváže se k dlouhodobému udržitelnému míru,“ cituje britskou vládu deník Financial Times.

Tato formulace je dosud nejtvrdším postojem britské vlády k izraelské vojenské kampani a její humanitární daň. Kromě požadavku na okamžité příměří a zastavení anexí na Západním břehu Jordánu britská vláda rovněž uvedla, že Izrael musí umožnit OSN obnovit dodávky humanitární pomoci bez prodlení. Podle Starmera je nezbytné, aby do Pásma Gazy denně přijelo minimálně 500 kamionů s potravinami a další pomocí.

„Vždy jsem říkal, že uznáme Palestinský stát v okamžiku, kdy to bude mít maximální dopad na dvoustátní řešení. S ohledem na to, že toto řešení je nyní v ohrožení, přišel čas jednat,“ prohlásil dále Starmer.

Humanitární situace v Gaze se podle OSN dostala na hranu hladomoru. Mezinárodní potravinová organizace podporovaná OSN uvedla, že třetina dětí v Gaze trpí akutní podvýživou. Přesto izraelský premiér Benjamin Netanjahu během víkendu prohlásil, že „v Gaze není žádné hladovění“, což vyvolalo mezinárodní pobouření a dále posílilo kritiku izraelské vlády.

Kromě britských ministrů, kteří dlouhodobě naléhají na jasnější postoj ke stavu palestinské státnosti, hraje důležitou roli také mezinárodní kontext. Francie již signalizovala, že bude v září na Valném shromáždění OSN hlasovat pro uznání Palestiny. Německo se k věci staví zdrženlivěji, ale i tamní debata se vyvíjí směrem k větší kritice izraelského postupu.

Zajímavostí je, že podle listu Financial Times se Starmer před zveřejněním prohlášení osobně setkal v pondělí ve Skotsku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten k otázce uznání Palestiny uvedl: „Nevadí mi, že Starmer tuto pozici zastává. Já se teď soustředím hlavně na to, aby lidé měli co jíst.“ Tato výroková stručnost je v ostrém kontrastu s dosavadní bezvýhradnou podporou Izraele ze strany předchozích amerických administrativ.

Psali jsme - Zdeněk Zbořil: Humor, ironie a smích jako trestný čin

Nadcházející týdny tak budou klíčové nejen pro diplomatické vztahy mezi Londýnem a Jeruzalémem, ale i pro celý rámec mezinárodní podpory pro dvoustátní řešení. Pokud Izrael nesplní britské požadavky, Londýn jako jeden z klíčových členů Rady bezpečnosti OSN učiní symbolický krok, který může v geopolitickém smyslu zásadně změnit dynamiku vyjednávání v regionu.

Británie tak naznačuje, že se už nespokojí s rétorikou o „právu Izraele na obranu“, pokud je cenou za toto právo kolektivní trestání civilního obyvatelstva. Kritici izraelské politiky tento posun vítají jako první skutečně západní výzvu k přehodnocení vztahu k jednostranné vojenské síle a k návratu k principům mezinárodního práva a lidskosti.

(Chmelík, Financial Times, foto: zai)