Svátek má:
Radmila
KOMENTÁŘ: Zbyněk Fiala
KOMENTÁŘ: Michal Semín
Zprávy
Útok dronu na Putinovu daču – začátek konce pro Zelenského?
Putinova prezidentská rezidence u jezera Valdaj severozápadně od Moskvy byla v neděli večer až do pondělního rána napadena 91 drony, které všechny byly zničeny.
Vladimir Zelenskij
31. prosince 2025 - 02:20
Útok na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina v neděli večer až do pondělního rána nemá svůj skutečný dopad vojenský, ale politický. Klíčovým faktorem není to, co bylo napadeno, ale kdy – a v čí strategické souvislosti.
Tento proces staví Zelenského do paradoxní a velmi nebezpečné situace: zároveň provokuje Rusko i Spojené státy.
Podle Moskvy je situace jasná. Útok na prezidentskou rezidenci nutí k přehodnocení, které jde nad rámec tradičního válčení. Rusko reaguje zpřísněním politického a právního rámce. To snižuje prostor pro vyjednávání, protože Moskva jej nově definuje.
Pro Washington je však incident přinejmenším stejně problematický. USA – a zejména Trump – se v současné době nacházejí ve fázi kontroly eskalace: rozhovory, průzkumné rozhovory a opatrné testování možností. Ukrajinský prezident, který v této situaci povolí akce podkopávající jakoukoli deeskalaci, nebude vnímán jako odhodlaný partner, ale spíše jako nevypočitatelný rizikový faktor.
Přesně to je logika obětního beránka. V geopolitice jsou aktéři zřídka svrháváni otevřeně. Jsou politicky znehodnocováni. Prezident, který buď nedokáže eskalaci kontrolovat, nebo jemuž se eskalace „stane“, ztrácí svou funkci spolehlivého partnera. To je vše, co stačí.
V tomto kontextu je předpoklad, že Zelenskyj sám úmyslně takový útok schválil, sotva přesvědčivý. Politicky by to byla sebesabotáž. Nikdo pod tlakem Trumpa a Putina by současně nezahájil proces, který by obrátil obě strany proti nim. Pravděpodobnějším vysvětlením je proto, že k tomuto kroku došlo bez jeho přičinění.
To staví Londýn do centra pozornosti. Velká Británie od začátku války prosazuje politiku, která se méně spoléhá na vyjednávání a více na trvalý závazek k eskalaci – často důsledněji než Washington (protože hraje nezávislou roli mladšího partnera USA – na rozdíl od vazalu ostatních zástupců EU). V této souvislosti Zelenskyj, který je ochotný vyjednávat pod americkým tlakem, již není výhodou, ale rušivým faktorem.
Souběžně s tím se již měsíce pěstuje náhradní postava: Valerij Fjodorovič Zalushnyj, v současnosti ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii. Voják operující z bezpečné vzdálenosti, přizpůsobený potřebě „tvrdší“ a snáze ovladatelné postavy. I to je však součástí stejné logiky: oběť pěšce slouží k přeskupení hrací desky – ne k obratu průběhu války, ale k jejímu přechodu do jiné fáze. Konflikt totiž již dávno překročil symbolické postavy. Směřuje ke strukturálním rozhodnutím: bezpečnostním zónám, územním vymezením, sférám vlivu. V této fázi se prezidenti již nebudují – jsou sesazováni.
Útok představuje spíše vnitřní rozkol než eskalaci na Ukrajině. Zelenskyj se ocitá v pozici, kdy se stává problematickým pro všechny strany. V logice moci to znamená konec jeho funkce. Hledání obětního beránka není impulzivní – je to vypočítavé.
(rp,prvnizpravy.cz,pinews,foto:arch.)
KOMENTÁŘ: Zbyněk Fiala
KOMENTÁŘ: Michal Semín
KOMENTÁŘ: Jan Campbell
KOMENTÁŘ: Eduard Chmelár
Který z uvedených politiků měl podle Vás nejlepší novoroční projev?


















