Kanadský turista John Goodwin se během procházky u legendárního hradu Tintagel v anglickém Cornwallu rozhodl prozkoumat zarostlý kout v oblasti St Nectan’s Glen. Místo je odedávna opředené pověstmi o nadpřirozených jevech a spojené se jménem krále Artuše, který se tu podle tradice údajně narodil. Když Goodwin vyhrabal lebku s výrazným rohem uprostřed čela, okamžitě zavládlo vzrušení i skepse. Pozůstatek připomínal klasický tvar koňské či oslík lebky, avšak v místě čelní kosti vyrůstal jediný kuželovitý útvar, který se na první pohled podobal legendárnímu jednorožčímu rohu.

Fotografie nálezu se začaly bleskově šířit na sociálních sítích a vzbudily obrovský zájem médií v Británii i v zámoří. Někteří nadšenci tvrdili, že lebka je přímým důkazem existence mýtických tvorů, jiní připomínali, že v evropském středověku se jednorožčí rohy vyráběly z narvalích klů a podvodníci je prodávali jako vzácné relikvie s kouzelnou mocí. Odborníci z organizace Historic England upozornili, že celkový tvar lebky napovídá, že roh byl dodatečně připojen, pravděpodobně pomocí organického lepidla, a celá konstrukce tak mohla sloužit jako kuriózní dekorace nebo součást obřadní výbavy.

Záhadný předmět vyvolal také právní dilema, protože území kolem Tintagelu je přísně chráněnou památkovou zónou a zákony zakazují sběr archeologických artefaktů bez povolení. Goodwin původně lebku naložil do auta a z obavy před trestním stíháním ji později zanechal v hospodě The Stonehenge Inn, kde ji hostinský přijal výměnou za příslib neomezeného piva. Tento bizarní osud lebky přilil olej do ohně kritiky, že s potenciálně významným nálezem bylo naloženo neodborně a bez respektu k historickému kontextu.

Další zmatek způsobil nápis na spodní části lebky, který podle očitých svědků připomíná jméno Harald. Badatelé zatím netuší, zda jde o autora artefaktu, rituální označení nebo pozdější vzkaz. Místní folkloristé připomínají, že v oblasti Cornwallu se traduje legenda o jezdeckém kultu Haralda, bojovníka, který přísahal věrnost Artušovi a uctíval „zvíře s jedním rohem“ jako symbol čistoty a síly.

Psali jsme: Výbuch sopky Krakatoa byl silnější než 13 000 atomových bomb

Aktuálně je lebka podrobená analýze biologického materiálu a radiokarbonovému datování. Pokud se potvrdí, že jde o skutečně středověkou práci, mohl by tento objev zásadně přispět k pochopení místních mýtů i k odhalení praktik, které dodnes přežívají jen ve zlomcích legend. O výsledcích výzkumu se očekává zpráva během několika měsíců. Celá událost znovu ukazuje, jak silně jsou archeologické objevy propojené s lidskou představivostí, starými příběhy a někdy i s podvodem, který dokáže ošálit i zkušené odborníky.

(vlk, prvnizpravy.cz, obr.: aiko)