Délka železnice by byla asi sedm tisíc kilometrů, což by z Moskvy do Pekingu trvalo pouhých 15 hodin.

Vlak budoucnosti přes Sibiř

Podle informací ruských a čínských médií prezidenti Vladimir Putin a Si Ťin-pching diskutovali o myšlence zkrácení cesty, která nyní vlakem trvá šest až sedm dní, na méně než jeden den. Plánovaná rychlost souprav by se pohybovala od 350 do 400 kilometrů za hodinu, což by z této trasy udělalo rekordmana mezi světovými vysokorychlostními železnicemi.

Plánovaná trasa by zahrnovala největší ruská města – Nižnij Novgorod, Kazaň, Jekatěrinburg, Novosibirsk, Irkutsk a Čitu – odkud by se rozšířila do čínských měst Charbin, Chóch-chot a Peking. Každé z těchto měst by se mohlo stát novým logistickým a ekonomickým centrem, které by přitahovalo kapitál a obyvatelstvo.

Prvnizpravy.cz - Zbořil: Ve své povýšenosti si Evropa myslí, že na ní Čína ještě čeká 

Ambiciózní plán a finanční rizika

Podle dostupných informací se plánuje vytvoření společného fondu v hodnotě 30 až 40 miliard dolarů. Čínské banky by poskytovaly výhodné úvěry, zatímco Rusko by bylo zodpovědné za trasu do Zabajkalsku a Čína za úsek od hranic do Pekingu. První etapa, Moskva-Novosibirsk, by měla být dokončena do roku 2030 a celý projekt do poloviny 30. let 21. století.

Odborníci však varují, že náklady jsou pravděpodobně podhodnocené a že vzhledem k délce trasy, permafrostu, bažinám a extrémním klimatickým podmínkám by cena mohla být dvojnásobná. Udržování železnice přes Sibiř by vyžadovalo speciální technologie a neustálé investice.

Budou tam nějací cestující?

Jedním z klíčových problémů je ekonomická ziskovost. Letecká doprava je stále rychlejší a pravděpodobně levnější a hustota obyvatelstva na Sibiři je nízká. Cestující by jistě cestovali i na kratší vzdálenosti – do Kazaně nebo Jekatěrinburgu – ale otázkou je, zda trať na Dálný východ přiláká dostatek uživatelů, aby ospravedlnila obrovské investice.

„Samotný projekt může stimulovat rozvoj těchto měst, ale je těžké očekávat masový tok cestujících, který by vrátil investici,“ hodnotí Kirill Jankov, člen veřejné rady při ruském ministerstvu dopravy.

Geopolitika na kolejích

Kromě ekonomických dilemat projekt vyvolává i politické otázky. Pokud Čína převezme většinu financování a technologií, Rusko by se mohlo ocitnout v roli juniorního partnera, který by měl na starosti nejen těžké stavební práce, ale také splácení úvěrů. Sankce a mezinárodní omezení by navíc mohly zpomalit dodávky zařízení a prodražit práci.

Nikdo však nezpochybňuje strategický význam takové železnice. Pokud by byla realizována, mohla by proměnit Sibiř z periferie v srdce Eurasie, posílit „Novou hedvábnou stezku“ a otevřít novou pozemní alternativu k letecké dopravě.

Pro Rusko by to znamenalo statisíce nových pracovních míst a stimul pro hutnictví a stavebnictví, zatímco Čína by získala důkaz, že její železniční technologie funguje i v extrémních podmínkách.

Vysokorychlostní železnice Moskva-Peking by nebyla jen dopravní tratí, ale symbolem nové Eurasie – kontinentu, kde geopolitickou mapu kreslí koleje, nikoli hranice.

(rp,prvnizpravy.cz,informer, foto:arch.)