Německá energetika se v říjnu ocitla pod mimořádným tlakem, když domácí výroba elektřiny poprvé po delší době nestačila pokrýt spotřebu a země musela zvýšit dovoz ze sousedních států. Jak upozorňuje deník Bild, hlavním důvodem byla kombinace slabého výkonu větrných a solárních elektráren a rychlého útlumu tradičních uhelných zdrojů. Podle ekonoma Manuela Frondela z institutu RWI Leibniz je situace vážná. „Jednoznačnou příčinou nedostatku je slabá výroba z obnovitelných zdrojů. Německo je nyní na dovozech akutně závislé,“ uvedl Frondel.


Podle údajů německého síťového regulátora Bundesnetzagentur v zemi chybí až 36 gigawattů výkonu z takzvaných řiditelných zdrojů, tedy elektráren, které lze podle potřeby spouštět nebo odstavovat. Ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová (CDU) proto představila plán na výstavbu plynových elektráren o výkonu až 20 gigawattů, které by měly sloužit jako záloha pro období, kdy nefouká vítr ani nesvítí slunce.


Odborníci upozorňují, že současná bateriová úložiště by v Německu dokázala pokrýt spotřebu elektřiny jen zhruba na 30 minut. Přesto vláda plánuje do pěti let úplně ukončit výrobu z uhlí, což by podle Frondela mohlo závislost na dovozech ještě prohloubit. „Bez nových stabilních zdrojů bude nutné opět spoléhat na uhlí, jinak hrozí výpadky,“ dodává ekonom.

Současný vývoj ukazuje, že německá energetická politika se ocitla na křižovatce. Na jedné straně stojí ambice přechodu k čisté energetice, na druhé straně tvrdá realita sítě, která potřebuje stabilní a okamžitě dostupný výkon. Jak shrnul deník Bild, „německá transformace energetiky se z ideálu stává problémem každodenního života“.