Evropská unie vstoupila do další fáze debaty o financování válkou poškozené Ukrajiny. Evropská komise předložila detailní návrh, který počítá s možností využít zmrazená ruská státní aktiva jako základ pro takzvanou reparační půjčku. Tato půjčka by podle odhadů mohla dosáhnout až dvou set deseti miliard eur a poskytla by Ukrajině dlouhodobou finanční stabilitu v době, kdy se země potýká s rostoucími náklady na obranu, obnovu i běžný chod státu. Podle informací zveřejněných v listu Financial Times je návrh předkládán jako nouzové řešení, které má být aktivováno prostřednictvím článku 122 evropských smluv, tedy ustanovení umožňujícího zásah v mimořádné ekonomické situaci.

Evropská komise vysvětluje, že navržený mechanismus nestojí na přímém zabavení ruských aktiv, protože takový krok by s velkou pravděpodobností narazil na mezinárodní právo. Místo toho by se tyto finanční prostředky staly zajištěním pro dlouhodobou půjčku, kterou by splácelo samotné Rusko až po vyrovnání reparačních závazků vůči Ukrajině. První fáze počítá s devadesáti miliardami eur, které by měly být uvolněny během dvou let, což by podle komise pokrylo nejzákladnější rozpočtové potřeby Kyjeva. Financování by zajistily členské státy formou státních záruk. Návrh rovněž obsahuje podmínku, že zmrazená aktiva ruské centrální banky by zůstala plně blokována až do okamžiku, kdy Rusko uhradí reparace.

Zásadním problémem návrhu je silný odpor části členských států, který se koncentruje především v Belgii. Právě v této zemi jsou uloženy největší objemy ruských aktiv, zejména prostřednictvím depozitáře Euroclear, který spravuje přibližně sto osmdesát pět miliard eur patřících ruské centrální bance. Belgická vláda upozorňuje, že použití těchto aktiv jako kolaterálu může vyvolat žaloby, ohrozit stabilitu tamního finančního sektoru a poškodit reputaci klíčových evropských institucí. Obavy se týkají nejen právních rizik, ale také možného ohrožení důvěry mezinárodních investorů ve finanční systém Evropské unie. Belgický premiér dokonce uvedl, že navrhovaná půjčka představuje nejrizikovější variantu ze všech dosud projednávaných možností.

Návrh navíc naráží na komplikace vyplývající z pravidel hlasování. Aby mohl být schválen, je nutné získat podporu kvalifikované většiny členských států představující alespoň šedesát pět procent obyvatelstva Evropské unie. Některé země severní Evropy a také části jižního křídla Unie upozorňují na právní nejistoty spojené s celým návrhem. Situaci komplikuje i skutečnost, že debata o zmrazených ruských aktivech je hluboce politická a současně citlivá v geopolitickém kontextu, protože Rusko označuje jakékoli využití těchto prostředků za krádež a hrozí odvetnými opatřeními vůči západním společnostem působícím na jeho území, uvedla agentura Reuters.

Evropská komise nicméně tvrdí, že takzvaná reparační půjčka představuje jedinou realistickou cestu, jak může Ukrajina v nejbližších letech udržet chod státu. Ekonomika země je oslabena pokračující válkou a tradiční formy podpory založené na dobrovolných příspěvcích členských států evropských institucí se stávají méně spolehlivými. Půjčka navázaná na zmrazená aktiva má podle Bruselu vytvořit předvídatelný a dlouhodobý rámec financování, aniž by evropské instituce musely přistupovat k přímému zabavení ruského majetku.

Významnou roli hraje i fakt, že dosavadní příjmy z takzvaných náhodných zisků, které evropské instituce získávají z úroků plynoucích z ruských aktiv, nejsou dostatečné pro rozsah finanční pomoci, kterou Ukrajina potřebuje. Evropská komise proto usiluje o to, aby Unie poprvé využila koncept půjčky garantované aktivy třetího státu. Právní experti upozorňují, že se jedná o postup bez přímého precedentu, a proto může vést k rozsáhlým právním sporům u mezinárodních soudů. Podobné obavy vyjádřily i některé státy globálního Jihu, jejichž vlády uchovávají rezervy v evropských finančních institucích a sledují evropský postup s rostoucí opatrností.

Psali jsme: Okamura na Slovensku: Červený koberec a otevřený restart vztahů

Diskuse o využití ruských aktiv se tak stává jedním z nejdůležitějších bodů prosincového evropského summitu. Otázka už není pouze ekonomická, ale i politická. Pokud by Unie návrh schválila, vyslala by tím signál, že je připravena použít všechny dostupné finanční nástroje pro podporu Ukrajiny, přestože si je vědoma možných právních a finančních rizik. Pokud by návrh schválen nebyl, zůstane Evropská unie odkázána na tradiční způsoby financování a Ukrajina bude muset spoléhat na postupné navyšování individuálních příspěvků jednotlivých států. Další podrobný popis celého návrhu přinesl britský deník The Guardian.

S postupujícím časem sílí tlak na dosažení rozhodnutí. Ukrajina čelí akutnímu rozpočtovému deficitu a bez další finanční injekce se může ocitnout ve stavu, kdy nebude schopna pokrýt základní státní výdaje. Evropská unie tak hledá způsob, jak propojit politickou odpovědnost, ekonomickou realitu a právní bezpečnost do jednoho rozhodnutí. Nadcházející týdny ukážou, zda se členské státy dokážou shodnout na nejambicióznější finanční iniciativě posledních let, nebo zda bude třeba hledat novou cestu k financování ukrajinské odolnosti a obnovy.

(Kovář, Financial Times, repro: worldmoney)