Analytik Michael Lebowitz poukazuje na to, že americký Federální rezervní systém se podle rostoucího počtu signálů přibližuje k zásadnímu posunu ve svém rozhodování. Tento posun nesouvisí pouze s obvyklými otázkami měnové politiky, ale především s tím, jak samotní členové měnového výboru prezentují své názory. Dlouhá éra, během níž Federální výbor pro operace na volném trhu vystupoval navenek jako vysoce disciplinovaná skupina s téměř jednotným hlasem, může končit. Lebowitz popisuje v článku publikovaném na serveru Zero Hedge stav, který se od roku 1936 téměř neměnil a který se dnes začíná viditelně drolit.

Od finanční krize roku 2008 prošla instituce zásadním posunem. Fed se stal nejen věřitelem poslední instance, ale podle některých analytiků doslova jediným zdrojem likvidity pro kapitálové trhy. V éře kvantitativního uvolňování převzal systémovou roli, kterou dříve sdílely tržní banky a další finanční instituce. Nyní se však pod povrchem odehrává změna zcela jiného typu. Nejde o bilanci Fedu ani o repo operace. Tentokrát jde o samotné rozhodování, jeho transparentnost a rostoucí počet členů, kteří odmítají následovat většinový proud.

FOMC je složen z guvernérů rady, prezidenta newyorského Fedu a rotujících regionálních prezidentů. Tato struktura vytváří prostředí, kde se střetávají různé regionální zkušenosti a ekonomické reality. Od začátku sdílení oficiálních zápisů z roku 1936 je zřejmé, že uvnitř výboru existuje živá debata. Přesto byl konečný výstup po desetiletí téměř vždy prezentován jako konsensus. Investoři, podniky i domácnosti dlouhodobě vnímali Fed jako homogenní instituci, kde finální rozhodnutí nepouští k veřejnosti ani stopu nejistoty.

Nedávný zápis ze zasedání z října 2025 ukázal, že se ve Federálním výboru objevily dva nesouhlasné hlasy, což samo o sobě není mimo historický standard. Statistiky potvrzují, že zhruba pět procent hlasů tvořil nesouhlas a v posledních desetiletích se přibližně v polovině zasedání objevil alespoň jeden. Nové však je, že dnešní nesouhlasné hlasy nejsou technického typu, ale odrážejí zásadně odlišné ekonomické vize a někdy i politické postoje. To je pro Fed změna, kterou instituce nezažila několik generací.

Fed je sice formálně nezávislou institucí, ale nominace jeho členů probíhají na základě rozhodnutí prezidenta a potvrzení Senátu. To vytváří trvalé napětí mezi deklarovanou nezávislostí a politickým prostředím, které členy výboru obklopuje. V současné éře, kdy se očekává příchod kandidátů s akomodační orientací, se rovnováha uvnitř výboru může posunout. Tento aspekt se již stal předmětem veřejné debaty a agentura Reuters upozorňuje, že nárůst nesouhlasných hlasů může mít výrazné politické i tržní dopady.

Rozdílné pohledy mezi holubicemi a jestřáby tak nejsou pouze odborným sporem o míru inflace nebo napjatost trhu práce. Čím dál více vstupuje do hry politický tlak a různé interpretace toho, jak má Fed podporovat růst a zaměstnanost. Tento vývoj přibližuje měnový výbor institucím, kde se dlouhodobě projevuje ideový střet, jako je Nejvyšší soud nebo Kongres. Stále zřetelnější polarizace může znamenat zásadní změnu ve způsobu, jakým investoři čtou signály centrální banky.

Další analytické materiály upozorňují, že pokud se FOMC začne pravidelně štěpit do dvou skoro rovných bloků, volatilita trhu poroste. Studie State Street Global Advisors Alternatives Outlook 2026 upozorňuje, že budoucí tržní rizika mohou být právě v měnové politice výrazně vyšší, než tomu bylo v předchozích desetiletích. To je dáno tím, že investoři budou muset znovu začít interpretovat nuance a nebudou se moci spoléhat na jednotnou linii Fedu.

Psali jsme: Plán EU na ruská aktiva vyvolal bouři, Rajchl varuje před katastrofou

V textu Michaela Lebowitze se navíc objevuje odhad, že příští zasedání může přinést čtyři nebo pět nesouhlasných hlasů, což by bylo bezprecedentní. Pokud se tato předpověď potvrdí, skončí dlouhé období, kdy předseda dokázal zajistit téměř jednotný hlas výboru. Konsensus byl po generace vnímán jako symbol profesionality a ukotvení americké měnové politiky. Nyní je však pod tlakem sílící názorové diverzity. Tento vývoj může investory a podniky krátkodobě zneklidnit, ale zároveň může přinést vyšší transparentnost a uvědomění si, že měnová politika je komplexnější, než bylo dosud prezentováno.

Fed se tak ocitá na prahu nové éry. Obraz monolitické instituce může být nahrazen otevřenější debatou a větší pluralitou hlasů. Trhy se budou muset naučit znovu číst jednotlivé projevy členů výboru a porozumět jejich argumentaci, protože Fed už zřejmě nebude institucí, která vždy mluví jedním hlasem.

(Beneš, Zero Hedge, foto: aiko)