Tržní konsensus i náš odhad předpokládaly 2,1 %. Hlavním zdrojem odchylky od naší prognózy byl vývoj cen potravin. Prozatím se jedná pouze o předběžný odhad dubnové inflace s omezenými informacemi o její struktuře. Kompletní data budou zveřejněna až příští úterý, komentuje Martin Gürtler, analytik Komerční banky.

Ceny potravin včetně všech nápojů a tabáku meziměsíčně klesly o 0,6 %. Dubnový pokles cen tak z velké části kompenzoval březnový nárůst o 0,7 %. To potvrzuje vysokou volatilitu a těžkou předvídatelnost těchto cen. V meziročním srovnání byly ceny potravin podle našeho odhadu vyšší o 2,6 %, což představuje výrazné zpomalení po březnovém růstu o 5 %. Přispělo k tomu nejen samotné meziměsíční zlevnění, ale i efekt vyšší srovnávací základy, když loni v dubnu se naopak ceny potravin zvedaly rychlým tempem. Na dubnovém zpomalení meziroční inflace se ceny potravin podle našeho odhadu podílely zhruba z 0,7 pb.

Ke snížení meziroční inflace přispěly také ceny pohonných hmot. Ty podle našeho odhadu v dubnu meziměsíčně klesly o 2,8 % a navázaly tak na silný pokles z března. V meziročním srovnání navíc, stejně jako u potravin, působila vyšší srovnávací základna. Meziroční pokles cen pohonných hmot tak podle nás zrychlil z březnových 8,6 % na 13,5 % v dubnu. Důvodem jsou především výrazně nižší ceny surové ropy na světových trzích, které souvisí jednak s očekáváním slabšího růstu světové ekonomiky, stejně tak i s navýšením objemu těžby.

Jádrová inflace pravděpodobně setrvala poblíž úrovní z předchozích měsíců. V průběhu ledna až března se meziroční jádrová inflace pohybovala na 2,5 %, pro duben ji odhadujeme ve výši 2,4-2,5 %. Za touto stále zvýšenou úrovní stojí zejména ceny služeb. Jejich meziroční růst v dubnu zrychlil z 4,5 % na 4,7 %. Působit mohly vyšší ceny bydlení v souvislosti s výrazným oživením na nemovitostním trhu, vliv však mohlo mít i rozdílné načasování Velikonoc. Zvýšený růst cen služeb však vyvažovaly ceny zboží. Jejich meziroční růst v dubnu výrazně zpomalil z 1,6 % na 0,2 %. Vliv na to má slabá poptávka po průmyslovém zboží a nižší ceny komodit na světových trzích.

V průběhu dalších dvou měsíců očekáváme opětovné zrychlení meziroční inflace v důsledku odeznívajícího vlivu vyšší srovnávací základny. Navzdory tomu by ale celková inflace měla zůstat pod 3 % y/y, tedy v tolerančním pásmu centrální banky. Ve druhé polovině roku 2025 pak očekáváme postupnou stabilizaci meziroční inflace kolem dvouprocentního cíle. V průměru pro letošek odhadujeme inflaci na 2,2 % a v příštím roce její pokles na 1,8 %. Inflaci by mělo postupně tlumit působení restriktivní měnové politiky a mírné recese ekonomiky způsobené americkými cly. Příznivý vývoj inflace a zhoršující se stav ekonomiky by měly podle nás přispět k dalšímu snížení úrokových sazeb ze strany centrální banky. Očekáváme snížení repo sazby o 25 bb na zítřejším zasedání ČNB, a následně pak na tom srpnovém a listopadovém. Na konci roku by se tak repo sazba měla podle naší prognózy nacházet na 3 %.