V trezorech americké centrální banky v New Yorku leží významná část německých zlatých rezerv, majetku Deutsche Bundesbank, který má sloužit jako dlouhodobá pojistka stability měny a důvěry ve finanční systém. Historické důvody uložení v zámoří jsou srozumitelné, vznikly v éře Bretton Woods a studené války, kdy dávalo smysl držet zlato v bezpečné vzdálenosti od evropských rizik a blízko hlavního centra dolarového systému. Tento rámec se však zásadně proměnil. Svět je fragmentovanější, politika proniká do ekonomiky a otázka suverenity nad strategickými aktivy se vrací do popředí.


Zvlášť problematická je rostoucí instrumentalizace ekonomických nástrojů v zahraniční politice. Vztahy mezi Spojenými státy a Evropou jsou zatíženy spory o obranné výdaje, obchodní bariéry i technologické regulace. V takovém prostředí se strategická aktiva mohou stát předmětem nátlaku, byť třeba jen v rovině vyjednávací páky. Stačí hrozba, že se otázka dostupnosti rezerv otevře, aby se oslabila důvěra v bezrizikovost jejich uložení. Tvrzení, že by jakýkoli zásah poškodil reputaci New Yorku jako centra obchodu se zlatem, sice platí v dlouhém horizontu, ale politická rozhodnutí se často řídí krátkodobým kalkulem moci, nikoli čistě reputační racionalitou.

Dalším slabým místem současného nastavení je demokratická kontrola. Přestože konečné rozhodnutí o uložení rezerv náleží centrální bance, politická odpovědnost za strategickou bezpečnost státu zůstává na volených orgánech. Veřejná debata je však často tlumena technokratickým jazykem a odkazem na tradici. To vede k tomu, že se klíčová otázka suverenity nad rezervami odsouvá jako okrajové téma. Přitom právě dostupnost fyzického zlata v domácích trezorech je jedním z mála nástrojů, které mohou v mimořádných situacích posílit důvěru trhu i veřejnosti v schopnost státu jednat nezávisle.


Zvláštní pozornost si zaslouží i úvahy o využívání zlatých rezerv k rozpočtovým účelům, které se objevují v některých zemích. Takový přístup eroduje smysl rezerv jako pojistky proti systémovým krizím a vytváří nebezpečný precedens politického zásahu do měnových aktiv. U Německa by to znamenalo oslabení institucionální nezávislosti centrální banky a vyslání signálu, že strategická aktiva nejsou nedotknutelná. To by mohlo mít dlouhodobé dopady na důvěru investorů i na vnímání stability německé měnové politiky.

Kritická debata o návratu části zlata do Evropy proto není výrazem nedůvěry k partnerům, ale projevem odpovědné správy rizik. Udržovat významnou část rezerv v zahraničí v době, kdy se ekonomické vztahy stávají nástrojem politického tlaku, znamená přijímat zbytečnou míru nejistoty. Podrobné pozadí debaty shrnuje analýza publikovaná na serveru Deutsche Welle, která ukazuje, že otázka bezpečnosti rezerv není technický detail, ale politické rozhodnutí s přímými důsledky pro suverenitu státu.



Zdroj: https://www.dw.com/de/deutschlands-goldreserven-in-usa-new-york-fed-us-praesident-trump-zugriff-sicherheit-barren-haushalt/a-75787803