„Češi se v dohledné době, v letech 2026 až 2028, mohou dočkat osmi nových daní. Byť, pravda, často v zakuklené podobě. Taková daňová "nálož" ovšem způsobí výrazné zdražování. Nicméně dané daně se buď už přímo zavádějí, nebo jsou jako návrhy na stole k jednání.

Už od roku 2027 se Češi, podobně jako jiné národy EU, mají dočkat emisních povolenek pro domácnosti, neboli EU ETS 2. Jedná zjednodušeně vlastně o tři nové daně, které budou uvaleny nad rámec těch stávajících, a to na benzín, naftu a vytápění bytu či domu, zejména prostřednictvím uhlí a zemního plynu. Daně v podobě povolenek budou mít pohyblivou sazbu podle toho, za kolik se zrovna bude povolenka obchodovat na burze. Půjde vlastně o první takto pohyblivou a burzovně odvozenou daň v českém právním pořádku, která dopadne přímo na peněženky domácností.

Domácnosti ji nebudou platit přímo, nýbrž v podobě vyšší ceny, kterou zaplatí i čerpací stanice nebo kterou uvidí na svém vyúčtování za energie.

Ještě před rokem 2030 mohou daně v podobě povolenek EU ETS 2 zdražit život běžné tuzemské domácnosti o 83 tisíc korun ročně (výpočet ZDE).

Další daní, kterou EU Čechům uchystala, je uhlíkové clo. Stejně jako povolenka pro domácnost se ani tato jako daň nenazývá, avšak její efekt na peněženky lidí je podobný jako v případě daně. Protože představuje zdražení, tedy dodatečný náklady nakonec právě pro rozpočty domácností. Oficiální název pro uhlíkové clo, čili uhlíkovou daň, je mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích neboli CBAM. Ostrá platnost uhlíkové daně začíná už v o příštím roce.

Uhlíkové clo bude vztaženo na dovoz ze zemí s laxnějšími klimatickými regulacemi. Dovozci budou muset nakupovat emisní certifikáty obdobně jako evropští výrobci platící v systému povolenek prvního typu EU ETS 1. Buď tímto dovoz ustane, nebo bude pokračovat, zhusta pak ovšem s promítnutím ceny certifikátu do ceny, takže zdražení nakonec bude čelit i konečný spotřebitel. Nejvíce budou zpočátku zasaženy komodity jako železo, ocel, hliník nebo elektřina.

Občanům EU proto v nejbližších letech potenciálně zdraží třeba vše od lžičky na pudink po automobil, protože uhlíkové clo povede například ke zdražení dovážené oceli. Svoji vlastní ocel si přitom EU již zdražuje kupříkladu právě povolenkami prvního typu, EU ETS 1.

Aby toho nebylo málo, předevčírem zveřejněný návrh rozpočtu EU na léta 2028 až 2034 pak fakticky počítá se zavedením tří dalších daní (přehled ZDE).

Zaprvé, členské státy by měly Bruselu nově odvádět speciální poplatek z elektroodpadu, který zůstává nerecyklován. Státům pak ovšem mohou chybět prostředky jinde, což může přispět k růstu daní, tedy dalšímu zdražování. Dlouhodobě Česko nehospodaří prakticky s žádnými jinými penězi, než jsou daně poplatníků. Pokud se z těchto daní bude muset do Bruselu odvádět více za elektroodpad, jde prostě o další zátěž pro veřejné finance ČR, tedy pro daňové poplatníky ČR.

Zadruhé, nově si chce Brusel brát 15 procent ze spotřební daně z tabákových a příbuzných výrobků. Toto inkaso mají nyní plně k dispozici členské státy. Nově Brusel chystá celounijně speciálně zatížit také zahřívaný tabák a e-cigarety. Pokud by Evropská komise připravila členské státy o část výnosů tabákové daně, její sazba tak může narůstat ještě o to rychleji, aby členské státy výpadek kompenzovaly. Což znamená ještě výraznější než dosavadní růst ceny tabákových výrobků.

Zatřetí, v neposlední řadě Brusel navrhuje vlastní firemní daň, uplatněnou jako "daň z hlavy" na všechny firmy EU s obratem větším, než je 100 milionů eur ročně. Pokud firmy daň přenesou na zákazníky, znamená to další zdražení pro konečného spotřebitele napříč EU. V Česku by se taková daň mohla týkat až 600 největších firem.

Psali jsme: Trumpova přetvářka v NATO. Divadlo pro Evropu i voliče

Vedle daně v podobě emisních povolenek na benzín, naftu a vytápění a vedle uhlíkové daně a vedle tří možných nových daní z návrhu rozpočtu EU – na elektroodpad, tabák a firmy – mohou navíc přijít i daně ryze české provenience. Více českých politických stran se například netají ideou zavedení „daně z cukru“, neboli daně ze slazených nápojů. I ona by měla podobu nepřímé daně, takže by ji konečný spotřebitel zaregistroval zdražením – zdražením slazených nápojů.

Pokud by jedna česká nová daň (může jich být i více) okruh nových daní unijních vskutku rozšířila, celkový počet nových daní bude osm. To je historicky mimořádné,“ varoval na síti X před nástupem dalším daní ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

(jar, prvnizpravy.cz, repro: firegold)