Německo, kdysi motor evropského hospodářství, nyní vykazuje už druhým rokem symptomy hluboké stagnace. A nejde přitom pouze o dočasný výkyv způsobený vnějšími vlivy. Jak vyplývá z detailní zprávy německého Institutu pro ekonomiku (IW) v Kolíně nad Rýnem, problémy jsou mnohem hlubší a systémové. Jedná se o kombinaci dlouhodobé strukturální únavy, nedůvěry spotřebitelů, geopolitické nestability a selhání v adaptaci na nové globální podmínky.

Zpráva IW, na kterou upozornil server Deutsche Welle (DW), cituje profesora ekonomie Michaela Gremmlinga, který otevřeně přiznává: „Německu se podařilo za posledních 10 až 15 let vytvořit více než 5 milionů pracovních míst. Tento proces se však zastavil. Pro letošek počítáme s poklesem zaměstnanosti o 0,2 %. Trh práce trpí pod tíhou opakovaných geopolitických krizí.“

Jedním z nejzásadnějších problémů německé ekonomiky je podle Gremmlinga ochladnutí spotřebitelské nálady. Rostoucí ceny, obavy o práci a nejisté výhledy vedly ke krizi důvěry, která se následně přenáší i do investičního prostředí. 


Zvlášť alarmující je situace v exportně orientovaných sektorech, které narážejí na protekcionistická opatření v USA a komplikované vztahy s Čínou. Gremmling varuje, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu může představovat další destabilizační prvek. 

„Již první Trumpova administrativa výrazně poškodila globální obchod. Pokud nyní skutečně přijdou nová cla a omezení, dopad na německou ekonomiku bude přímý a ničivý,“ uvedl.

Debata o plánovaném investičním balíku 500 miliard eur, který má zmodernizovat německou infrastrukturu a posílit růst, podle Gremmlinga neřeší podstatu problému. 

„Tato částka je pouze prvním signálem. Důležité bude, aby byla využita efektivně a cíleně. Jinak nedosáhneme žádné změny v dynamice růstu, kterou zoufale potřebujeme,“ konstatuje Gremmling.

Gremmling rovněž upozorňuje na demografické problémy, které Německo sužují. Klesající počet pracovní síly bude znamenat vyšší sociální odvody pro zaměstnavatele i zaměstnance, což je trend, který už letos nabírá na síle a který vzbuzuje nelibost odborů i opozice.


Dlouhodobě přeregulované prostředí, byrokracie a neschopnost flexibilně reagovat na měnící se podmínky podle odborníků ještě více prohlubují problémy. Bez deeskalace mezinárodních konfliktů a bez odstranění nadbytečných regulací nebude podle Gremmlinga možné dosáhnout zásadního obratu. 

„Evropa musí být schopná pružněji reagovat. Jinak budeme dál ztrácet dech v globální konkurenci,“ uzavírá Gremmling.

Německo čelí zatím nejtěžšímu období od finanční krize v roce 2008. Ale na rozdíl od tehdejšího šoku jde tentokrát o kombinaci vnitřních slabostí a vnějších tlaků, která podlamuje důvěru investorů, zaměstnanců i občanů. Vzhledem k ústřední roli Německa v evropské ekonomice se problémy netýkají pouze Berlína, ale celé Unie. Pokud Německo neobnoví svoji hospodářskou vitalitu, hrozí, že celá Evropa vstoupí do dlouhého období stagnace.