Do centra ekonomických debat se dostává rozmach stablecoinů, tedy digitálních měn krytých americkým dolarem nebo jiným stabilním aktivem. Zatímco příznivci vyzdvihují jejich roli při zefektivnění globálních plateb, kritikové upozorňují na skrytá rizika pro monetární suverenitu a inflaci. Významný posun nastal především v důsledku přijetí amerického zákona GENIUS Act, který stanovuje jasná pravidla pro vydávání stablecoinů a umožňuje jejich plnou integraci do tradičního finančního systému.

Stablecoiny jako USDT (Tether) nebo USDC (Circle) jsou navrženy tak, aby udržovaly fixní hodnotu vůči dolaru. K tomu využívají rezervy ve formě hotovosti nebo státních pokladničních poukázek s krátkou splatností. Právě tento mechanismus se nyní dostává pod drobnohled makroekonomů. Podle studie publikované na serveru ZeroHedge se očekává, že do roku 2028 může být v oběhu až 2 biliony dolarů ve stablecoinech. Většina z těchto rezerv, možná až 1 bilion dolarů, bude držena v krátkodobých státních dluhopisech.

Taková poptávka po dluhopisech by sice mohla pomoci financovat deficit USA, ale současně přinese vedlejší efekty. Výnosová křivka se může stát strmější, protože emitenti stablecoinů nakupují především krátkodobé instrumenty. V důsledku toho může být delší konec křivky pod tlakem a dlouhodobé úrokové sazby porostou. To se následně přenáší do vyššího inflačního očekávání, zejména pokud se centrální bance nedaří kontrolovat celkovou nabídku peněz, tedy agregát M2.

„Růst stablecoinů a přijetí zákona Genius vytváří podmínky pro strmější výnosovou křivku, širší swapová rozpětí a vyšší inflaci,“ píše server ZeroHedge.com. Z této věty je patrné, že autoři vidí souvislost mezi technickou strukturou dluhopisových trhů a vývojem inflace jako reálnou hrozbu.

Nejde však jen o Spojené státy. V mnoha rozvojových zemích už dnes stablecoiny představují nástroj obrany proti hyperinflaci. V Argentině, Turecku nebo Nigérii si obyvatelé přes ně chrání úspory před znehodnocením domácích měn. To sice přináší okamžitou stabilitu, ale zároveň oslabuje schopnost centrálních bank řídit měnovou politiku. Pokud se velká část populace „dolarizuje“ pomocí stablecoinů, národní měna ztrácí svůj význam. Banky nemohou efektivně kontrolovat úrokové sazby ani emisi peněz.

Regulace se snaží tento vývoj zachytit. Zmíněný GENIUS Act vyžaduje, aby stablecoiny byly kryty v poměru 1:1 a podléhaly transparentnímu auditu. Tento krok přináší důvěru, ale zároveň vytváří tlak na veřejné finance, protože stát musí vydávat další pokladniční poukázky, aby pokryl poptávku ze strany stablecoinových emitentů. V prostředí rostoucího deficitu a zadlužení to může vést ke strukturálně vyšší inflaci, protože část monetární báze přechází z područí Fedu do paralelního oběhu stablecoinů.

Na tento aspekt upozorňuje také Banka pro mezinárodní platby (BIS), která ve své poslední zprávě varuje, že rozsáhlá tokenizace rezerv a soukromá emise digitálních měn může narušit stabilitu úrokových kanálů a efektivitu měnové politiky. Fed pak ve svých vystoupeních naznačuje, že je připraven regulaci zpřísnit, pokud by se ukázalo, že stablecoiny ohrožují likviditu trhu nebo generují nestabilní toky kapitálu.

Psali jsme: USA tlačí na EU. Dohoda o clech 15 % má zabránit obchodní válce

Situace se tak stává geopoliticky citlivou. Zatímco USA díky dolaru a stablecoinům konsolidují svou měnovou hegemonii, jiné země jako Čína nebo Indie hledají vlastní cesty, například prostřednictvím centrálně řízených digitálních měn (CBDC). Ty však zatím nedosahují popularity decentralizovaných stablecoinů, zejména tam, kde vládne nedůvěra vůči domácím institucím.

Výsledkem je paradox. Technologie, která měla zefektivnit platby a přinést stabilitu, může v globálním měřítku přispět ke zvýšení inflace a oslabit nástroje centrálních bank. Stablecoiny tak nejsou jen finanční inovací, ale představují skutečný otřes v samotném základu monetární politiky. Inflace, zdánlivě zkrocená v poslední dekádě, se může díky této digitální revoluci znovu stát strukturálním fenoménem, a to i ve vyspělých ekonomikách.

Zda se tak stane, bude záležet na schopnosti světových regulátorů, centrálních bank a vlád navrhnout takový rámec, který ochrání výhody stablecoinů (jako jsou transparentnost, rychlost a efektivita) bez toho, aby zničily stabilitu měnového systému. V opačném případě můžeme být svědky nového druhu inflace: té digitální.

(Kovář, zerohedge.com, foto: zai)