Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem začíná mít důsledky, které přesahují vojenskou rovinu a stále výrazněji zasahují do světové ekonomiky. Cena ropy znovu překročila hranici 100 dolarů za barel a stále více analytiků připouští, že konflikt se může změnit v dlouhodobou geopolitickou krizi s dopady na obchod, energetiku i finanční stabilitu Západu. Vývoj posledních dnů navíc ukazuje, že Írán není jen pasivním objektem útoků, ale že je schopen způsobovat Západu značné ekonomické i vojenské škody.

Jak upozorňuje analýza publikovaná na serveru Naked Capitalism, stále více médií začíná přiznávat realitu, kterou ještě nedávno popírala. Íránské útoky způsobují reálné škody a západní snaha je neutralizovat zatím nepřináší očekávaný výsledek. Vývoj konfliktu zároveň ukazuje, že klasická mediální logika, podle níž jsou izraelské údery prezentovány jako hlavní událost a íránské reakce pouze jako vedlejší epizoda, přestává odpovídat realitě.

Na dramatickém vývoji se nejvíce projevuje situace v Hormuzském průlivu, který patří mezi nejdůležitější energetické dopravní tepny planety. Přes tuto úzkou námořní trasu proudí přibližně pětina světové spotřeby ropy. Írán však nyní otevřeně prohlašuje, že je připraven tok ropy zastavit. Mluvčí vojenského velitelství Khatam al Anbiya Ebrahim Zolfaqari prohlásil, že Teherán „nedovolí, aby přes Hormuzský průliv prošel jediný litr ropy směřující do Spojených států, Izraele nebo jejich partnerů“. Podle jeho slov bude „každá loď nebo tanker směřující k těmto zemím legitimním cílem“.

Současně dodal varování, které znepokojuje finanční trhy po celém světě. „Připravte se na cenu ropy 200 dolarů za barel, protože cena ropy závisí na regionální bezpečnosti, kterou jste destabilizovali,“ uvedl Zolfaqari.

Právě tato hrozba vysvětluje prudký růst cen ropy. Investoři si začínají uvědomovat, že dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu by znamenalo šok srovnatelný s největšími energetickými krizemi moderní historie. Světová ekonomika je totiž stále hluboce závislá na dodávkách ropy a zemního plynu z Perského zálivu.


Zatímco Spojené státy investují stovky milionů dolarů do sofistikovaných raketových systémů, Írán dokáže protivníka zatěžovat pomocí levných dronů, jejichž výroba je technologicky relativně jednoduchá. Výsledkem je asymetrie nákladů. Zničení dronu, který stojí desítky tisíc dolarů, často vyžaduje použití interceptoru v hodnotě několika milionů.

Tento problém již začíná být patrný i v reálných číslech. Podle údajů citovaných agenturou Bloomberg vypálily Spojené státy a jejich spojenci během několika týdnů konfliktu více než tisíc interceptorů PAC 3. To je téměř dvojnásobek roční produkce těchto zbraní. Náhrada těchto zásob přitom potrvá roky.

Íránské útoky navíc způsobují škody na amerických vojenských základnách v regionu. Analýza satelitních snímků publikovaná deníkem New York Times identifikovala nejméně sedmnáct poškozených amerických vojenských objektů na Blízkém východě. Rakety a drony zasáhly základny v Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu, Saúdské Arábii, Jordánsku i Spojených arabských emirátech.

V Bahrajnu byla zasažena i základna páté flotily amerického námořnictva. V Jordánsku byl poškozen radar systému THAAD, který patří mezi nejdůležitější prvky americké protiraketové obrany. V Kataru byl zničen radar AN FPS 132, což je jeden z nejdražších radarových systémů na světě.

Navzdory těmto skutečnostem americké velení nadále tvrdí, že íránské útoky způsobují jen omezené škody. Kritici však upozorňují, že realita může být mnohem nepříjemnější. Analytici upozorňují, že opakované útoky postupně omezují schopnost amerických sil provádět operace z regionálních základen.

Konflikt se přitom neomezuje pouze na vojenské střety. Dopady se rychle přelévají do ekonomiky. Uzavření nebo omezení dopravy v Hormuzském průlivu ohrožuje nejen dodávky ropy, ale také celou řadu průmyslových surovin. Jednou z nich je například kyselina sírová, která je nezbytná pro výrobu velkého množství chemických produktů a průmyslových materiálů.


Dalším sektorem, který válka zasahuje, je letecká doprava. Cena leteckého paliva prudce roste a mnoho letů nad Perským zálivem bylo z bezpečnostních důvodů zrušeno nebo přesměrováno. Letecké společnosti navíc čelí dalšímu problému. Američtí dopravci v posledních letech přestali používat strategii zajištění cen paliva, takzvaný fuel hedging. V důsledku toho jsou nyní plně vystaveni růstu cen ropy.

Podle údajů Financial Times mohou čtyři největší americké letecké společnosti zaplatit letos za palivo o jedenáct miliard dolarů více než původně očekávaly. Cena leteckého paliva v USA vzrostla od začátku konfliktu téměř o šedesát procent.

Zvláštní kapitolu představuje politická debata ve Spojených státech. Část amerických médií a analytiků tlačí administrativu prezidenta Donalda Trumpa k dalšímu stupňování konfliktu. Argumentují tím, že předčasné ukončení války by umožnilo Íránu zachovat svůj režim a získat kontrolu nad světovým energetickým trhem.

Tento přístup však podle kritiků ignoruje základní realitu konfliktu. Írán je regionální mocnost, která je schopna způsobovat značné škody i mnohem silnějším protivníkům. Každý další krok na eskalačním žebříku proto může situaci ještě zhoršit.

Geopolitická realita Blízkého východu navíc znamená, že americké spojence v regionu lze zasáhnout relativně snadno. Desalinační zařízení, ropné terminály nebo přístavy představují infrastrukturu, která je zranitelná i relativně jednoduchými zbraněmi.

Celkový obraz konfliktu tak začíná připomínat scénář, který byl ještě před několika lety považován za nepravděpodobný. Válka na Blízkém východě nevede k rychlé porážce Íránu, ale k dlouhodobé destabilizaci světové ekonomiky.

A právě to je možná největší paradox současné krize. Konflikt, který měl podle některých stratégů posílit geopolitickou pozici Západu, může ve skutečnosti urychlit proces, v němž se světový řád začne posouvat směrem k multipolárnímu systému, v němž bude energetická bezpečnost a kontrola dopravních cest opět hrát klíčovou roli.



Zdroj: https://www.nakedcapitalism.com/2026/03/iran-war-oil-again-breaches-100-as-iran-escalates-attacks-on-israel-shipping-dubai-more-on-the-effects-of-a-long-closure-of-the-strait-of-hormuz.html