„V dubnu letošního roku navštívil Indii americký viceprezident J. D. Vance, aby mezi oběma zeměmi uzavřel širší bilaterální obchodní dohodu. Cílem je zvýšit současný objem obchodu ve výši 190 miliard dolarů na 500 miliard dolarů do roku 2030.

Rostoucí vztahy mezi USA a Indií přesahují rámec obchodu. Před návštěvou Vance byla v Indii na geopolitické konferenci ředitelka Národní zpravodajské služby USA Tulsi Gabbard. Ještě výmluvnější je skutečnost, že indický premiér Narendra Modi byl jedním z prvních světových lídrů, kteří navštívili Trumpa po jeho návratu do Bílého domu. Modi tehdy zmínil "mega partnerství" se Spojenými státy a zahájil jednání o Trumpových clech na indické produkty.

Je pozoruhodné, že Modi již před setkáním s Trumpem snížil cla na některé americké zboží. To může pomoci vysvětlit, proč indičtí představitelé popsali obchodní jednání jako "velmi aktivní" a "intenzivní", což podporuje vnímání, že mezi Spojenými státy a Indií se připravuje urychlená obchodní dohoda.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se Indie stala jedním z největších odběratelů ruské ropy. V červnu 2025 dosáhly dodávky ruské ropy do Indie rekordní úrovně 2,08 milionu barelů denně, což představuje 38 % celkového ruského exportu ropy, přičemž finanční obrat za tento měsíc činil odhadovaných 4,5 miliardy eur. Indie je tak druhým největším dovozcem ruské ropy po Číně, která odebírá 47 %.

Indie rovněž dováží ruský zkapalněný zemní plyn (LNG) a kupuje i ruské uhlí (17 % ruského exportu uhlí). Indický ministr pro ropu a zemní plyn Hardeep Singh Puri, zdůrazňuje, že nákupy ruské ropy pomáhají udržovat globální ceny na dostupné úrovni. Například v roce 2024 Puri uvedl, že bez těchto nákupů by cena ropy mohla stoupnout na 150 dolarů za barel místo tehdejších 75–76 dolarů.

A zajímavé je také, že Indie zpracovává ruskou ropu v rafinériích a část těchto produktů reexportuje, někdy i do zemí, které na ruskou ropu uvalily sankce.

A teď, když to víme, si představme, že by Trump uvalil na Indii tzv sekundární cla. Řekl totiž, že pokud Rusko nepřistoupí na dohodu o příměří, USA zavedou sekundární sankce ve výši 100 % na země kupující ruskou ropu a plyn tzn. Čína, Indie, Turecko, Brazílie, Vietnam, Thajsko, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Gruzie, Arménie, Sýrie, Maďarsko, Slovensko a v neposlední řadě i Česká republika atd.

Pokud spočteme celkové množství dovážené do těchto zmíněných zemí dle dostupných čísel, jedná se ca o 181,4 milionu tun ropy ročně a 63,2 miliardy kubických metrů plynu ročně. Jenže zřejmě nevíme vše, protože to je jen 60% ruských exportů ropy a stejně tak pouze 60% ruských exportů plynu. Znamená to, že někde - neznámo kde - ještě ročně mizí ca 120 milionu tun ruské ropy a ca 40 miliard kubických metrů plynu.

Psali jsme: Trump riskuje hněv MAGA kvůli zbraním pro Ukrajinu

I když to není prakticky proveditelné (Indie třeba nemůže ze dne na den předělat své rafinérie atd., Rusko by exportovalo do zemí méně závislých na obchodu s USA, země OPEC mají určité rezervy jak množství kompenzovat, Čína by se mohla postavit z principu na zadní, sankční cla by byla časově omezená atd.), tak přesto si pojďme ca říci, co by se stalo s cenami, pokud by pouze ten nám veřejně známý ruský export odpadl, protože cílové země těch zbývajících 40% neznáme a tak se zřejmě ani nezmění.

Přibližný odhad na prvotní růst ceny ropy by byl ca +20%, u plynu by především v Evropě byl nárůst ca 30%, v Asii ca o 20%. Ale to by samozřejmě zahýbalo i cenami v USA a to si při požadovaném hospodářském růstu Trump nemůže přát. Také by to mělo dopad na všechno ostatní zboží, které USA stále potřebuje,“ napsal na síti facebook ekonom a publicista Pavel Šik.

(jar, prvnizpravy.cz, repro: xtv)