V posledních dnech opět výrazně rozvířil světovou politickou scénu americký prezident Donald Trump svým nekompromisním postojem vůči Indii. Na sociální síti Truth Social zveřejnil ostrý výrok, v němž označil Indii a Rusko za „mrtvé ekonomiky“, a krátce poté oznámil uvalení 25% cel na širokou škálu indického zboží. Důvodem je podle Trumpovy administrativy příliš těsné hospodářské a vojenské sepětí Dillí s Moskvou, které podle Washingtonu podkopává mezinárodní sankční režim a bezpečnostní zájmy Západu.

Trumpova strategie „America First“, která v roce 2025 zažívá novou etapu v podobě tzv. recipročních tarifů, má za cíl napravit dlouhodobě nevýhodnou obchodní bilanci USA. Na země, s nimiž mají Spojené státy obchodní deficit, jsou postupně uvalována dovozní cla (výjimky dostaly pouze některé spojenecké státy, jako je Kanada či Mexiko). Indie mezi tyto výjimky nepatří, mimo jiné kvůli svému neutrálnímu postoji k ruské invazi na Ukrajinu a kvůli rostoucímu dovozu levné ruské ropy. Nové clo doprovází neupřesněná dodatečná penalizace, která má být uvalena ve formě technologických a investičních omezení.

Z ekonomického hlediska může mít Trumpovo rozhodnutí pro Indii zásadní dopady. Spojené státy jsou druhým největším exportním trhem pro indické zboží, a cla se dotknou přibližně 87 procent vývozu. Nejvíce ohroženými sektory jsou farmaceutický průmysl, textil, automobilový sektor a zpracování kovů. Indická rupie reagovala na zprávy okamžitým poklesem a burzy zaznamenaly silnou volatilitu. Indie se obává nejen přímých ekonomických ztrát, ale také oslabení své reputace jako spolehlivého globálního obchodního partnera.

Na diplomatické úrovni vyvolal Trumpův výrok v Indii vlnu nevole. Ministr obchodu Piyush Goyal označil Trumpova slova za urážlivá a vytržená z kontextu. Upozornil, že Indie patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám světa, v roce 2024 dosáhla růstu HDP o 6,8 % a stala se pátou největší ekonomikou světa v absolutních číslech. Premiér Naréndra Módí se zatím k výroku přímo nevyjádřil, ale jeho blízcí poradci v médiích avizovali, že Indie nebude jednat pod nátlakem, a připomněli, že Dillí si zachovává suverénní rozhodovací pravomoci, pokud jde o své geopolitické priority.

Reakce Ruska na Trumpovu rétoriku byla nečekaně sarkastická. Bývalý prezident Dmitrij Medveděv reagoval na Trumpova slova o „mrtvé ekonomice“ narážkou na starý sovětský automatizovaný systém jaderné odvety známý jako „Dead Hand“. V ironickém duchu uvedl, že Spojené státy by si měly dát pozor, aby se mrtvé ekonomiky nestaly jejich noční můrou. Tento výrok byl sice brán s rezervou, ale zároveň připomněl, že Moskva i Dillí disponují značnou strategickou autonomií a schopností reagovat mimo rámec amerických očekávání.

Datum 1. srpna 2025 se ukázalo být zlomovým bodem v nové obchodní politice USA. Právě do tohoto dne měly jednotlivé státy uzavřít nové obchodní dohody se Spojenými státy, jinak čelí uvalení nových celních bariér. Zatímco některé státy, například Jižní Korea nebo Pákistán, nové dohody uzavřely, Indie vyjednávání nedokončila. Trump tak ztratil trpělivost a sáhl po nástroji, který používá s oblibou, po silovém obchodním nátlaku, komentuje deník Financial Times. Podle pozorovatelů tím nejen posiluje vnitropolitické postavení mezi svými voliči, ale zároveň demonstruje, že v jeho zahraniční politice není místo pro kompromisy.

Z pohledu mezinárodní politiky může mít tento krok dalekosáhlé důsledky. Spojenectví mezi USA a Indií bylo v posledních letech vnímáno jako strategická protiváha rostoucího čínského vlivu v Indo-Pacifiku. Indie je členem bezpečnostního formátu Quad, jehož cílem je zajištění rovnováhy sil v Asii, a Spojené státy ji dlouhodobě podporovaly v rámci obranných dohod a investic do modernizace armády. Vyhrocení obchodních vztahů a verbální útoky však mohou oslabit vzájemnou důvěru a přimět Indii k těsnější orientaci na vlastní strategickou autonomii nebo i ke sbližování s jinými velmocemi, včetně Číny.

Psali jsme - Petr Hampl: Totalitarismu a vzdělanostní růst

Z ekonomického hlediska se očekává, že Indie přistoupí k vyjednávání protiopatření. V úvahu přichází zvýšení dovozních daní na americké zboží, podpora domácí substituce dovozu a snaha o diverzifikaci exportních trhů směrem k Evropské unii, Africe a jihovýchodní Asii. Důležitou otázkou zůstává, jak budou na Trumpovu politiku reagovat další státy, které se dosud vyhýbaly volbě mezi Východem a Západem. Celní nátlak může vést k novému geopolitickému štěpení a urychlení přechodu k multipolárnímu světu, kde se obchodní pravidla budou utvářet mimo tradiční rámce Brettonwoodských institucí.

Trumpův výrok a následná cla tak nejsou pouze bilaterální epizodou, ale symptomem hlubší proměny mezinárodních vztahů, kde cla, sankce a veřejné urážky nahrazují diplomatická jednání a multilaterální pravidla. To, co ještě před deseti lety působilo jako výjimka, se dnes stává normou. A Indie s Ruskem v této nové éře zřejmě nehodlají hrát roli pasivních aktérů.

(Beneš, Financial Times, foto: zai)

V posledních dnech opět výrazně rozvířil světovou politickou scénu americký prezident Donald Trump svým nekompromisním postojem vůči Indii. Na sociální síti Truth Social zveřejnil ostrý výrok, v němž označil Indii a Rusko za „mrtvé ekonomiky“, a krátce poté oznámil uvalení 25% cel na širokou škálu indického zboží. Důvodem je podle Trumpovy administrativy příliš těsné hospodářské a vojenské sepětí Dillí s Moskvou, které podle Washingtonu podkopává mezinárodní sankční režim a bezpečnostní zájmy Západu.

Trumpova strategie „America First“, která v roce 2025 zažívá novou etapu v podobě tzv. recipročních tarifů, má za cíl napravit dlouhodobě nevýhodnou obchodní bilanci USA. Na země, s nimiž mají Spojené státy obchodní deficit, jsou postupně uvalována dovozní cla (výjimky dostaly pouze některé spojenecké státy, jako je Kanada či Mexiko). Indie mezi tyto výjimky nepatří, mimo jiné kvůli svému neutrálnímu postoji k ruské invazi na Ukrajinu a kvůli rostoucímu dovozu levné ruské ropy. Nové clo doprovází neupřesněná dodatečná penalizace, která má být uvalena ve formě technologických a investičních omezení.

Z ekonomického hlediska může mít Trumpovo rozhodnutí pro Indii zásadní dopady. Spojené státy jsou druhým největším exportním trhem pro indické zboží, a cla se dotknou přibližně 87 procent vývozu. Nejvíce ohroženými sektory jsou farmaceutický průmysl, textil, automobilový sektor a zpracování kovů. Indická rupie reagovala na zprávy okamžitým poklesem a burzy zaznamenaly silnou volatilitu. Indie se obává nejen přímých ekonomických ztrát, ale také oslabení své reputace jako spolehlivého globálního obchodního partnera.

Na diplomatické úrovni vyvolal Trumpův výrok v Indii vlnu nevole. Ministr obchodu Piyush Goyal označil Trumpova slova za urážlivá a vytržená z kontextu. Upozornil, že Indie patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám světa, v roce 2024 dosáhla růstu HDP o 6,8 % a stala se pátou největší ekonomikou světa v absolutních číslech. Premiér Naréndra Módí se zatím k výroku přímo nevyjádřil, ale jeho blízcí poradci v médiích avizovali, že Indie nebude jednat pod nátlakem, a připomněli, že Dillí si zachovává suverénní rozhodovací pravomoci, pokud jde o své geopolitické priority.

Reakce Ruska na Trumpovu rétoriku byla nečekaně sarkastická. Bývalý prezident Dmitrij Medveděv reagoval na Trumpova slova o „mrtvé ekonomice“ narážkou na starý sovětský automatizovaný systém jaderné odvety známý jako „Dead Hand“. V ironickém duchu uvedl, že Spojené státy by si měly dát pozor, aby se mrtvé ekonomiky nestaly jejich noční můrou. Tento výrok byl sice brán s rezervou, ale zároveň připomněl, že Moskva i Dillí disponují značnou strategickou autonomií a schopností reagovat mimo rámec amerických očekávání.

Datum 1. srpna 2025 se ukázalo být zlomovým bodem v nové obchodní politice USA. Právě do tohoto dne měly jednotlivé státy uzavřít nové obchodní dohody se Spojenými státy, jinak čelí uvalení nových celních bariér. Zatímco některé státy, například Jižní Korea nebo Pákistán, nové dohody uzavřely, Indie vyjednávání nedokončila. Trump tak ztratil trpělivost a sáhl po nástroji, který používá s oblibou, po silovém obchodním nátlaku, komentuje deník Financial Times. Podle pozorovatelů tím nejen posiluje vnitropolitické postavení mezi svými voliči, ale zároveň demonstruje, že v jeho zahraniční politice není místo pro kompromisy.

Z pohledu mezinárodní politiky může mít tento krok dalekosáhlé důsledky. Spojenectví mezi USA a Indií bylo v posledních letech vnímáno jako strategická protiváha rostoucího čínského vlivu v Indo-Pacifiku. Indie je členem bezpečnostního formátu Quad, jehož cílem je zajištění rovnováhy sil v Asii, a Spojené státy ji dlouhodobě podporovaly v rámci obranných dohod a investic do modernizace armády. Vyhrocení obchodních vztahů a verbální útoky však mohou oslabit vzájemnou důvěru a přimět Indii k těsnější orientaci na vlastní strategickou autonomii nebo i ke sbližování s jinými velmocemi, včetně Číny.

Psali jsme - Petr Hampl: Totalitarismu a vzdělanostní růst

Z ekonomického hlediska se očekává, že Indie přistoupí k vyjednávání protiopatření. V úvahu přichází zvýšení dovozních daní na americké zboží, podpora domácí substituce dovozu a snaha o diverzifikaci exportních trhů směrem k Evropské unii, Africe a jihovýchodní Asii. Důležitou otázkou zůstává, jak budou na Trumpovu politiku reagovat další státy, které se dosud vyhýbaly volbě mezi Východem a Západem. Celní nátlak může vést k novému geopolitickému štěpení a urychlení přechodu k multipolárnímu světu, kde se obchodní pravidla budou utvářet mimo tradiční rámce Brettonwoodských institucí.

Trumpův výrok a následná cla tak nejsou pouze bilaterální epizodou, ale symptomem hlubší proměny mezinárodních vztahů, kde cla, sankce a veřejné urážky nahrazují diplomatická jednání a multilaterální pravidla. To, co ještě před deseti lety působilo jako výjimka, se dnes stává normou. A Indie s Ruskem v této nové éře zřejmě nehodlají hrát roli pasivních aktérů.

(Beneš, Financial Times, foto: zai)