Napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií v oblasti vzájemného obchodu se výrazně zvýšilo v posledních týdnech, kdy americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa pohrozila, že v případě nedohody zvýší cla na evropské zboží až na 30 % od začátku srpna. Pod tlakem této hrozby obě strany urychlily jednání a podle zdrojů deníku Financial Times se blíží dohodě o recipročných clech ve výši 15 %.

Tato dohoda by navázala na obdobné ujednání, které USA uzavřely s Japonskem, a měla by zabránit otevřené obchodní válce s klíčovým transatlantickým partnerem. Evropská komise po jednání s americkými představiteli ve středu informovala členské státy o možných parametrech dohody. Podle diplomatických zdrojů se většina zemí k dohodě staví zdrženlivě, ale považuje ji za nutné zlo, aby se předešlo tvrdší eskalaci.

Podle současných návrhů by nová celní politika zahrnovala celkové clo 15 %, které by již zahrnovalo i dosavadní průměrná cla (4,8 %) a nedávné americké navýšení o 10 %, které bylo zavedeno v dubnu. To znamená, že by nešlo o výrazné další zatížení, ale spíše o formalizaci stávajícího stavu. V některých případech by naopak došlo ke snížení sazeb, například u automobilů by clo kleslo z nynějších 27,5 % na sjednaných 15 %.

Součástí dohody má být také oboustranné zrušení cel na vybrané kategorie zboží, jako jsou letadla, alkoholické nápoje a zdravotnická zařízení. Tato uvolnění mají podpořit stabilizaci obchodu a zachovat některé klíčové toky zboží bez narušení. Očekává se, že tato vstřícná gesta přispějí i k uklidnění finančních trhů, které na zprávy o pokroku v jednání zareagovaly pozitivně. Euro smazalo denní ztráty a americký index S&P 500 posílil o 0,6 %.

Nicméně situace je nadále velmi křehká. V případě, že by Spojené státy přece jen přistoupily ke zvýšení tarifů na 30 %, Evropská unie je připravena na tvrdou odvetu. Ta by mohla zahrnovat spuštění tzv. anti-coercion instrumentu (ACI), dosud nikdy nepoužitého nástroje, který by umožnil například vyloučit americké firmy z veřejných zakázek, omezit jejich přístup k právům duševního vlastnictví nebo zablokovat určité exporty a importy.

Kromě toho Evropská komise podle informací připravuje balík odvetných opatření v hodnotě až 93 miliard eur, který by zahrnoval cla až do výše 30 %. Tento balíček by mohl být aktivován, pokud by se obě strany do 1. srpna na nové dohodě nedohodly. Jedná se tak o politickou i ekonomickou pojistku proti jednostrannému postupu ze strany Spojených států.

Zatímco americká strana označuje jednání za „fluidní“ a podléhající rychlému vývoji, zůstává hlavním cílem Evropské unie předejít další destabilizaci transatlantických vztahů. Donald Trump, který se od svého návratu do úřadu v lednu 2025 netají ambicí zásadně reformovat obchodní bilanci USA, využívá hrozbu zvýšených cel jako nástroj nátlaku. Jeho administrativa tvrdí, že reciproční cla mají podpořit americký průmysl a napravit dlouhodobé obchodní deficity, což vnímá jako klíčový bod svého programu America First.

Psali jsme: Zelenskij čelí hněvu ulice. Sporný zákon vyvolal masové protesty

Evropská diplomacie je tak postavena před dilema: buď přijmout dohodu, která sice nenaplňuje ideální podmínky volného obchodu, ale zachovává stávající stav, nebo riskovat ostrý konflikt s ekonomickými důsledky pro obě strany. Vzhledem k aktuální geostrategické situaci, napjatým vztahům s Čínou i pokračujícím dopadům války na Ukrajině je však zachování stabilních transatlantických vztahů pro EU prvořadé.

Podle názoru většiny odborníků se tedy dohoda o 15% clech pravděpodobně stane realitou. Zůstává však otevřená otázka, zda bude představovat nový standard budoucí spolupráce, nebo pouze příměří v delším obchodním konfliktu, který teprve začíná.

(Kovář, Financial Times, foto: zai)