Domácí
Kletba mumie a Titanic: legenda, smrt novináře a temné náhody
Příběh údajně prokleté egyptské mumie se propojil s náhlou smrtí novináře i se ztroskotáním Titaniku. Jde o mýtus, nebo sled podivných náhod?
Příběhy o kletbách egyptských mumií patří k nejvytrvalejším legendám moderní doby. Zrodily se na přelomu 19. a 20. století v atmosféře fascinace starověkým Egyptem, spiritismem i prudkým technickým pokrokem. Jedna z těchto legend se však od ostatních liší mimořádnou silou vyprávění. Propojuje údajně prokletý artefakt z Egypta, náhlou smrt novináře, slavného spisovatele přesvědčeného o působení nadpřirozených sil a nakonec i nejslavnější námořní katastrofu všech dob.
V centru tohoto příběhu nestojí celá mumie, ale pouze víko sarkofágu zobrazující egyptskou kněžku. Právě tento předmět se měl stát zdrojem série neštěstí, která se postupně proměnila v jednu z nejtemnějších legend moderních dějin.
Mumie, která přinášela smůlu
Artefakt pocházející z Egypta se do Evropy dostal v 19. století. Podle dobových svědectví byl zakoupen od místního obchodníka a následně přepraven do Anglie. Již během cesty se měly začít objevovat podivné události. Účastníci výpravy čelili nehodám, zraněním i náhlým finančním krachům. Jeden z mužů měl být nešťastnou náhodou postřelen vlastním sluhou, jiný přišel o veškerý majetek a krátce poté zemřel. Tyto příběhy se rychle šířily britskou společností a postupně vytvářely pověst předmětu, který s sebou nese zkázu.
Po příjezdu do Anglie se artefakt dostal do rukou několika majitelů. V jejich rodinách se podle vyprávění opakovaly tragédie, bankroty i nevysvětlitelná úmrtí. Historky o kletbě se stávaly stále barvitějšími a přispívaly k rostoucímu zájmu veřejnosti.
Novinář, který chtěl mýtus vyvrátit
Na počátku 20. století se případu ujal britský novinář Bertram Fletcher Robinson. Jeho cílem nebylo senzační potvrzení legendy, ale naopak její racionální rozbor a vyvrácení. Robinson začal shromažďovat svědectví, ověřovat starší zprávy a podrobně zkoumat okolnosti údajných tragédií spojených s mumií.
Během měsíců práce se však jeho původně skeptický postoj začal měnit. Některé události, které považoval za pouhé náhody, se podle jeho poznámek opakovaly s až znepokojivou pravidelností. Novinář postupně připouštěl, že kolem artefaktu existuje cosi, co nelze snadno vysvětlit.
Ještě před dokončením své investigace Robinson náhle onemocněl a ve věku pouhých sedmatřiceti let zemřel. Oficiální příčinou úmrtí byl tyfus. Právě tento okamžik se stal klíčovým bodem celé legendy.
Arthur Conan Doyle a víra v nadpřirozeno
Smrt mladého novináře vyvolala silnou odezvu mezi jeho přáteli. Patřil k nim i slavný spisovatel Arthur Conan Doyle, známý svým hlubokým zájmem o spiritismus a nadpřirozené jevy. Doyle byl přesvědčen, že Robinsonova smrt nebyla důsledkem běžné nemoci, ale výsledkem působení sil, které měly chránit egyptskou kněžku zobrazenou na víku sarkofágu.
Podle Doylova názoru novinář překročil neviditelnou hranici, když se příliš přiblížil pravdě o kletbě. Tvrdil, že byl Robinson opakovaně varován, aby se předmětem dále nezabýval, a že jeho smrt zapadá do vzorce událostí připisovaných působení takzvaných strážných duchů mumie. Tato vyjádření publikovaná v dobovém tisku výrazně posílila veřejné přesvědčení, že nešlo o náhodu.
Britské muzeum a klid za vitrínou
Artefakt byl nakonec umístěn do British Museum, kde se nachází dodnes. Ani prostředí prestižní instituce však nezabránilo dalšímu šíření temných příběhů. Vyprávělo se o zaměstnancích stižených nemocemi, o fotografovi, který po pořízení snímku údajně spatřil na negativu živou tvář a krátce poté zemřel, i o dalších drobných neštěstích, jež měla mumie přitahovat.
Z pohledu historiků a muzejních kurátorů šlo o typický příklad dobové senzace, živené strachem z neznámého a nedostatkem ověřitelných informací. Přesto legenda dál žila vlastním životem.
Spojení s Titanikem
Nejdramatičtější část příběhu přišla až po roce 1912. Objevila se tvrzení, že prokletá mumie byla tajně přepravována na palubě luxusního parníku Titanic a že právě ona přinesla lodi zkázu. Tato verze se rychle rozšířila a dokonale zapadla do atmosféry šoku po katastrofě.
Psali jsme: Nejčastější sny a jejich skrytý význam. Co nám říká podvědomí
Podle legendy měl jeden z cestujících krátce před nárazem do ledovce vyprávět spolucestujícím příběh o prokleté mumii. Tímto mužem byl novinář a vydavatel William Thomas Stead, který při potopení Titaniku zahynul. Jeho smrt byla později vnímána jako další článek řetězce neštěstí spojených s údajným působením kletby.
Mýtus, který přežil fakta
Pozdější bádání ukázalo, že artefakt nikdy Britské muzeum neopustil a na palubě Titaniku se nenacházel. Přesto se legenda udržela a dodnes fascinuje historiky, novináře i milovníky záhad. Spojuje totiž několik silných motivů moderní mytologie: starověký Egypt, smrt mladého vyšetřovatele, slavného spisovatele věřícího v duchy a největší námořní katastrofu své doby.
Ať už šlo o pouhou shodu okolností, nebo o dovedně vystavěný mýtus, příběh prokleté mumie ukazuje, jak snadno se mohou fakta prolínat s lidskou představivostí a strachem. Právě v tomto napětí mezi racionalitou a vírou v neviditelné síly vznikají legendy, které přežívají celé generace.
(mia, prvnizpravy.cz, foto: aiko)





















