V zapomenuté maďarské vesnici Nagyrév se na počátku dvacátého století odehrála série událostí, které šokovaly úřady i celou tehdejší Evropu. Mezi lety 1914 a 1929 tu zemřelo přibližně sto mužů na otravu jedem, který jim podle pozdějších vyšetřovatelů podaly vlastní manželky a příbuzné. Dlouhé období války a hospodářské bídy prohloubilo rodinné konflikty a izolaci žen, které se v patriarchální společnosti ocitaly pod psychickým a fyzickým nátlakem svých partnerů. Mnohé z nich nesly těžké následky týrání a veřejně o tom nedokázaly mluvit.

Hlavní postavou celého příběhu se stala místní porodní bába Zsuzsanna Fazekasová, známá jako Teta Zsuzsi, která byla obviňována z toho, že vyučovala ženy jednoduchému receptu na arsenik získávaný z přípravku na hubení much a poté jim jej distribuovala v malých dávkách, které nezanechávaly výrazné stopy. V chudé komunitě se vžitá pravidla poslušnosti a loajality mísila s tajnou solidaritou mezi ženami, které se podle pozdějších výpovědí cítily v pasti bez jakékoli naděje na únik.

Případy náhlých úmrtí se nejprve vysvětlovaly nemocemi nebo slabostí, protože arsenik účinkoval pomalu a připomínal příznaky plicní infekce. Teprve když se opakovaly desítky podobných skonu, začaly úřady exhumovat těla a odhalily šokující rozsah hromadného zabíjení. Kolem roku 1929 policie zatkla několik desítek podezřelých žen, které se během výslechů přiznaly, že svého muže nebo tchána otrávily ze zoufalství, protože jim nedávali peníze na obživu, bili je, znásilňovali nebo je drželi v podmínkách hraničících s otroctvím.

Případ se stal symbolem temné stránky života v uzavřených venkovských společenstvích, kde se násilí za zavřenými dveřmi předávalo z generace na generaci a kde spravedlnost pro oběti prakticky neexistovala. Někteří historici tvrdí, že ženy v Nagyrév nebyly jen cynické vražedkyně, ale zoufalé matky a manželky, které přestaly věřit v jakýkoli zákonný způsob obrany. Autorka Hope Reese popsala celý příběh ve své knize The Women Are Not Fine a upozornila na paralely s případy z jiných evropských zemí, kde byly domácí tyranie a extrémní chudoba živnou půdou pro skryté násilí.

Psali jsme: Zombie šnek, co promění obyčejného plže v pochoutku pro ptáky

Teta Zsuzsi byla odsouzena jako hlavní organizátorka, mnohé z žen skončily ve vězení a několik bylo popraveno. Navzdory hrůze, kterou případ vyvolal, přetrvává dodnes otázka, zda šlo jen o sérii chladnokrevných vražd, nebo o tragédii, kterou umožnil systém lhostejný k utrpení žen. Nagyrév se tak zapsalo do historie jako vesnice, kde otrava nebyla jen zločinem, ale zoufalým protestem proti životu beze cti a naděje.

(mia, prvnizpravy.cz, obr.: aiko)