V roce 2022 získali tři fyzikové Nobelovu cenu za důkaz, že realita, jak ji známe, neexistuje v klasickém smyslu. Jejich experimenty ukázaly, že vesmír není „lokálně reálný“, což znamená, že částice nemají pevně dané vlastnosti, dokud nejsou pozorovány, a že mohou okamžitě ovlivňovat jiné částice, a to i na velké vzdálenosti. Jde o potvrzení tzv. kvantového provázání, tedy jevu, který kdysi Albert Einstein označil za „strašidelné působení na dálku“.

„I když se to zdá v rozporu s tím, co vnímáme, tento objev byl potvrzen jedněmi z nejpřísnějších experimentů vůbec a odpovídá předpovědím Alberta Einsteina a jeho kolegů před téměř 100 lety,“ píše magazín Scientific American.

Tento výsledek zcela otřásá klasickým pojetím fyziky, které bylo základem moderní vědy po staletí. Pokud se částice „rozhodují“ až v okamžiku pozorování, co to říká o samotné realitě?

Kvantová fyzika odhaluje svět, kde běžná intuice selhává. V tomto světě existují částice ve více stavech zároveň (superpozice), mohou se ovlivňovat na dálku bez jakéhokoli kontaktu (provázání) a též mohou procházet skrz překážky, které by podle klasické fyziky měly být neproniknutelné (tunelování).


Kvantové počítače: Vzdušné zámky nebo průlomová technologie?

Tyto zvláštnosti nejsou jen akademickou hříčkou. Technologie budoucnosti, jako jsou kvantové počítače, využívají kvantových jevů k paralelnímu zpracování dat. Základem je qubit, který na rozdíl od klasického bitu může být současně 0 i 1.

Technologické firmy jako Google, IBM a další tvrdí, že kvantová revoluce je za rohem. Přesto zatím neexistuje žádný kvantový počítač, který by překonal klasické stroje v praktickém úkolu.

„Navzdory humbuku žádná společnost zatím nedosáhla kvantové výhody, tzn. schopnosti vyřešit problém, který klasický počítač nezvládne,“ připomíná Scientific American.

Fyzici věří, že i „prázdný prostor“ ve vesmíru je plný fluktuací, které mohou spontánně vytvářet částice a energie. Právě z takové kvantové fluktuace mohl podle teoretika Edwarda Tryona vzniknout celý náš vesmír jako „nehoda z ničeho“.

Zde se věda přibližuje filozofii. Co když veškerá realita vznikla náhodou? Nebo co když náš vesmír není jediný?

Paralelní vesmíry: Nejdivočejší teorie, které věda bere vážně!


Tato teorie zůstává spekulativní, ale nelze ji experimentálně vyloučit. Podporuje ji i jednoduchá matematika kvantové fyziky.

Kvantová fyzika není jen obtížný obor, ale je to výzva pro celý náš způsob myšlení. Pokud je realita „neexistující“ bez pozorování, jakou roli hraje lidské vědomí? A jaký je náš vztah k vesmíru, který se mění s každým aktem pozorování?

„Pro bytosti jako my, které vnímají vesmír jako jeden a neměnný, je kvantový svět opravdu šokující,“ uzavírá Scientific American.