Politika

Velikost textu:

ANO dominuje průzkumu SANEP. Opoziční strany ztrácejí dech

Průzkum agentury SANEP pro XTV ukazuje ANO na 36,2 %. Oproti volbám z roku 2025 jde o téměř dvouprocentní růst. Ostatní strany se drží blízko svých výsledků, na scéně se objevují i nové projekty.

Luboš Xaver Veselý, Oldřich Zajíc (SANEP)

13. března 2026 - 05:03

Nejnovější volební model agentury SANEP, který vznikl exkluzivně pro XTV, naznačuje, že česká politická scéna se několik měsíců po sněmovních volbách z října 2025 pohybuje spíše ve fázi konsolidace než dramatických změn. Přesto jsou v aktuálních číslech patrné posuny, které stojí za pozornost. Především jde o další posílení hnutí ANO vedeného Andrejem Babišem, které podle modelu dosahuje podpory 36,2 procenta.

Druhá by skončila Občanská demokratická strana s 14,1 procenta hlasů, třetí místo by obsadilo hnutí Starostové a nezávislí se ziskem 10,8 procenta. Následují Svoboda a přímá demokracie s 8,2 procenta, Česká pirátská strana s 8,1 procenta a hnutí Motoristé sobě, které dosahuje podpory 7,1 procenta. Pod pětiprocentní hranicí by podle tohoto modelu zůstaly TOP 09 s 2,9 procenta a KDU-ČSL s 2,4 procenta. Další menší subjekty – Stačilo!, PRO a Nové Česko – se pohybují kolem dvou procent podpory.

Samotný výzkum byl realizován mezi 28. únorem a 3. březnem 2026 na reprezentativním vzorku 2200 respondentů starších osmnácti let. Výběr proběhl kvótní metodou podle základních sociodemografických charakteristik obyvatel České republiky a statistická odchylka se pohybuje kolem plus minus 1,5 procentního bodu. Součástí šetření byla také otázka volební účasti. Podle výsledků by se voleb rozhodně zúčastnilo 66,4 procenta respondentů, dalších 11,9 procenta účast zvažuje a 21,7 procenta lidí uvádí, že by k volbám určitě nepřišlo.

Při srovnání s oficiálními výsledky sněmovních voleb z října 2025 je patrné, že česká politická mapa se v zásadních obrysech nezměnila. ANO tehdy získalo 34,51 procenta hlasů, takže současných 36,2 procenta představuje přibližně dvouprocentní nárůst. V kontextu české politiky nejde o dramatický skok, ale rozhodně jde o viditelné posílení. U vítěze voleb bývá poměrně běžné, že část podpory po hlasování ztratí. Pokud se však preference naopak mírně zvýší, lze to číst jako signál stabilního a mobilizovaného elektorátu.

Relativně stabilní je i pozice dalších parlamentních stran. STAN se pohybuje velmi blízko svému volebnímu výsledku z roku 2025, Piráti zůstávají kolem osmi procent a SPD si mírně polepšuje. Většina hlavních politických hráčů se tak drží v rozmezí, které odpovídá jejich skutečnému volebnímu výkonu. Model proto spíše než dramatickou proměnu politického systému ukazuje na jeho určitou stabilizaci po volbách.

Zajímavý vývoj je patrný také u hnutí Motoristé sobě. Ve sněmovních volbách získalo toto uskupení 6,77 procenta hlasů, zatímco nyní mu model přisuzuje 7,1 procenta. Nejde o prudký růst, ale o další potvrzení, že jejich volební výsledek nebyl pouze jednorázovým protestním hlasováním. Motoristé si zjevně dokázali udržet část voličů, kteří se vymezují vůči některým regulačním a environmentálním opatřením nebo vůči tradičním politickým stranám. I tento výsledek tak zapadá do širšího trendu postupné fragmentace pravicové části politického spektra.

Pozornost analytiků přitahuje také první měření nového politického projektu spojeného se jménem jihočeského hejtmana Martina Kuby. Jeho politická platforma Nové Česko byla do modelu zařazena vůbec poprvé a už při prvním měření se objevuje mezi menšími sledovanými subjekty. Kuba přitom není na politické scéně nováčkem. V krajských volbách v Jihočeském kraji kandidoval za Občanská demokratická strana, respektive za kandidátku spojenou s projektem SPOLU, nicméně samotnou stranickou značku během kampaně výrazně upozadil a kampaň postavil především na své osobní politické zkušenosti a regionálním výsledku práce v čele kraje. Právě silná personalizace kampaně mu tehdy přinesla výrazný volební úspěch a nadpoloviční podporu v krajském zastupitelstvu. Pokud by se podobný model podařilo přenést i na celostátní úroveň prostřednictvím projektu Nové Česko, mohl by se tento typ regionálně zakotvené politiky stát v budoucnu zajímavým faktorem proměňujícím českou politickou mapu.

Psali jsme: Češi většinově odmítají válku USA s Íránem, ukázal průzkum SANEP

Celkový obraz průzkumu SANEP tak nepůsobí jako náhlý politický obrat. Spíše ukazuje situaci, v níž vítěz posledních voleb svou pozici ještě o něco posiluje, zatímco ostatní parlamentní strany se pohybují poblíž svých volebních výsledků. Politická mapa České republiky se tedy po volbách z roku 2025 zásadně nepřekreslila, ale současná čísla naznačují, že nejsilnější hráč na ní dokázal svou pozici dále upevnit. V prostředí, kde jsou voliči citliví na ekonomická témata, bezpečnost i celkový výkon politických stran, může být právě taková stabilita podpory jedním z nejdůležitějších signálů dalšího vývoje.

(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: xtv)