Svátek má: Rút|Matylda

Politika

Velikost textu:

Češi odmítají tezi, že válka na Ukrajině je „i naše válka“

Češi odmítají tezi, že válka na Ukrajině je „i naše válka“

Nový průzkum agentury SANEP ukazuje hluboké rozdělení české společnosti. Více lidí odmítá tvrzení prezidenta Pavla, že válka na Ukrajině je také válkou České republiky.

Petr Pavel, prezident ČR
14. března 2026 - 03:57

Česká veřejnost zjevně vnímá válku na Ukrajině jinak, než jak ji interpretuje část politické reprezentace. Nejnovější exkluzivní průzkum společnosti SANEP pro televizi XTV totiž ukazuje výrazný rozpor mezi oficiální rétorikou státu a názorem veřejnosti. Z dat vyplývá, že více občanů odmítá tvrzení prezidenta Petra Pavla, podle něhož je válka na Ukrajině „v jistém smyslu i naše válka“, než kolik jich s tímto výrokem souhlasí.

Průzkum realizovaný společností SANEP mezi 28. únorem a 3. březnem 2026 na reprezentativním vzorku 2200 respondentů starších osmnácti let přinesl výsledek, který lze označit za výrazné varování pro politickou reprezentaci. Statistická odchylka činí přibližně 1,5 procenta, což znamená, že rozdíl mezi souhlasem a nesouhlasem je statisticky relevantní.

Podle výsledků průzkumu s prezidentovým tvrzením rozhodně nebo spíše souhlasí 43,1 procenta respondentů. Naopak 47,7 procenta občanů s tímto výrokem spíše nebo rozhodně nesouhlasí. Dalších 9,2 procenta respondentů uvedlo, že nedokáže situaci posoudit.


Tento výsledek je významný hned z několika důvodů. Především ukazuje, že téměř polovina české společnosti odmítá interpretaci konfliktu, která se v posledních dvou letech stala dominantním rámcem vládní komunikace. Politická reprezentace v čele s prezidentem Petrem Pavlem totiž dlouhodobě prezentuje válku na Ukrajině jako konflikt, který přímo souvisí s bezpečností České republiky a celé Evropy.

Prezident Pavel například v minulosti opakovaně uvedl, že obrana Ukrajiny je zásadní pro bezpečnost evropského prostoru. V tomto duchu zaznívá také argument, že pokud by Rusko na Ukrajině uspělo, mohlo by to povzbudit další agresivní kroky vůči evropským státům.

Jenže právě tato interpretace očividně naráží na limity veřejného mínění. Z výsledků průzkumu vyplývá, že značná část obyvatel České republiky tuto logiku nepřijímá. Pro mnoho lidí zůstává válka na Ukrajině konfliktem mezi dvěma státy, který sice má mezinárodní dopady, ale nelze jej automaticky považovat za přímou válku České republiky.

Tento rozdíl v interpretaci není pouze akademickou debatou. Má zásadní politické důsledky. Pokud totiž téměř polovina obyvatel odmítá tezi, že jde také o „naši válku“, znamená to, že veřejná podpora pro dlouhodobé zapojení České republiky do konfliktu může být mnohem křehčí, než jak naznačuje politická komunikace vlády.

Je třeba si uvědomit, že Česká republika patří mezi země, které Ukrajinu podporují velmi výrazně. Poskytuje vojenskou techniku, finanční pomoc a zároveň přijala statisíce ukrajinských uprchlíků. Vláda rovněž podporuje sankce proti Rusku a aktivně se účastní mezinárodních iniciativ na podporu Kyjeva.


Z pohledu části veřejnosti však tyto kroky mohou vyvolávat otázky, zda se Česká republika nepřibližuje k situaci, kdy je konflikt prezentován jako přímý národní zájem, přestože značná část společnosti tento výklad nesdílí.

Právě zde se otevírá širší problém politické komunikace. Moderní demokratické systémy stojí na určité míře shody mezi politickými elitami a veřejností. Pokud se však interpretace klíčových geopolitických událostí začne výrazně rozcházet, vzniká napětí, které se může projevit v politických volbách nebo v rostoucí nedůvěře vůči institucím.

V českém případě je situace o to citlivější, že téma války na Ukrajině je úzce propojeno s ekonomickými dopady posledních let. Energetická krize, růst cen a obecná nejistota totiž v očích části veřejnosti vytvářejí dojem, že zahraničně politická rozhodnutí mají přímé dopady na životní úroveň.

Z tohoto pohledu lze výsledky průzkumu SANEP číst také jako určitou formu sociálního signálu. Nejde pouze o názor na jeden konkrétní výrok prezidenta. Spíše jde o širší reflexi toho, jak česká společnost vnímá vlastní roli v současných geopolitických konfliktech.

Průzkum zároveň ukazuje další zajímavý aspekt veřejného mínění. Přibližně desetina respondentů uvedla, že nedokáže situaci posoudit. Tento relativně vysoký podíl nerozhodnutých naznačuje, že část společnosti stále hledá orientaci v komplikovaném informačním prostředí, kde se střetávají různé interpretace a politické narativy.


V tomto kontextu je důležité připomenout metodologii průzkumu. SANEP pracoval s reprezentativním vzorkem obyvatel České republiky starších osmnácti let. Výběr respondentů byl proveden metodou kvótního výběru a odpovídal sociodemografickému rozložení populace podle údajů Českého statistického úřadu.

Výsledky tedy nelze jednoduše odmítnout jako náhodný výkyv. Naopak naznačují trend, který může mít širší politické dopady. V situaci, kdy evropský prostor čelí dlouhodobé bezpečnostní krizi, je totiž stabilita veřejného konsenzu jedním z klíčových faktorů politické legitimity.

Pokud se ukáže, že významná část obyvatel odmítá základní rámec politické interpretace konfliktu, bude muset politická reprezentace reagovat. Buď se pokusí svou argumentaci přesvědčivěji vysvětlit veřejnosti, nebo bude muset připustit, že společenská shoda na tomto tématu není tak pevná, jak se někdy prezentuje.

Průzkum společnosti SANEP tak nepřináší pouze čísla. Především ukazuje, že česká společnost zůstává v otázce války na Ukrajině rozdělená. A právě toto rozdělení může být v následujících měsících jedním z klíčových faktorů domácí politické debaty.

Výsledky průzkumu byly publikovány v rámci analýzy společnosti SANEP, která se dlouhodobě zabývá výzkumem veřejného mínění a sociálních trendů. 

(Lukeš, prvnizpravy.cz, repro: facebook)