V letošním cyklu amerických kongresových voleb se rozhoduje o podobě horní komory Kongresu v prostředí mimořádně napjaté politické polarizace a rostoucí nespokojenosti části veřejnosti s ekonomickým vývojem. Republikáni vstupují do kampaně s pohodlnou většinou 53 křesel proti 47 demokratům včetně dvou nezávislých senátorů, kteří s demokraty spolupracují. Pro převzetí kontroly nad Senátem by demokraté potřebovali získat čtyři mandáty, přičemž rozhodující roli hraje nejen samotná volební mapa, ale i celková politická atmosféra ve společnosti. Výhodnější rozložení obhajovaných křesel hraje spíše ve prospěch republikánů, což zesiluje tlak na demokraty, kteří musejí uspět v několika obtížně dostupných státech.

Z pětatřiceti obměňovaných mandátů mají demokraté jen omezené možnosti přímého zisku v tradičně příznivých státech, zatímco ve dvou klíčových regionech, které v prezidentských volbách získal Donald Trump, musí především uhájit dosavadní pozice. To vytváří napětí mezi ambicemi stranického vedení a reálnými možnostmi v terénu. Republikáni naopak otevřeně počítají s tím, že příznivější volební mapa posílí jejich vyjednávací pozici a umožní prosazovat agendu prezidenta v oblasti daní, rozpočtu a dalších zásadních reforem přijatých v minulém roce. Podrobný přehled klíčových senátních soubojů zveřejnila stanice CNN v analýze mapující deset rozhodujících volebních klání, která mohou zvrátit poměr sil v horní komoře Kongresu.


Kromě ekonomických témat vstupují do hry i další faktory, které mohou v následujících měsících posílit či oslabit jednotlivé kandidáty. Otázka migrace a způsob jejího vymáhání se stala citlivým politickým bodem po tragických incidentech během federálních zásahů na území USA. Tyto události posilují polarizaci a vytvářejí prostor pro emotivní kampaně, které mohou přebít racionální debatu o rozpočtových a sociálních dopadech vládní politiky. V tomto kontextu se ukazuje, že senátní volby nejsou izolovanou událostí, ale součástí širšího zápasu o směřování americké politiky v období po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Největší pozornost se soustřeďuje na čtyři státy, kde jsou souboje označovány za skutečně vyrovnané. V Georgii a Michiganu musejí demokraté obhájit své mandáty, zatímco v Maine a Severní Karolíně se snaží dosáhnout průlomu na tradičně složitějším terénu. Jakékoli zaváhání v těchto regionech by znamenalo nutnost hledat náhradní úspěch v ještě méně příznivých státech, což by reálně ohrozilo jejich šance na převzetí většiny. Právě zde se ukazuje, jak těsně jsou volební výsledky provázány s dlouhodobými trendy ve vnímání politických značek a s důvěrou veřejnosti ve schopnost stran řešit každodenní problémy obyvatel.


Zvláštní kapitolu tvoří primární volby v tradičně bezpečných státech, které naznačují vnitřní napětí uvnitř obou politických bloků. Souboje mezi generačně odlišnými kandidáty, střet mezi umírněným a výrazně ideologickým křídlem či rostoucí vliv prezidentských podpor ukazují, že americká politika se nachází v období přerodu. Výsledky těchto primárek mohou předznamenat, zda se strany vydají cestou širšího oslovování středu společnosti, nebo se ještě více uzavřou do ideologicky vyhraněných pozic.

Celkový obraz kampaně ukazuje, že boj o většinu v Senátu nebude jen součtem jednotlivých místních soubojů, ale střetem dvou odlišných interpretací současné Ameriky. Na jedné straně stojí důraz na pokračování a prohloubení politik Donalda Trumpa, na straně druhé snaha demokratů znovu získat pozice prostřednictvím kritiky ekonomických dopadů a apelu na sociální citlivost. Výsledek tak bude vypovídat nejen o rozložení sil v Kongresu, ale i o tom, jakým směrem se bude ubírat politická debata ve Spojených státech v dalších letech. 



Zdroj: https://edition.cnn.com/2026/02/04/politics/senate-races-february-2026