Pokud si ten rozhovor prohlédnete, jediné, co vás napadne, je, zda ta nominace byla nějaká legrace ve švejkovském stylu. Neboť tuto bytost snad nemohla brát vážně dokonce ani ta vláda, co Češi dosud měli.

On tam mluví úplné hlouposti. „Skvělé“ jsou historické úlety typu „Kolaborace s imperiálním Ruskem se historicky nevyplatila nikdy nikomu“. Zajímavé, když to říká člověk ze země, jejíž předchůdkyně několik desetiletí doslova životně závisela na spolupráci s imperiálním Ruskem.

Císařské Rakousko nejprve společně s Ruskem postupovalo proti Osmanské říši, a územně na tom obě země náramně vydělaly. Dařilo se to tak dobře, že oba císařské dvory dokonce koncem 18. století začaly zvažovat dobytí samotného Cařihradu, překazil to Napoleonův vpád do střední Evropy. Od Napoleona pak Rakousko osvobodilo – ano, Rusko.

Carské armády také přišly vyprášit Maďary v roce 1849, čímž znovu ochránily Rakouskou říši a dvůr.

A nic za to ti imperiální Rusové ani od Napoleona ani později nechtěli. Brali to jako spojenecký závazek mezi císařskými dvory.

Potom tam ještě šíří klasické mýty o tom, jak ruská invaze prý měla trvat jen tři dny a podobně. V Deníku N, kde se hodně mluví o kritickém myšlení, o faktech a tak.

A pak další historické bludy jako „NSDAP ve 20. letech minulého století se také smály, hnědé košile začínaly tím, že si z nich lidé dělali legraci“ (ve skutečnosti měli od začátku podporu výrazných osobností včetně národního hrdiny gen. Ludendorffa).

Atakdále. Prostě nekonečný j..o.

Nebo tedy, podíváme-li se na to opačně: Naopak, krásný příklad toho, že i invalidé, a ne fyzičtí, mají právo být v novinách.

„Hezké, hřeje z toho u srdce,“ dodává Juraj Draxler.