„TRUCVÝPRAVA“, BRUSELSKÝ DIKTÁT A „SKUPINA D“ V HLEDÁČKU POLICIE. Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše premiérem. Po týdnech napětí a průtahů tak padl formální verdikt, který potvrdil povolební realitu. 

Je podle Vás jmenování Andreje Babiše premiérem definitivním návratem politiky k realitě voleb?

Nakonec vůle lidu zvítězila a ani líbodégoš prezident se neodvážil tuto vůli zpochybnit. Jen to chvíli zdržoval, ale to u nás dělají všichni prezidenti. Andrej Babiš zůstal od začátku do konce nad věcí a ukázal, že v opozici čtyři roky nespal, ale intenzívně se připravoval.

Viděno zpětně, od Petra Pavla to protahování byla politická chyba, protože dopustil, aby se Petr Fiala ještě dva měsíce ztrapňoval svou neochotou uznat realitu.

Odcházející premiér Petr Fiala se po posledním jednání kabinetu pustil do sebereflexe. Přiznal, že měl „více jezdit mezi lidi“, zároveň však svou vládu označil za úspěšnou a sám sebe za jednoho z nejvlivnějších politiků na sociálních sítích. Jeho slova uzavírají éru, kterou část veřejnosti vnímá zcela opačně než její hlavní aktér. Byla tato „sebereflexe“ Petra Fialy skutečným zamyšlením, nebo spíš posledním pokusem přepsat realitu vlastního vládnutí?

Jak říkám, Petr Fiala dostal ještě dva měsíce na ztrapňování a politickou nízkost. Zakrátko už Fiala nebude ani předsedou ODS a za půl roku už se budou jeho spolustraníci děsit nad každým blábolem, který v poslanecké sněmovně řekne.

Navíc... jestli skončí válka na Ukrajině, tak se začne vyšetřovat a všichni mají máslo na hlavě... Kdo ví, jak to s naším (naštěstí už bývalým) premiérem dopadne.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pogratulovala Andreji Babišovi k jmenování premiérem a zdůraznila, že Česká republika má důležitou roli při prosazování evropské agendy prosperity a bezpečnosti. Podobný tón zazněl i při samotném jmenování na Hradě, kde prezident Petr Pavel ve svém projevu kladl důraz především na plnění závazků vůči EU a NATO, zatímco slovo „Česko“ z jeho slovníku nebylo. Dalo by se to nazvat drzostí či arogancí moci? Tedy přát novému českému premiérovi při jeho jmenování především plnění cizích agend, místo aby se mluvilo o zájmech jeho vlastní země?

Každá liška chválí svůj ocas... Nejde o to, co prezident nebo Uršula Babišovi řekli, jde o to, jestli je poslechne. A zatím to naštěstí vypadá, že je neposlechne a raději bude chodit na rozumy k Orbánovi a Ficovi. Pokud Andrej Babiš splní, co řekl o víkendu, že Česká republika nebude ručit za úvěry Ukrajině, tak už příští týden bude Uršula o Andrejovi mluvit úplně jinak.

Na rozdíl od slov, která zazněla z Bruselu i z Hradu, přišel nově jmenovaný premiér Andrej Babiš s úplně jiným poselstvím. Prohlásil, že chce z České republiky udělat „nejlepší místo pro život na Zemi“ a mluvil především o zlepšení každodenního života lidí doma, nikoli o plnění cizích agend. Jak těžké to podle Vás Andrej Babiš bude mít, aby naplnil slib udělat z Česka to „nejlepší místo pro život“?

Těžké to bude mít vždycky. Ale o to přece nejde. Být premiérem je vždycky těžké. Vždycky je to boj. Jde o to, co je Andrej Babiš ochoten udělat, aby vyhrál. Jde o to, o koho se může opřít. Jde o to, jestli má lid na své straně. Nevím, jak to má vymyšlené, nevím, jakou zvolí taktiku, ale vím, že bude jinak mluvit a jinak konat. On má takový hokynářsko - diplomatický styl. Bude zapotřebí sledovat víc jeho činy než jeho slova. Babiš se nebude rétoricky vymezovat. Nebude mít mračivé fotografie s evropskými kolegy. Důležité bude, co nakonec udělá, ke komu se přikloní a koho odmítne.

Andrej Babiš předložil na Hradě v den svého jmenování premiérem také seznam navrhovaných ministrů. Mezi jmény však chyběl Filip Turek, který se kvůli nečekaným zdravotním komplikacím ocitl upoután na lůžko. Jak podle Vás dopadne „kauza nejmenování“ Filipa Turka? Stane se nakonec ministrem, nebo je už politicky odepsán?

Jestli Macinka Turka nakonec na ministerstvo prosadí, tak je génius. Já osobně tomu ale moc nevěřím. Prezident prostě potřebuje mít svoji výhru a Filip Turek nestojí za shození vlády i koalice. Ještě kolem toho očekávám nějaké tanečky a možná i kompetenční žalobu, ale pokud chcete převzít moc v zemi a visí to na prezidentovi, tak mu prostě musíte dát nějakou obětinu. V tomto ohledu je politika nespravedlivá i k těm, kteří ve volbách uspěli.

Takzvaná „trucvýprava“ dnes už opozičních poslanců na Slovensko skončila fiaskem. Zatímco nově zvolený šéf Sněmovny Tomio Okamura byl v Bratislavě přijat na nejvyšší úrovni, jeho političtí oponenti narazili na zavřené dveře. Žádné oficiální přijetí, žádná jednání, jen ticho a návrat domů s pocitem, že politická realita se skutečně posunula jinam. Myslíte si, že se současná opozice z této „trucvýpravy“ poučí, nebo můžeme očekávat, že podobné excesy bude praktikovat po celé následující čtyři roky?

Ano, dopadlo to takovým fiaskem, že o setkání raději oficiálně neinformoval ani Michal Šimečka... A prosím, aby se v tom pokračovalo. Jen doufám, že opozice nebude při zemi a pojede na svoje trucvýpravy i někam dál. Třeba do Japonska nebo do Austrálie. Pro liberální demokracii není žádná cizí oběť dost velká...

Osobně si ale myslím, že to tímhle skončilo. Jízdenky nejsou zadarmo a je lepší křičet z opozičních lavic ve Sněmovně, než se tahat někam, kde vás ani nepřijmou.

Projekt „Megavagón“, který měl zajistit moderní logistické zázemí a přepravu techniky pro Armádu ČR, skončil na ministerstvu obrany totálním fiaskem. Ambiciózní plán se rozpadl ještě před realizací a stal se dalším symbolem chaotického a neschopného řízení resortu. Je to jen „další“ nepovedený projekt, nebo důkaz hluboké krize řízení resortu obrany?

Ano, to je nejlepší. Nejdřív koupíme těžké tanky a pak začneme přemýšlet, jak je přepravíme z bodu A do bodu B... Podobně úspěšně jsme si v posledních letech vedli s batohy, polními kuchyněmi i s modernizací tanků T-72. Ani ty garáže pro francouzské houfnice ještě nemáme. Ale nijak mě to nepřekvapuje. Armáda prostě jen pokračuje v předlouhé tradici úspěšného sebeničení, kterou zahájily kdysi dávno Kalouskovy padáky. Jsem zvědavý, jestli s tím Zůna něco udělá.

To ale není vše, co se kolem resortu obrany, armádních špiček a nákupů zbraní v České republice odehrává. Vojenská policie spustila rozsáhlé prověřování projektu Drony Nemesis, který prostřednictvím spolku Skupina D zajišťoval dodávky dronů na Ukrajinu. Zásah se zaměřuje na finanční toky, nákup i přepravu techniky a znovu otevírá otázku, kde končí pomoc spojenců a kde začínají problémy s dodržováním zákonů. Dá se očekávat, že v kauze Drony Nemesis ještě vyplavou na povrch další skutečnosti, a směřujeme podle Vás k dalšímu obřímu korupčnímu skandálu?

Jak jsem napsal výše, válka na Ukrajině se chýlí ke konci, hodně se tam kradlo a tak se nedivme, že se to začíná vyšetřovat. U nás se možná korupce zametá pod koberec, ale Američané to tak nemají. Ti si svoje dolary hlídají. Navíc, celá ta kauza přišla přesně ve správnou chvíli, kdy se náš prezident vymezoval vůči Donaldu Trumpovi a jeho mírovém plánu. Když se naposled proti Trumpovi vymezoval Zelenský, začali mu vyšetřovat Jermaka. Petru Pavlovi teď zase vyšetřují Foltýna a Hasalu. Myslím, že si užijeme ještě spoustu srandy.

Evropská unie pohrozila Belgii, že pokud bude i nadále blokovat uvolnění zmrazených ruských aktiv pro pomoc Ukrajině, bude s ní „zacházet jako s Maďarskem“, tedy s členským státem, který čelí sankcím či politickému izolování kvůli svému postoji vůči unijním prioritám. Nesledujeme už otevřený nátlak Bruselu na členské státy, které si dovolí mít vlastní názor, a nepřibližuje se EU modelu „poslušní versus trestaní“?

Všimněte si, že Belgii nijak nepomohlo, že je zakládajícím členem EU. Stačil jiný názor a už je ve stejné škatulce jako Maďarsko. Ale klid, Evropská komise má sice velké pravomoci, ale nemá žádnou armádu, aby si je vynutila. Naštěstí. A čím víc států Evropská komise začne vydírat, tím víc se jich postaví na stranu Maďarska a zdravého rozumu. Čím zběsilejší Uršula, tím spíše si lidé uvědomí, co v Uršule mají a začnou přemýšlet o změně.

Maďarský premiér Viktor Orbán varoval, že Brusel podle něj překročil „Rubikon“. Evropská unie má změnit způsob rozhodování o zmrazených ruských aktivech a obejít dosavadní princip jednomyslnosti, tedy právo veta členských států. Orbán označil tento krok za protiprávní, za konec vlády práva v EU a nástup „bruselského diktátu“, jehož cílem je udržet válku na Ukrajině za každou cenu. Jak hodnotíte postoj Viktora Orbána a očekáváte, že podobně sebevědomý přístup k obraně národních zájmů zaujme i nová česká vláda v čele s Andrejem Babišem?

Andrej Babiš už se vyjádřil, že Česká republika se k žádným zárukám na půjčku Ukrajině přidávat nebude. Ale ta Evropská rada příští týden bude asi hodně bouřlivá a naznačí nám, kterým směrem se EU vydá. Ale rozhodně bych si počkal na výsledek. Tohle není hra "všichni proti Maďarsku." Do hry vstupují i Spojené státy, soukromé banky a další hráči, takže budeme muset být trpěliví.

Psali jsme: Mladí Němci odmítají odvody. Rajchl udeřil přímo na komoru

Podle uniklých materiálů z americké Národní bezpečnostní strategie chce administrativa prezidenta Donalda Trumpa přesvědčit čtyři evropské země (Rakousko, Itálii, Maďarsko a Polsko), aby opustily Evropskou unii a následovaly britský Brexit do role „suverénních a pro-amerických států“. Dokument, jehož existenci Bílý dům formálně popírá, prý také navrhuje podporovat v Evropě politické síly, které prosazují národní suverenitu a tradiční hodnoty nad integrací v EU. Jak čtete tyto informace a není to spíš důkaz, že Evropská unie dnes stojí na velmi vratkých základech a čelí spíše postupnému rozpadu než posilování jednoty?

Zatím to čtu tak, že neziskovkám brzy dojdou americké prachy... a na to si připijme!

Když se ale podíváte na vývoj posledních měsíců, je to celkem logické. Donald Trump je vysloveně zklamaný postojem Německa a Francie a naopak dává svou přízeň Orbánovi či Meloniové. Ale jinak to Američané dělají se svou typickou buranskou bezohledností, která moc neřeší detaily takového kroku. Upřímně, těžko můžete nějak rychle opouštět Evropskou unii, když máte veškerý byznys navázaný na Německo. Ale rozhodně nás čekají zajímavé časy.

Slovenský parlament zažil politickou bouři. Jednání o novele trestního zákoníku přerostlo v otevřený chaos, při němž mezi poslanci došlo i na fyzické potyčky a vzduchem létala lahev. Napětí se přeneslo i na nejvyšší politickou úroveň. Premiér Robert Fico se ostře pustil do prezidenta Petera Pellegriniho kvůli jeho vetu zákona a zažehl ostrý spor mezi vládou a hlavou státu. Je dění na Slovensku jen přechodným politickým konfliktem, nebo varováním, kam až může zajít rozdělená společnost a oslabené instituce?

My budeme mít u nás brzy to samé. To jsou prostě jen odezvy toho hlavního boje, který se dnes vede. Bude se o Slovensku rozhodovat v Bratislavě nebo v Bruseli? Bude mít Slovensko samostatnou politiku a nebo bude vazalem? Hraje se o jednotlivé zákony i detaily. Na Slovensku zrovna na jeden takový narazili a bylo to divoké.

Pokud myslí Andrej Babiš svá slova o zemi, kde se bude dobře žít, vážně, tak ho bude čekat spousta podobných konfliktů, které budou mít původ v tom, jestli se nám do života bude nebo nebude montovat Brusel se svými pravidly.

V Bulharsku padla vláda pod tlakem masových protestů. Ulice zaplavily tisíce lidí nespokojených s drahotou, energetickou krizí a neschopností kabinetu situaci zvládnout. Pád vlády je dalším signálem, že sociální napětí v Evropě přestává být okrajovým problémem a začíná mít přímé politické důsledky. Nečeká podobný scénář i další evropské země, pokud budou vlády dál přehlížet sociální realitu obyčejných lidí?

Ano, na jednom tamním protestu jsem byl a měl jsem možnost mluvit. Nedivím se, že nakonec uspěli, protože tam demonstrují úplně jinak, než u nás. Možná proto Američané mluví o projektu Trojmoří. Tedy o tom, že východní EU se má oddělit od té západní.

Každopádně, v příštích čtyřech letech se bude hrát právě o toto. O to, jestli z EU bude superstát zaplavený migrací s neschopnou vládou Uršuly Leyenové a nebo jestli se vrátí suverénní státy s vlastní politikou. Pokračování války na Ukrajině tento proces jen urychlí.

Ale všimněte si, prosím, že neříkám, kdo vyhraje.

(Vidlák pro Prvnizpravy.cz, foto: red.)