Spojené státy americké vstupují do letošní hurikánové sezóny ve stavu bezprecedentní nejistoty. Prezident Donald Trump a ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem se rozhodli zásadně oslabit nebo dokonce úplně zrušit Federální agenturu pro řešení mimořádných událostí (FEMA), která od 70. let tvoří páteř reakce na přírodní katastrofy. Zatímco Atlantik se ohřívá a meteorologové varují před silnějšími bouřemi, administrativa se snaží přesvědčit veřejnost, že zvládání pohrom mají zajistit jednotlivé státy, jejich guvernéři a lokální rozpočty.

Důsledky tohoto kroku už se začínají projevovat. Od ledna vznikl historický zádrhel ve schvalování žádostí o federální pomoc po katastrofách. Města a obce postižené tornády a záplavami čekaly na podpis Bílého domu celé týdny. Typickým příkladem je St. Louis ve státě Missouri, kde 16. května udeřilo ničivé tornádo a pět lidí přišlo o život. Až 9. června schválila administrativa žádost o pomoc, takže tři a půl týdne museli místní hasiči, záchranáři a úředníci fungovat bez federálních kapacit. Tyto prodlevy mají zásadní dopad na obnovu běžného života. Pokud se děti nemohou vrátit do škol a lidé do práce, města upadají a místní ekonomika kolabuje.


Republikánský kongresman John Rutherford zase argumentoval, že Florida a Texas dokazují, že federální ručení není nutné. Jenže tato retorika ignoruje základní fakt, že i tyto státy jsou zcela závislé na penězích Washingtonu. Od roku 2015 FEMA poslala Texasu přes sedm miliard dolarů a Floridě dokonce více než čtrnáct miliard. Podle rozpočtové analýzy Carnegie Endowment for International Peace by například Louisiana, která při průměrné katastrofě dostává miliardu dolarů, nebyla schopná přežít bez federální pomoci prakticky vůbec.

Navíc ani státy s velkými rezervními fondy, jako Texas, nejsou schopné reagovat rychle. Po hurikánu Harvey v roce 2017 trvalo téměř dva roky, než Texas aktivoval svůj „rainy day fund“ na obnovu škol a bydlení. Zatímco politici se přetahovali o rozpočet, desetitisíce lidí čekaly na základní opravy a návrat do domovů. Podobné zkušenosti potvrzuje i studie National Association of State Budget Officers, která ukazuje, že ve většině států by prostředky vystačily jen na pár měsíců, pokud by federální financování vypadlo.


FEMA v minulosti umožnila rozprostřít riziko katastrof napříč celými Spojenými státy. Trumpův plán naopak soustředí břemeno na několik nejohroženějších států. V praxi to znamená, že například Louisiana, Severní Karolína nebo Illinois budou čelit stále častějším pohromám s mizivými rezervami. Výsledkem budou dlouhé prodlevy při opravách škol a nemocnic, zhoršení životních podmínek, zpomalení ekonomiky a nárůst frustrace občanů.

Podle serveru Carnegie Endowment je tato cesta otevřeným hazardem se životy obyvatel. „Síla FEMA spočívala v tom, že mohla rychle zasáhnout a uvolnit prostředky tam, kde je potřeba. Nyní hrozí, že se Amerika promění v koláž států odkázaných na charitu a korporace, zatímco federální pomoc zmizí,“ uvádí server.

Sezóna hurikánů právě začíná a Bílý dům zatím nenabídl žádný věrohodný plán, jak reagovat. Pokud Kongres rychle nepřijme reformní FEMA Act of 2025 a nezajistí stabilní financování, mohou být důsledky Trumpovy ideologické ofenzivy proti federální pomoci fatální.